Home > Téma > Komentář: Bojkot bude bolet, ale Češi zvolili tu méně špatnou cestu

Komentář: Bojkot bude bolet, ale Češi zvolili tu méně špatnou cestu

Jiří Hamza

Zachovat si tvář a do Ťumeně nejet. Ustoupit ze svých postojů a do Ťumeně jet. Vedení Českého svazu biatlonu vybíralo ze dvou cest, z nichž obě jsou svým způsobem špatné. Nakonec zvolilo tu první, podle mého názoru méně špatnou.

Je v tom politika?

Kritici namítají, že bojkotem Češi, Kanaďané a Američané vnáší do sportu politiku. Ale v jakém smyslu? Faktem je, že ruský biatlon má s přehledem nejvíc dopingovým případů. Udělejme si malý exkurz do historie.

V roce 1992 chtěl ruský tým trochu pomoct Sergeji Tarasovovi, ale nepovedenou krevní transfúzí ho málem připravil o život. Jen chvíli se z olympijského stříbra v roce 2006 těšila Olga Medvědcevová, pak byl v jejím těle nalezen Karfedon.

Rok 2009, hormon EPO končí kariéry mistrům světa Dmitriji Jarošenkovi a Jekatěrině Jurjevové a olympijské vítězce Albině Achatovové. Rok 2014 a opět EPO, tentokrát u Alexandra Loginova a Iryny Starychovové.

A konečně, na olympiádě v Soči se provinily hned čtyři Rusky. Jekatěrina Glazyrinová, Jana Romanovová, Olga Viluchinová a Olga Zajcevová.

V Soči se ničily ve velkém dopingové vzorky. To ostatně nezpochybnila ani Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS), jejíž rozhodnutí se v Rusku prezentovalo jako vítězství. CAS pouze zrušila tresty pro některé ruské sportovce. Šlo především o to, že nešlo dostatečně prokázat provinění konkrétních osob. I proto je dobře, že se nepřistoupilo ke kolektivní vině.

Osobitý ruský přístup k dopingu

Rusové se snažili a stále snaží upozorňovat na to, že by se neměla míchat politika se sportem. Je to poněkud úsměvné. Těžko se totiž věří tomu, že manipulace v Ruské antidopingové laboratoři a během Zimích olympijských her v Soči probíhaly bez vědomí ruského Ministerstva sportu, potažmo vlády.

Konkrétně u biatlonu může argument o vnášení politiky do sportu jen těžko obstát, když právě Rusové mají jasně nejvíc dopingových případů a když k nim přistupují tak, jak přistupují.

Slyšeli jste někdy od ruských biatlonistů kritiku těch kolegů, kteří užili zakázané látky? A nebo těch, kteří likvidovali vzorky v antidopingové laboratoři? Častěji z jejich slov uslyšíte slova politika, komplot, spiknutí.

Když se hlasovalo o vyšších trestech za doping, tak hlasovaly proti jen tři země: Bělorusko, Ukrajina a Rusko. Svůj přístup k dopingu ukázalo ruské vedení i tím, že znovu k národnímu týmu přizvalo trenéra Vladimira Korolkeviče, muže přímo propojeného s dopingovými případy z minulosti.

Zřejmě pomyslnou korunou bylo udělení titulů Zasloužilí mistři sportu Alexandru Loginovovi a Iryně Starychovové. A ve vzduch se rozplynula slova trenéra Rusů Ricca Große, že dopingoví hříšníci nemají v jeho týmu co dělat.

V čele Ruské biatlonové unie zůstává Alexandr Kravcov, jeho pravou rukou je pak Viktor Majgurov. Ten Viktor Majgurov, který stále vykonává funkci prvního viceprezidenta IBU, je tedy po Andersi Bessebergovi druhým mužem světového biatlonu.

Proti tomuto všemu Češi a další bojují. Nikdo se nemůže divit tomu, že samotným sportovcům vadí, když někteří nehrají fér. A když každý třetí, který nehraje fér, má vedle svého jména ruskou vlajku.

Poraženým je biatlon

Poraženým v celé kauze je především celý biatlon. Výrazně k tomu přispívá sama Mezinárodní biatlonová unie v čele s Andersem Bessebergem.

Byl to právě prezident IBU, kdo v září roku 2016 lobboval za zvolení Ťumeně jako pořadatele Mistrovství světa 2021. Měsíc po tom, co Mezinárodní olympijský výbor doporučil neudělovat Rusku vrcholné soutěže. Následně se strhla velká bouře a IBU vzala své rozhodnutí zpět.

Na konci roku 2017 výkonný výbor IBU odebral Rusku plné členství. K vrácení může dojít až poté, co MOV zruší suspendaci Ruského olympijského výboru. O to podivněji působí další rozhodnutí IBU z února tohoto roku o tom, že finále Světového poháru zůstane v Ťumeni.

Hlasování výkonného výboru skončilo podle zákulisních informací nerozhodně, čtyři ku čtyřem. Potom ale Besseberg využil svého práva druhého hlasu a potěšil ruské organizátory.

Země s provizorním členstvím a bez funkční antidopingové laboratoře tak obstará akci, která má být oslavou biatlonu. V Ťumeni se rozhodne o vítězích Světového poháru a na slavnostním galavečeru se rozdají křišťálové glóby.

K tomu IBU zdůrazňuje, že se sportovci nemusí bát, že dopingové vzorky budou testovány mimo Rusko. Biatlonisty má uklidnit to, že se nedá věřit ruským organizátorům?

Bojkot je bolestivý

Proti Světovému poháru v Ťumeni byla řada zemí i jednotlivých sportovců. Němci či Norové na IBU tlačili, aby Rusku pořadatelství sebrala. V první linii boje proti dopingu byl i Martin Fourcade. Do stolu ale bouchli jen někteří.

Fourcade měl Jiřímu Hamzovi říct, že do Ťumeně kvůli boji o velký křišťálový glóbus musí. O výsledky jde i dalším zemím včetně Česka, které dost možná ztratí jednu kvótu u mužů. Jenže kdyby se k bojkotu připojili právě i větší země, jak Češi doufali, tak cenné body nemusel ztratit nikdo. Pořádat finále Světového poháru za účasti Ruska, Běloruska, Kazachstánu a pár dalších zemí, to by IBU zcela jistě nedopustila.

Český biatlon je aktuálně kritizovaný za to, že bojkotuje Světový pohár, ale na IBU Cup do Ruska své zástupce poslal. Ondřej Rybář to vysvětlil takto: „Světový pohár je výkladní skříní biatlonu. Už dříve jsme se rozhodli nesouhlasit s rozhodnutími Mezinárodní biatlonové unie ve věci boje proti dopingu a přidělování soutěží. Naši neúčast jsme viděli a vidíme jako vhodnou formu vyjádření tohoto postoje. Do Ťumenu neodjíždíme, protože držíme slovo. Co se týká IBU Cupu, jsou tyto závody v úplně jiné poloze. Slouží především mladých sportovcům jako přestupní stanice do Světového poháru. A my mladých, zejména mezi muži, máme hodně. Neúčast by pro kluky měla fatální následky, protože by za rok neměli kde závodit.“

Problematický je bojkot také z hlediska jednotlivých biatlonistů. Jasný souhlas veřejně vyjádřili Gabriela Koukalová, Michal Šlesingr, Ondřej Moravec či Michal Krčmář. Veronika Vítková celou situaci nechtěla komentovat.

Je to pochopitelné, právě pro ni má bojkot nejhorší následky. Zažívá fantastickou sezónu, stále má teoretickou šanci získat malý křišťálový glóbus a v celkovém hodnocení drží skvělé šesté místo. O to ale přijde. Český svaz jí bude kompenzovat finanční ztráty, ale samozřejmě nejde jen o ně.

Tragédie jednotlivých sportovců však můžeme vidět i na druhé straně. Kolika biatlonistům a biatlonistkám ukradli (nejen) ruští dopingoví hříšníci přímou radost z vítězství, případně z medaile? A kolika jim ji ještě ukradnou, pokud se nezačne něco dít?

V ideálním světě by biatlonisté a biatlonistky férově bojovali na trati, ať už v Česku nebo v Rusku, po závodě si podali ruce… Ale k ideálnímu světu má ten biatlonový momentálně daleko. A ten reálný je plný těžkých rozhodnutí, která nemusí být vždy příjemná.

Článek nabízí subjektivní pohled redaktora webu Biatlonmag.cz. Pokud situaci vidíte jinak, můžete napsat do komentářů. Je možné na webu uveřejnit i článek, v tomto případě je třeba předem napsat na e-mail redakce@biatlonmag.cz.

Foto: Jiří Hamza (Autor: Jiří Zaňát)

8 thoughts on “Komentář: Bojkot bude bolet, ale Češi zvolili tu méně špatnou cestu

  1. Souhlasím s autorem článku. Jen mám strach, aby se to celé nezačalo otáčet proti českému biatlonu.
    Teď po olympiádě, kdy rusáky všichni litují, poté co jim tam MOV zakázal startovat pod jejich vlajkou. Vyšumí to do prázdna, IBU s tím nic nedělá a dělat nechce.
    A rusové nám to možná v NMnM, nebo někdy jindy v budoucnu, vrátí…

  2. O ruském státním dopingovém programu (a to ve všech sportech) nikdo – kromě Besseberga!! – nepochybuje. M. Fourcade si udělal „z huby latrinu“ a není už ho možné považovat za čestného člověka; zůstane už navždy lhářem a prospěchářem… Měl bych ocenit zásadový český postoj – pokud by v něm nebyl falešný tón dvojího metru; nelze souhlasit s názorem p. Rybáře o „úplně jiné poloze“ závodů IBU Cupu!! Rusko není jen v Ťumeni. A kdo chce sedět současně na obou stranách plotu, ten si brzo roztrhne rozkrok.

  3. Z huby latrinu si udělala Koukalová, když prohlásila, že „jestli Martin Fourcade do Ťumeně nepojede, tak ona taky ne“. Tohle nikdy Fourcade neřekl, ten trval na tom, aby se vše řádně vyšetřilo. Z huby latrinu si dělají i nyní, protože se opět snaží do svých zájmů zatáhnout Fourcada. Kdepak byli, když Fourcade a někteří další vystupovali proti ruským dopingistům v roce 2014. Kdepak byli, když Fourcade pro některé televize kritizoval setrvávání Itala Taschlera ve funkci, ačkoliv již proti němu bylo podáno trestní oznámení pro zajištění dopingu u svého syna. Jen se klepali, že budou mít MS místo Anterselvy. Kdepak byli při konfliktu Šipulina a Loginova s Fourcadem při loňském MS. Nenašla se tu jediná erudovaná osoba, která by tu situaci při předávce popsala. Proč Rusové nepodali protest? Protože neměli proč. Přece naši nebudou překážet Rusku, které usilovalo o odstranění Fourcada, aby se Šipulin konečně dostal k velkému globusu. Tak si z huby latrinu udělal Moravec s Krčmářem, kteří potvrzovali, že to udělal schválně. Podívejte se pořádně na záběry (jsou na youtube) a uvidíte, že vyrazit měli Loginova, který tam strká Fourcadovi do cesty hůlku. A taky si všimněte v jaké poloze to sleduje Moravec, tomu opravdu do očí slunce nesvítí. Pan Hamza má své ambice, proto si hraje na bojovníka proti dopingu, ale na druhé straně si to s Rusy přece nerozhází. Rusko v biatlonu ovládá postsovětské republiky, proto je při hlasování vždy rozhodující. Rusové vedou kvůli ambicím Šipulina odpornou kampaň vůči Fourcadovi a tady se jim přisluhuje. Málokdy se píše něco kladného, ač je to dlouholetý lídr. Ovšem drby jsou vítány. Vede ČT, která nevynechá žádnou příležitost. Já osobně jsem s ní skončila po loňské Pokljuce, kdy Lachman komentoval Fourcadovo 3.místo ve stíhačce v Ostersundu s tím, jak ho to plní optimismem, že nevyhrál a mladý Vávra hned, že to si tedy za rámeček nedá a podobně. Tohle neudělali ani Rusové, přesto oni měli ty dva závodníky před ním a diskuse utnuli s tím, že Fooucade ztratil blízkou osobu. Fourcada tam totiž dostihla zpráva, že náhle zemřel otec jeho ženy. Tehdy jsem pochopila k čemu se zde propůjčili. A to by toho bylo ještě víc.

  4. Martin Fourcade nesplnil svůj slib. TÍM PRO MNE KONČÍ. Chápu, že jsou mu peníze přednější – a dost. Dřív jsem ho uznával. Ale o něj neběží; takový Loginov by už vůbec neměl být připuštěn na start ani IBU Cupu, natož pak Světového poháru (prokázaný doping!!; ono zdokumentované nesportovní chování jen vykresluje jeho „úroveň“). Ale ani o něj nejde. Jde o naše funkcionáře… a nevím, jestli je to trestuhodná hloupost nebo umanutá neschopnost přiznat nesmyslnost svého „boje za čistotu“ či touha být za hrdiny, případně něco horšího. Asi už nikdy nepochopím, proč je správné závodit v Uvatu a Chanty-Mansijsku a zároveň nejet na SP do Ťumeně… Žádné logické argumenty o tom nepadly. A co se týká ČT; přenosy jsou lepší bez komentáře a zvlášť Rejmana.

    1. Chápu to asi tak, že se na protest nemusíte rovnou zapálit. Kdyby nezávodili ani na IBU Cupu, tak riskovali ztrátu čtyř kvót, což by bylo pro český biatlon a především pro mladé sportovce likvidační. Nesouhlas vyjádřili, zřejmě je to bude stát kvótu plus nějaké finance. Za mě udělali, co mohli.

      Nejsem si tím jistý, ale ani Fourcade, ani Češi podle mě bojkot veřejně neslíbili. Pouze mluvili o tom, že by byly závody v Rusku problém a zvažovali by, jak k tomu přistoupí. Nevím, jaké byly případné ústní dohody.

  5. O jakém slibu Fourcade mluvíte? Máte ovšem pravdu v tom, že by neměl být žádný rozdíl mezi závody IBU Cupu a SP. A ještě větší máte pravdu v tom, že je lepší přenos bez komentáře, Rejmanova obzvlášť. Já bych k tomu ještě přidala Dostála.

  6. Pro autora: Irina Starychová je ještě hrdou nositelkou titulu „Pýcha Ťumeně“, udělovaného na základě jakési novinářské ankety. A teď se po ní slehla zem, ačkoliv byla nominována a tudíž nepřipuštěna na OH. Společně s Loginovem podávali stížnost někam deo Švýcarska či kam, ale pak ji stáhli.A Loginov je již opět v péči svých osvědčených trenérů Kugajevského a Kasperoviče. Vystupuje na IBU CUPu, protože prý nemá cenu, aby se motal na závodech SP, protože podle Kasperoviče už zahajuje předolympijskou přípravu. Gross, pod kterého patří, se o něm už vůbec nezmiňuje.

    1. D9ky za doplnění. Ono je celkově zvláštní, jak zachází s těmi, kdo třeba na IBU Cupu nadělí ostatním minutu v běhu. A pak nedostanou šanci ve Světovém poháru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *