Home > Téma > Cílová rovinka: Světový pohár v Kontiolahti 2017

Cílová rovinka: Světový pohár v Kontiolahti 2017

Laura Dahlmeierová

Měli pouhé dva měsíce na přípravu, přesto dokázali pořadatelé v Kontiolahti úspěšně uspořádat Světový pohár místo Ťumeně. Odměnou jim mohlo být, že právě u nich probíhala korunovace nové biatlonové královny Laury.

Jak to všechno probíhalo

Laura píše dějiny

Do Kontiolahti přijela Laura Dahlmeierová jako vítězka posledních pět závodů a očekával se její útok na velký křišťálový glóbus. A ten se povedl. Němku tak vůbec nemuselo mrzet, že ji ve sprintu připravila o neporazitelnost Tiril Eckhoffová. Norce se letos příliš nevedlo, ale na úplný konec sezóny se jí podařilo vyladit formu skvěle.

Zato u Dahlmeierové nejde o nějakém ladění formy vůbec mluvit. Zkrátka ji má od prvního závodu až do samotného konce. To potvrdila mimo jiné suverénním výkonem ve stíhacím závodě. Díky 10. výhře v sezóně se stala předčasně majitelkou velkého křišťálového glóbu. Povedlo se jí to jako páté německé biatlonistce v historii a to v pouhých 23 letech.

Předčasnou korunovaci dovolila svými slabšími výkony Gabriela Koukalová. České biatlonistce po velmi úspěšné a také velmi náročné sezóně viditelně dochází šťáva. Po ne úplně úspěšné asijské misi brala nyní 13. a 10. příčku. Ve stíhacím závodě útočila na medaili, ale dvě chyby na poslední položce jí tuto snahu znemožnily.

Nedařilo se ani Kaise Mäkäräinenové. Domácí hvězda pár dnů před startem nešťastně onemocněla a říkala, že nemůže zaručit 100% výkonnost. Navíc na tom byla špatně i psychicky, jelikož jejího trenéra odvezli do nemocnice s mozkovou mrtvicí. Výsledky (49. a 31. místo) tak byly druhořadé.

Ale zpět k pozitivnějšími věcem. K těm se určitě řadily výkony Darji Domračevové. Ta konečně dokázala skloubit běžeckou i střeleckou stránku, což se promítlo v třetí místo ve sprintu a ve čtvrté ve stíhačce. K ideální formě má však Běloruska ještě daleko, jak sama poznamenala.

Naopak možná v nejlepší formě v životě se nachází teprve 22letá Italka Lisa Vittozziová. V Hochfilzenu jí ve sprintu jen těsně unikla medaile, ale v Kontiolahti už se dočkala. Po 6. příčce ve sprintu skončila třetí ve stíhacím závodě a poprvé v kariéře tak vystoupala na stupně vítězů.

Další glóby do Fourcadovy sbírky

Jeden velký křišťálový glóbus a tři malé. Taková je zatím letošní sbírka Martina Fourcada. V Kontiolahti si nejprve zajistil vítězstvím ve sprintu celkový triumf v této disciplíně. Ve stíhacím závodě mu k tomu dokonce stačilo i páté místo. Ale jestli přidá do sbírky i čtvrtý malý glóbus, to je ve hvězdách. Krátce po hromadném startu v Oslu totiž spolu s manželkou očekávají narození druhého potomka. I proto Francouz z Kontiolahti odcestoval předčasně a už se neúčastnil nedělního programu.

Vedle Fourcada v Kontiolahti zazářil Arnd Peiffer. Zkušený Němec byl nejprve pátý ve sprintu, ale to hlavní přišlo až ve stíhacím závodě, který byl z jeho strany plný kuriozit. Peifferovi už před startem nebylo příliš dobře a asi mu nepřidal ani pád v jeho průběhu. Na poslední střelbě se pak začal dusit, ale s podivem odstřílel za nula a mířil za medailí. Ještě předtím však musel po výjezdu ze střelnice zvracet. Až pak se mu ulevilo a ve finiši proti Simonu Ederovi vybojoval vítězství.

Jediným mužem, který se v Kontiolahti v individuálních závodech dvakrát vešel na pódium, byl Emil Hegle Svendsen. Po tom, co se mu hrubě nepovedlo Mistrovství světa, se stáhl domů do Norska, vynechal Pchjongčchang a vrátil se ve své obvyklé formě. Kvalitní střelba ho v obou závodech vynesla až na pódium. Nor nebyl jediným, kdo si pochvaloval volbu vynechání Jižní Koreje.

A zase s medailí

Ondřej Moravec odcestoval místo do Pchjongčchangu do Kontiolahti, kde si zvedl náladu prvním a druhým místem v IBU Cupu. A na cenný kov dosáhl i o týden později mezi elitou. Nechybělo moc a mohl být podruhé v jeho kariéře dokonce ten nejcennější.

Moravec zastřílel ve sprintu čistě a rychle, navíc měl třetí nejlepší běžecký čas. Pro vítězství už nemohl udělat víc, ale Martin Fourcade je zkrátka biatlonista z jiné planety. I přes trestné kolo českého reprezentanta porazil. O pouhých 6 desetin sekundy.

Český biatlon tak i na 9. letošní štaci získal alespoň jeden cenný kov. K tažení ze sezón 2014/2015 a 2015/2016, kdy získali Češi medaili na 18 štacích v řadě, je zatím daleko. Ale kdo ví…

Vedle Moravce se českým biatlonistům individuálně tolik nevedlo. Krom zmiňovaných výsledků Gabriely Koukalové se výrazněji prosadil jen Michal Krčmář, kterého čistá střelba ve sprintu dovedla ke 14. místu.

Velké očekávání měli čeští fanoušci od závodu smíšených dvojic, do kterého trenéři premiérově nasadili Gabrielu Koukalovou a Ondřeje Moravce. Druhé ženě Světového poháru se ale příliš nevedlo na střelnici, což nedovolilo myšlenky na lepší než 6. místo.

Naopak na střelnici zářili Simon Eder a Lisa Hauserová. Smíšené dvojice jim sedí, už v nich byli dvakrát druzí a nyní konečně vyhráli. Pro 34letého Edera se tím uzavřel velmi povedený víkend po tom, co byl druhý v sobotní stíhačce.

Pro 6. příčku si dojela i smíšená štafeta. Papírově jela letos v nejslabší sestavě, ale paradoxně byla možná nejblíž cennému kovu. Zasloužil se o to především Michal Šlesingr, který podal na třetím úseku výkon z říše snů. Bohužel ale přišla dvě trestná kola v podání Veroniky Vítkové a Michala Krčmáře.

Bez trestných kol se obešla Francie, která i přes absenci Martina Fourcada dokázala zvítězit. Druhé Německo se pak radovalo z celkového triumfu ve smíšených závodech.

Zajímavý okamžik

I mistr biatlonista někdy zaváhá. Ve stíhacím závodě to potvrdil Martin Fourcade, který při příjezdu na střelecký stav zaškobrtnul o kobereček a lehce přitom trefil i Emila Hegleho Svendsena. Ten později Francouzovo počínání označil za zbytečně agresivní. Možná že i tento menší incident měl nakonec vliv na dvě chyby Fourcada a jednu Svendsena.

Statistické okénko

Martin Fourcade dosáhl ve sprintu na jubilejní 60. výhrou v kariéře a rekordní 13. v jedné sezóně.

Fourcade také rozšířil svou sbírku glóbusů na číslo 25. Má 6 velkých a 19 malých.

Arnd Peiffer vyhrál poosmé v kariéře závod Světového poháru. Na triumf čekal skoro přesně dva roky.

Ondřej Moravec vybojoval 10. pódium ve Světovém poháru v kariéře a z toho 4. v Kontiolahti.

Německo získalo díky Lauře Dahlmeierové 21. velký křišťálový glóbus, z toho 7. mezi ženami.

Dahlmeierová absolvovala 80. individuální závod ve Světovém poháru a získala v něm 17. vítězství.

Tiril Eckhoffová se po roce dočkala třetího vítězství ve Světovém poháru v kariéře. Všechny výhry má ze sprintu.

Pro Kaisu Mäkäräinenovou bylo 49. místo ve sprintu nejhorším výsledkem od sezóny 2009/2010, kdy byla 50. ve sprintu ve Vancouveru.

Foto: Laura Dahlmeierová (Autor: Jiří Zaňát)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *