Talentovaný český biatlonista Jan Burian ukončil ve 23 letech svou kariéru. Rozhodnutí oznámil na sociálních sítích, kde zároveň poukázal na nedostatky systému českého biatlonu.
Rodák z Třince patřil k velkým nadějím. Na Mistrovství světa juniorů 2014 byl mezi dorostenci 14. ve sprintu, o dva roky později zase pomohl juniorské štafetě k bronzu.
S mládežnickými léty se úspěšně rozloučil na Mistrovství světa v letním biatlonu 2016, kde byl členem zlaté smíšené štafety a také získal dvě individuální stříbra.
Poměrně dobře vstoupil Jan Burian i mezi dospělé. Hned svůj druhý start v IBU Cupu proměnil ve 27. místo. Bohužel i vinou zdravotních problémů už se mu na tento výsledek nepovedlo navázat. V uplynulé sezóně dostal v druholigovém seriálu kvůli nabité konkurenci jen tři šance a k bodům měl daleko.
Důvody svého konce popsal český reprezentant na svém Instagramu.
Bohužel je to tak. Talenty jsou, ale u nás se s nimi neumí hospodařit (a to se netýká jen biatlonu ani jenom sportu – je to vidět ve všech oblastech a na všech úrovních); jako když není zájem… individuální přístup? “Co to je??” Na to není čas a hlavně chuť. Každý člověk je jiný a ten, kdo s nimi pracuje, by to měl brát v potaz a naučit se s tím zacházet. Chce to trochu empatie a hlavně přemýšlení, jak koho povzbudit a motivovat. Ale když ono myšlení bolí…
A jak praví Lydie, za všechno mohou funkcionáři (a hlavně ti, na které “není vidět”). Pro takové je práce až to poslední, co by kdy chtěli v životě dělat. Radši budou vymýšlet obludnosti a zbytečně vyhazovat naše peníze (nás daňových poplatníků) za nesmysly. Jako pan Kejval za “hymnu”. To vážně sportovcům pomůže. 600.000 Kč schramstl p. Bok a jeho suita. Kdyby tím radši podpořil Samkovou, Sáblíkovou či biatlon (já vím, je to málo, ale aspoň by to bylo vydáno smysluplně). Biatlon je jeden z posledních sportů u nás, který má trochu fungující systém. Ale jak dlouho ještě? Sám pan Kejval pravil, že naši sportovci vozí medaile navzdory neexistenci státní podpory sportu. A co s tím dělá jeho ČOV?? Je to opravdu jen “čistírna odpadních vod”?
Velká škoda a možná i unáhlené rozhodnutí. Přece jen úspěchy nemohou přijít hned. Avšak příspěvek určitě k zamyšlení. Kéž kdyby i ostatní biatlonisté byli trochu odvážnější a nebáli se projevit.
Honzo, ano díky dědovi a díky juniorským trenérům jsi zažil sice dřinu, ale i spoustu pozitivního – radost ze sportu, závodění a i výher a to Ti zůstane po celý život….
díky ostatním jsi poznal něco méně pozitivního, co Tě také určitě v životě posunulo dál ….a asi to tak mělo být…. škoda, že už nebudeš závodit, ale určitě Tě ještě v životě čeká spousta krásných zážitků a díky sportu a tvrdé dřině se určitě v životě neztratíš…. 🙂
Bohužel je to tak. Talenty jsou, ale u nás se s nimi neumí hospodařit (a to se netýká jen biatlonu ani jenom sportu – je to vidět ve všech oblastech a na všech úrovních); jako když není zájem… individuální přístup? “Co to je??” Na to není čas a hlavně chuť. Každý člověk je jiný a ten, kdo s nimi pracuje, by to měl brát v potaz a naučit se s tím zacházet. Chce to trochu empatie a hlavně přemýšlení, jak koho povzbudit a motivovat. Ale když ono myšlení bolí…
A jak praví Lydie, za všechno mohou funkcionáři (a hlavně ti, na které “není vidět”). Pro takové je práce až to poslední, co by kdy chtěli v životě dělat. Radši budou vymýšlet obludnosti a zbytečně vyhazovat naše peníze (nás daňových poplatníků) za nesmysly. Jako pan Kejval za “hymnu”. To vážně sportovcům pomůže. 600.000 Kč schramstl p. Bok a jeho suita. Kdyby tím radši podpořil Samkovou, Sáblíkovou či biatlon (já vím, je to málo, ale aspoň by to bylo vydáno smysluplně). Biatlon je jeden z posledních sportů u nás, který má trochu fungující systém. Ale jak dlouho ještě? Sám pan Kejval pravil, že naši sportovci vozí medaile navzdory neexistenci státní podpory sportu. A co s tím dělá jeho ČOV?? Je to opravdu jen “čistírna odpadních vod”?
Velká škoda a možná i unáhlené rozhodnutí. Přece jen úspěchy nemohou přijít hned. Avšak příspěvek určitě k zamyšlení. Kéž kdyby i ostatní biatlonisté byli trochu odvážnější a nebáli se projevit.
Honzo, ano díky dědovi a díky juniorským trenérům jsi zažil sice dřinu, ale i spoustu pozitivního – radost ze sportu, závodění a i výher a to Ti zůstane po celý život….
díky ostatním jsi poznal něco méně pozitivního, co Tě také určitě v životě posunulo dál ….a asi to tak mělo být…. škoda, že už nebudeš závodit, ale určitě Tě ještě v životě čeká spousta krásných zážitků a díky sportu a tvrdé dřině se určitě v životě neztratíš…. 🙂