Gabriela Koukalová

Ke sportu byla rodačka z Jablonce nad Nisou Gabriela Koukalová předurčena prakticky hned po svém narození. Její maminkou je totiž bývalá běžkyně na lyžích Gabriela Soukalová, tatínek Karel Soukal zase skákal na lyžích a posléze se dostal k biatlonu jako trenér. Vedl i svou dceru, která právě k biatlonu přešla v 9. třídě. Kromě sportu má blízko i k umění a ke zpěvu. V roce 2016 si vzala nejlepšího českého badmintonistu Petra Koukala a začala používat jeho příjmení.

Kariéra

2007/08

Absolvovala pouze tři starty, všechny na Mistrovství světa dorostenců v Ruhpoldingu. Nejlépe skončila 22. ve stíhacím závodě, zůstala však ve stínu své krajanky Ley Johanidesové.

2008/09

Přechod do juniorské kategorie jí vyšel na výbornou. Na Mistrovství světa juniorů v Canmore byla finišmankou zlaté štafety, kde spolu s ní figurovaly Veroniky Vítková a Zvařičová. Sama pak brala osmé místo ve vytrvalostním závodě.

2009/10

Ve svém prvním závodě Světového poháru v Hochfilzenu skončila až na 99. místě. Pak se ovšem vytáhla šestou pozicí v Evropském poháru a ve štafetovém klání Světového poháru v Ruhpoldingu, kde střílela čistě. Na juniorském šampionátu v Torsby dojela pokaždé v TOP 15, což ji nakonec katapultovalo až na olympiádu.

2010/11

Zářila na kontinentální scéně. Nejprve dvakrát vyhrála Evropský pohár v Obertilliachu a pak si vyjela i stříbro ve sprintu na Mistrovství Evropy v Ridnaun. Konec sezóny si osladila premiérovou účastí na Mistrovství světa v Chanty-Mansijsku, kde skončila dvakrát na bodech.

2011/12

Poprvé se od začátku sezóny pohybovala ve Světovém poháru a hned pomohla ke stříbru smíšené štafetě v Hochfilzenu. Bohužel onemocněla mononukleózou, která ji na pět měsíců vyřadila ze hry.

2012/13

Začala se připravovat v áčku pod vedením Jindřicha Šikoly. Poprvé v kariéře po vítězství ve sprintu v Pokljuce vystoupala na pódium, což doprovodila v dalších dvou dnech druhým a třetím místem. Na domácím MS v Novém Městě na Moravě pak byla součástí bronzové smíšené štafety. Sezónu zakončila zlatým hattrickem v Chanty-Mansijsku.

2013/14

Před olympijskou sezónou se rozhodla přejít k Ondřeji Rybářovi do tréninkové skupiny mužů. Hned po úvodním závodě se oblékla do žlutého trikotu, i vinou smůly však v celkovém hodnocení na konci ročníku klesla na čtvrté místo. Radost jí však dodala dvě olympijská stříbra ze Soči, z hromadného startu a smíšené štafety.

2014/15

Rozjezd měla pomalejší, postupně však přicházely úspěchy. Hlavně s ženskou štafetou, se kterou hned třikrát triumfovala. Sama pak výborně vyladila formu směrem k Mistroství světa v Kontiolahti. Nejprve pomohla k jasnému zlatu smíšené štafetě a pak útočila na stejný kov i ve vytrvalostním závodě. Nakonec ji o něj připravila Ruska Jurlovová-Perchtová.

2015/16

Od druhého závodu oblékala Koukalová žlutý trikot a až do konce sezóny ho pouze na jediný závod přepustila Dorinové Habertové. Ta ke konci sezóny stupňovala tlak, ale česká závodnice odolala a v předposledním závodě si velký glóbus definitivně pojistila. Za celou sezónu nebyla horší než 11. a čtyřikrát se radovala z vítězství. Na Mistrovství světa ale na medaili nedosáhla.

2016/17

Jako hlavní cíl si vytyčila zisk medaile na Mistrovství světa. To se jí povedlo hned ve sprintu, kde nedala svým soupeřkám šanci a získala pro český biatlon první individuální zlato od roku 2005. Den nato navíc brala bronz ve stíhačce a pak i stříbro ve vytrvalostním závodě. Krom toho dlouho útočila i na obhajobu velkého křišťálového glóbu, ale ve druhé polovině sezóny už nestačila tempu Laury Dahlmeierové. Přesto dosáhla na rekordních pět výher.

2017/18

Celou olympijskou sezónu vynechala kvůli problémům s lýtky. Zároveň se nechala slyšet, že si nedovede představit návrat k biatlonu. Sportovní kariéru definitivně uzavřela v květnu 2019.

Poslední aktualizace: 31. 12. 2019
Foto: Gabriela Koukalová (Autor: Petr Zbranek)