Home > Rozhovory > Motivace je zpět, hlásí Dahlmeierová. Co říká na odchod Koukalové?

Motivace je zpět, hlásí Dahlmeierová. Co říká na odchod Koukalové?

Laura Dahlmeierová

Zvěsti, že by mohla ukončit kariéru, jsou pryč. Laura Dahlmeierová si dala po náročné olympijské sezóně delší pauzu, navštívila Gruzii a hodně přemýšlela. Znovu našla motivaci a vyhlíží další sezónu. V rozhovoru pro server Merkur.de hovořila také o skandálu ve vedení IBU, o nových trenérech či o odchodu Gabriely Koukalové.

Dobrodružství v Gruzii

V poslední měsících o Vás nebylo vidu, ani slechu. Proč?

Po olympiádě jsem nejdřív chtěla na dovolenou. A tak jsem vyrazila do Gruzie za alpinismem.

Co člověka táhne do Gruzie?

Dobrodružství. Poznáte úplně jinou kulturu, úplně jiný svět. Vše je tam ještě původní.

Vyprávějte…

Byli jsme v Ušguli, v nejvýše položené horské vesnici v Gruzii. Poslední část cesty, je to asi 35 kilometrů, zdoláváte džípem tři hodiny. Nás bylo sedm, plus zavazadla, lyže a materiál.

Silnice byly plné děr a nerovností, ze skal vystupovaly vodopády. Auto se tak houpalo, že jsem se musela ze všech sil držet. Z Ušguli jako první vidíte vysoké věže, které pochází z 10. století a jsou zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

V zimě tam žijete jen vevnitř, protože je vesnice tak zasněžená, že se nedostanete ven. Nejsou tam ulice, jen malé stezky. Po vesnici běhají krávy. Bydleli jsme u rodiny, kde byl muž šerifem a zároveň se staral o muzeum. Na den a půl vypadl proud, to je tam celkem normální. Žena vařila v kamenné peci. Opravdu jste ponořeni do jiného světa.

A odtud jste s přáteli chodila na túry?

Ano. Při výpravě na Tednuldi jsme vyšlapali 4800 metrů. Posledních 450 metrů už jsme šli bez lyží po hřebenu. Jde to srovnat třeba s Mont Blancem.

Vaše záliba v exotických výletech do hor je známá. Ale v minulosti jste vždycky byla 1. května na startu přípravy. Letos ne.

To je pravda, dopřála jsem si oddech. Nezačala jsem hned trénovat, raději jsem se uchýlila do hor a hodně jezdila na kole.

Chuť do tréninku

Už v Pchjongčchangu se spekulovalo, že byste mohla po dvou zlatých medailích ukončit kariéru. Skutečně jste se takovými myšlenkami zabývala?

Řekla bych to takhle: Mladý sportovec by si měl nastavit cíle. Já se chtěla dostat do áčka, pak závodit ve Světovém poháru a snad se i stát mistryní světa. A pak bylo ještě jedno velké přání – vyhrát olympiádu. Všech cílů jsem krok po kroku dosáhla.

Dostala jsem se do bodu, kdy jsem si musela ujasnit, zda ještě mám motivaci. Přijde mi trochu šílené, když každý rok absolvujete poslední závody, potom máte čtyři týdny dovolenou a bum, 1. května opět trénuje.

Až dosud to tak fungovalo, protože jsem se soustředila na olympijské hry. Teď jsem si musela dopřát čas a najít nové cíle. Přemýšlela jsem také o své budoucnosti.

K čemu jste došla?

Důležité pro mě bylo, abych byla stále ochotná vymačkat ze sebe každý den úplně všechno, aby mi biatlon dělal radost a abych byla zdravá. Sama sebe jsem se ptala, jestli jsou všechny tři podmínky splněny. Odpověď byla ano.

Chuť do tréninku je zpět. Aktuálně jsem supermotivovaná. Jen jsem se na to potřebovala podívat trochu s odstupem. To je ale normální, když jste pořád součástí toho cirkusu.

Kdy jste se opět zapojila do tréninku s týmem?

Začátkem června.

Jak dlouho jste netrénovala střelbu?

Pušku jsem nechala ležet déle. Nestřílela jsem dva a půl měsíce. Mezitím jsem si v Oberhofu nechala udělat novou pažbu.

Jak to jde po tak dlouhé pauze a navíc s novou zbraní?

Hned od začátku jsem měla dobrý pocit. Střílet nezapomenete. Baví mě to a co je nejdůležitější, hlava je opět správně nastavená. To se na začátku května říct nedalo.

Víra v čistý sport

Během Vaší pauzy bylo ve světě biatlonu poměrně rušno. Vedení IBU odstoupilo, mluví se o korupci, dopingu, machinacích. Co si o tom myslíte?

Upřímně řečeno do toho moc nevidím, jen jsem o tom četla v novinách. Brzy bude soustředění, určitě se o tom budeme uvnitř týmu bavit. Je pro mě důležité vědět, co se v minulosti dělo. Vždycky jsem bojovala za čistý sport. Je mi z toho všeho, co se zřejmě stalo, smutno. Ale pořád věřím v čistý sport. Nyní je důležité, aby se všechno vyšetřilo a aby z toho byly vyvozeny důsledky.

Jak strašné je pro sportovce, když zjistí, že mezinárodní asociace tají dopingové vzorky?

Stále tomu nemůžu uvěřit. Kdyby byly dopingové vzorky skrývány, tak bych musela hned pověsit lyže a zbraň na hřebík.

Došlo také ke změnám v trenérském týmu. Dosavadní šéftrenér Gerald Hönig se jako střelecký trenér přesunul na vedlejší kolej. Jeho místo převzal 36letý Kristian Mehringer, jehož asistentem je Florian Steirer. Bývalý asistent Tobias Reiter přešel k mládeži. Bylo pro Vás obtížné vyrovnat se s tímto zemětřesením?

Samozřejmě není lehké vstřebat změny, když je váš tým tak úspěšný, jako byl ten náš. I tak je ale můj první dojem velmi pozitivní. Noví trenéři jsou do práce ponoření a přinesli impuls. Oba jsou ještě mladí a nemají tolik zkušeností, ale zase nám ukazují nové směry.

Čtyři roky jsme byly s stejnými trenéry a někdy je dobré přinést čerstvý vítr. I když se vám daří, tak nemusíte nutně zůstat stát na místě. Můžete se pořád zlepšovat a třeba vyzkoušet něco nového s mladými trenéry.

Silný vztah s Gabi

Během minulých měsíců skončily Darja Domračevová a Gabriela Koukalová, Vaše velké rivalky. Budou Vám chybět?

Zvlášť s Gabi jsem toho hodně zažila a odzávodila. Biatlon v ní ztratil velmi sympatickou a milou tvář. S Gabi mám silnější vztah, protože Darja měla v době, kdy se mi nejvíc dařilo, mateřskou přestávku. Obě jsou velkými sportovkyněmi a pro biatlon je škoda, že končí. Ale starší odcházejí, mladší přicházejí. Stále to bude vzrušující.

Gabriela Koukalová a Laura DahlmeierováFoto: Gabriela Koukalová a Laura Dahlmeierová (Autor: Petr Zbranek)

Teď jste ztratila několik týdnů tréninku. Co to bude znamenat pro příští sezónu?

Neřekla bych, že jsem něco ztratila. Naopak si myslím, že jsem hodně získala. Mám opět chuť do biatlonu. To je pro mě nejdůležitější. Jasně, neabsolvovala jsem tolik specifických tréninků. Nejezdila jsem na kolečkových lyžích a nestřílela. To je pravda, ale mám za sebou spoustu jiných tréninků.

Kondice je tedy v pořádku…

Řekla bych, že ano.

Takže u startu Světového poháru budete?

Rozhodně pro to udělám všechno.

A s jakými ambicemi?

Laťka je po olympiádě samozřejmě extrémně vysoko. Chtěla bych si hlavně užít závody. A navázat na úspěchy z minulých let, což se lehko řekne. Už jen to, co jsem dosud dokázala, je velký dar. Chtěla bych zůstat vepředu tak dlouho, jak to jen půjde.

Znamená to, že se chystáte na příští Zimní olympijské hry v Pekingu?

Zatím nemyslím tak daleko. Nemám dlouhodobé plány. Teď mám motivaci, tu potřebnou jiskru. To je pro mě momentálně nejdůležitější.

Zdroj: Merkur.de
Hlavní foto: Laura Dahlmeierová (Autor: Petr Slavík)

One thought on “Motivace je zpět, hlásí Dahlmeierová. Co říká na odchod Koukalové?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *