Home > Rozhovory > Léto Kaisy Mäkäräinenové: Hodně cestování a boj se střelbou

Léto Kaisy Mäkäräinenové: Hodně cestování a boj se střelbou

Kaisa Mäkäräinenová

Kaisa Mäkäräinenová

Foto: Kaisa Mäkäräinenová (© IBU/Jerry Kokesh)

Následovala slunce. Tak finská hvězda Kaisa Mäkäräinenová okomentovala letní přípravu, během níž procestovala Evropu. Většinu sprna pak pobývala doma ve Finsku a poslední letní dny strávila se svými krajankami a koučem Marcem Laaksonenem v rakouském Obertilliachu.

V letošní přípravě jste hodně cestovala. Můžete prozradit, kde všude jste byla a podělit se o pár oblíbených vzpomínek?

Itálie, Německo, Norsko a Itálie… Moje oblíbené vzpomínky jsou z Itálie. Miluji Itálii. Vlastně jsem tam poznala pár nových míst, když jsem pracovala jako servisní pracovnice u cyklistické tour. Bylo nádherné vidět Gardské jezero a tolik malých vesniček s vinicemi. Dlouhodobým favoritem je pro mě samozřejmě Toblach a jeho okolí. Tam je to vždy perfektní.

Část kempu jste strávila s dalšími biatlonistkami včetně Miriam Gössnerové, Jekatěriny Jurlovové, francouzského a kanadského týmu. Pomohlo Vám to udržet si motivaci a pracovat pořád tvrdě?

Je pro mě důležité, že jsem měla šanci trénovat s dalšími top sportovci. Vždycky se naučím něco nového a také se něco dozvím o sobě. Je vždy pěkné vidět, jak se můžu zlepšit díky mé praci na střelnici nebo v běhu. Je také dobré trénovat s muži a vidět, co dělají. V zimě se tak často nevídáme. Z toho pohledu bylo léto nádherné a ještě stále nějaké dny zbývají.

Jaké to bylo strávit týden u servisního týmu a řídit velké auto během 900 kilometrů dlouhého cyklistického závodu skrz Itálii a Švýcarsko?

Pro mě to byl velmi dobrý týden. Hodně jsem se naučila. Věděla jsem, že je týmová podpora důležitá. Nemohli bychom dělat sport bez trenérů a servismanů. Ale bylo velmi dobré být na druhé straně. Plnit láhve s vodou, řídit od startu do cíle a přivést tam jídlo a pití. Byl to dobrý týden pro mou hlavu. Teď ještě o to víc oceňuji to, co pro nás v zimě a během letní přípravy kluci dělají.

Z řízení jsem měla strach. Ve střední Evropě tolik nejezdím a měla jsem velké auto nacpané věcmi. Vždycky jsem měla být na startu, v cíli a na nějakých místech podél trasy, abych dala cyklistům pití. Byl to pro mě velký stres, ale přežila jsem to bez újmy. Auto i já jsme v pořádku, takže si myslím, že to pro nás všechny byl pěkný týden.

Biatlon děláte už dlouho a máte hodně odtrénováno. Byly pro Vás poslední letní přípravy zábavnější a užívala jste si je víc než třeba před 10 lety?

Nevím, měla jsem těžké léto. Hodně jsem bojovala se střelbou vestoje. Někdy přemýšlím, jestli to bylo tak těžké i 10 let zpět. Když začínáte se sportem, nemáte tolik zkušeností a prostě se do toho jen vrhnete. Teď když znáte svou úroveň a víte, co je potřeba, abyste byli na čele Světového poháru, to není jednodušší. Z určitého úhlu pohledu je to dokonce složitější, protože se snažíte udržet na stejné úrovni a pokračovat ve zlepšování se.

Pořád necítím, že by to byla má práce. Stále si to moc užívám, takže to často vypadá jako mé hobby. Pořád je tam hodně hravosti, ale s blížící se zimou se to stává serióznější. Červen, červenec a srpen jsou více odpočinkové měsíce, ale teď přicházejí těžší tréninky. Čím blíž je start sezóny, tím se zdá být každá tréninková dávka užitečnější.

Naučila jsem se relaxovat. Dříve pro mě bylo těžké vzít si jeden týden jako odpočinkový. Teď už s tím nemám potíž. Nebyl problém jít na zmiňovaný cyklistický závod. Trénovala jsem jen čtyři hodiny se dvěma střeleckými lekcemi. Věděla jsem, že to byl odpočinkový týden před těžkým červencem.

Kolik hodin věnujete v létě tréninku?

Těžké týdny dělají nějakých 23 až 25 hodin, ty střední kolem 15 až 20 a v regeneračním týdnu odtrénuji méně než 10 hodin, ale do toho nepočítám střelbu. Na jaro a v létě jsem strávila hodně času na střelnici a tyto hodiny se nepočítají!

V Obertilliachu jste byla už mnohokrát. Je to Vaše oblíbená destinace? V čem je to kouzlo?

Všechno je tu tak blízko. Máte střelnici s perfektní tratí pro kolečkové lyže, všechny ty hory. Taky je to klidná vesnička, takže zde nemusíte myslet na nic jiného než trénink a odpočinek. Není tu nic jiného, co dělat či na co se soustředit. Také je tu celkem velká nadmořská výška, takže to na trati není tak jednoduché. Je to velmi krásná vesnička a ráda se na ní podívám v dalším filmu s Jamesem Bondem (v lednu se v Obertilliachu natáčel film Spectre – pozn. redakce).

 

Zdroj: Biathlonworld.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *