Home > Téma > Klíčové otázky před kongresem IBU: Kdo nahradí Besseberga? A uspějí Češi?

Klíčové otázky před kongresem IBU: Kdo nahradí Besseberga? A uspějí Češi?

Anders Besseberg

Do startu Světového poháru zbývají skoro tři měsíce, ale už teď budeme svědky zajímavých a důležitých bitev. V chorvatské Poreči právě probíhá 13. pravidelný kongres Mezinárodní biatlonové unie. A program je hutný. Zástupci 53 zemí budou volit následovníka Anderse Besseberga, další členy vedení IBU nebo pořadatele dvou světových šampionátů. Rozhodovat se bude také o osudu Ruska.

Tady je přehled nejzásadnějších otázek, které budou do neděle zodpovězeny.

1) Bude mít IBU prezidenta, nebo prezidentku?

Mezinárodní biatlonová unie byla založena v roce 1993 a od té doby jí nepřetržitě vedl Anders Besseberg. Jeho kariéra je ovšem u konce. Už dříve avizoval, že nebude znovu kandidovat, navíc se stáhl do ústraní po nedávném obvinění z korupce a přehlížení ruských dopingových kauz.

O uvolněnou pozici prezidenta IBU se poperou dva kandidáti, Švéd Olle Dahlin (63 let) a Lotyška Baiba Brokaová (45 let).

Zprvu se zdálo, že bude jasným favoritem zkušený Dahlin. Bývalý závodník, trenér a rozhodčí. V současné době vede Švédskou biatlonovou federaci a je viceprezidentem IBU pro rozvoj. To může být chápáno jako jeho největší přednost, stejně jako největší slabina. Není sporu o jeho zkušenostech, na druhou stranu je podle svých kritiků reprezentantem Bessebergovy éry.

Brokaová také sahá do struktur IBU, je v právní komisi. Její zastánci v ní ale vidí větší šanci na nový začátek. Současná prezidentka Lotyšské biatlonové federace a bývalá ministryně spravedlnosti Lotyška však vzbuzuje značné kontroverze.

V Lotyšsku se píše o jejích kontaktech s kriminálním prostředím, o často se měnících názorech v závislosti na náladě ve společnosti či o spolupráci s politickou stranou, která je napojena na Kreml. Podle Brokaové se jedná o špinavou kampaň.

V biatlonových kuloárech se mluví také o tom, že za zvolení Lotyšky lobbují Rusové. Brokaová spekulace jen posílila nedávných prohlášením o tom, že čtyři nové dopingové případy ruských biatlonistů nemůžou nijak ovlivnit rozhodnutí o udělení opětovného plného členství v IBU Ruské biatlonové unii. Ale o tom až později.

Na kongresu IBU se chystal vystoupit legendární sovětský biatlonista Alexandr Tichonov s tím, že si nezaslouží být zvolen ani jeden z dvojice kandidátů. Tichonov měl oficiálně zastupovat Gruzii, Rusko totiž se ztrátou plného členství ztratilo i hlasovací práva na kongresu. Podle posledních zpráv ale Rusové Tichonovovi účast na kongresu znemožnili.

Jednotlivé projevy a prezentace kandidátů můžou zřejmě ještě leccos ovlivnit. Třeba prezident Německého lyžařského svaz Franz Steinle se pro ARD nechal slyšet, že se spolu se svými spolupracovníky ještě nerozhodl, pro koho zvedne hlas.

Páteční volba ve slunném Chorvatsku tak může být mimořádně dramatická.

2) Vrátí se mistrovství světa do Nového Města na Moravě?

V závěrečný den kongresu v Poreči se rozhodne o tom, kde se v letech 2021 a 2023 uskuteční mistrovství světa. V prvním případě bude volba formalitou. Hlásí se jen slovinská Pokljuka, kde se světové medaile udělovaly naposledy v roce 2001.

O šampionát v roce 2023 se uchází Oberhof a Nové Město na Moravě. Za favorita je považován Oberhof, kde se MS konalo před 14 lety. Německo jako celek na vrcholnou akci čeká od roku 2012, kdy se závodilo v Ruhpoldingu.

Nové Město na Moravě přivítalo světovou elitu o rok později, a tak by chronologicky měla padnout volba na Německo. Ve prospěch našich sousedů hraje i fakt, že biatlon ve velké míře sponzorují německé firmy.

Prezident Českého svazu biatlonu Jiří Hamza už si dříve pohrával s myšlenkou, že by kongres mohl rovnou udělit pořadatelství MS 2023 Oberhofu a další ročník zase Novému Městu na Moravě. Byla by to kompenzace za volbu šampionátu v roce 2021, kterou původně vyhrála ruská Ťumeň.

Vysočina ArenaFoto: Vysočina Arena (Autor: Petr Slavík)

3) Dostane se Jiří Hamza do vedení IBU?

V pátek poznáme nejen jméno nového vládce světového biatlonu, ale také jména jeho spolupracovníků. Záda by Dahlinovi nebo Brokaové chtělo z pozice prvního viceprezidenta krýt pět mužů. Mezi nimi je i Jiří Hamza, který to však bude mít velmi těžké.

Dol volby půjdou Slovák Ivor Lehoťan a Nor Tore Bøygard, dva zkušení funkcionáři a podle Hamzy jeho dobří kamarádi. Čtvrtým kandidátem je Němec Franz Steinle a seznam uchazečů uzavírá dosavadní viceprezident IBU Viktor Majgurov. Že Rusové kandidovat nesmí? Majgurov to vyřešil po svém, zastupuje Bělorusko.

Pokud Hamza neuspěje, bude mít šanci probojovat se alespoň do výkonného výboru IBU. Na 6 míst je 17 kandidátů. Zástupce českého biatlonu bude zajímat i volba do technické komise IBU, ve které bude své místo obhajovat Vlastimil Jakeš. Praha zase bude soupeřit se srbským Zlatiborem o pořádání příštího kongresu IBU v roce 2020.

Jiří HamzaFoto: Jiří Hamza (Autor: Jiří Zaňát)

4) Vrátí se Rusku plné členství v IBU?

Vedle všech voleb se zraky sportovního světa upírají k ještě jedné záležitosti. Bude se jednat o tom, zda se Rusko opět stane plným členem IBU. Po dopingových skandálech má biatlonová mocnost jen provizorní členství, což znamená mimo jiné ztrátu hlasovacích práv na kongresu.

Jiří Hamza má na tuto věc jasný názor: „Podle naší ústavy nemůžeme Rusku členství nebo hlasovací právo vrátit, protože bychom šli nejen proti vlastním pravidlům, ale i proti rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru a antidopingové agentury WADA, která Rusku ještě stále nevrátila licenci.“

V posledních dnech vypluly na povrch informace o dopingových prohřešcích čtyř ruských biatlonistů, z nichž už ani jeden nezávodí. Jde mimo jiné o olympijské vítěze Jevgenije Usťjugova a Světlanu Slepcovovou. Podle Rusů jde o dávné případy, které mohly být účelově vytaženy právě teď, když se bude rozhodovat o dalším osudu ruského biatlonu. Jasno bude už zítra.

Zdroje: IBU, biatlon.cz, insidethegames.biz, sportschau.de,
Foto: Anders Besseberg (Autor Petr Slavík)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *