Home > Téma > V Chorvatsku se hledá nástupce Faka. A možná se už našel

V Chorvatsku se hledá nástupce Faka. A možná se už našel

Jakov Fak

Chorvatsko není zemí, která by nabízela dobré podmínky pro biatlon. I tak se tu ale narodilo několik talentovaných biatlonistů. Nejzářnějším příkladem je dosud jediný chorvatský medailista z mistrovství světa Jakov Fak.

Propojení se Slovinskem

Není náhodou, že asi nejčastějším rodištěm chorvatských biatlonistů je Rijeka. Narodil se zde i Jakov Fak, který vyrůstal v nedalekém městečku Mrkopalj. Podmínky k biatlonu tu nebyly nijak zářné, ale měl to jen dvě hodiny cesty do Slovinska.

Už dříve, v roce 2000, převlékla chorvatský dres za slovinský Dijana Ravnikarová. Vyplatilo se jí to. Třikrát se vešla ve Světovém poháru do elitní desítky a byla také platnou členkou štafety.

Ještě víc úspěchů Slovinsku později zařídil Fak.

Vzestup chorvatského biatlonu

Chorvatský biatlon zažíval nejlepší časy v minulé dekádě. Na velkých akcích se objevovala řada jmen. Na Olympiádě v roce 2002 to byl Žarko Galjanić, o čtyři roky později v Turíně Petra Starčevićová.

Starčevićová byla členkou asi nejsilnější generace. Jako dorostenka byla součástí štafety, která na Mistrovství světa juniorů v Kontiolahti v roce 2005 vybojovala výbornou 7. příčku. Toto umístění zopakovala i o rok později, ale to už sama ve vytrvalostním závodě. V Presque Isle ji navíc podpořila 11. místem Anamarija Brajdićová.

Příběh Jakova Faka

Na začátku třetího tisíciletí se začal postupně víc a víc zářit Jakov Fak. V roce 2007 si v Pokljuce dojel pro 47. místo. V dalším roce se radoval na Mistrovství světa juniorů z 10. příčky. Na letním šampionátu pak vybojoval zlato.

Od léta 2008 odstartovala jeho příprava se slovinským týmem, která přinesla ovoce. Na Mistrovství světa v Pchjongčchangu 2009 nejprve obsadil 14. příčku ve sprintu a pak si vystřílel bronz ve vytrvalostním závodě. A tak se Chorvatsko radovalo z historicky první medaile.

Mimochodem, v Jižní Koreji se chorvatskému biatlonu opravdu vedlo. Andrijana Stipaničićová skončila ve vytrvalostním závodě na 39. pozici. A o rok později doprovodila Faka na Olympiádu do Vancouveru.

Zde přišel největší úspěch v dějinách chorvatského biatlonu, když Fak vytěžil ze sprintu bronz. Šlo o první medaili Chorvatska ze zimní olympiády, která se neurodila v alpském lyžování.

Temnější už byly doby, které následovaly těsně po sezóně 2009/2010. Fak se rozhodl přejít do slovinským služeb, což se nelíbilo chorvatské straně. Ta mimo jiné požadovala odškodné ve výši 100 000 Euro za to, že odsouhlasí tento přesun. Po dlouhých tahanicích nakonec došlo k dohodě a Jakov Fak už v dalším ročníku reprezentoval Slovinsko.

Nástupci Faka

Odchod Faka logicky znamenal horší časy chorvatského biatlonu. V roce 2013 se ale mohlo zdát, že nebude tak zle. Dino Butković získal na Mistrovství světa juniorů stříbro. Ve vytrvalostním závodě minul jediný terč a zaostal jen za Alexandrem Loginovem. Na tento úspěch už ale nenavázal.

Štafetu po něm převzal Krešimir Crnković. Na MSJ v roce 2005 obsadil ve sprintu dobrou 12. pozici. Na poměry biatlonistů z menších zemích ho zdobil velmi dobrý běh. I díky němu si v uplynulé sezóně dojel ve sprintu v Oberhofu pro první čtyři body do hodnocení Světového poháru.

I vinou zdravotních problémů už na tento výkon nedokázal navázat a třeba na Mistrovství světa v Hochfilzenu se pohyboval ve spodních patrech. Každopádně v něm můžou Chorvaté vidět naději na lepší zítřky.

Foto: Jakov Fak (Autor: Martin Kaděrka)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *