Ondřej Moravec

Datum narození: 9. 6. 1984
Místo narození: Ústí nad Orlicí
Země: Česká republika
Lyže: Fischer
Debut ve SP: Hochfilzen 2003
Nejlépe celkově ve SP: 6. (2015/15)
Nejlépe ve SP: 1. (Oslo 2013)
Web:
Sociální sítě: Facebook, Instagram

Příběh

Legenda českého biatlonu, velký bojovník a dříč. To je Ondřej Moravec.

Stejně jako řada dalších úspěšných biatlonistů vyrůstal Ondřej Moravec v Letohradu. Jeho spolužákem na místní základní škole byl mimo jiné Michal Šlesingr.

Od dětství sportoval. Hrál fotbal a v sedmi letech začal s biatlonem. V deseti mu ale lékaři diagnostikovali Perthesovu chorobu. Rok strávil na vozíčku, nebylo jasné, jestli bude vůbec chodit. Jeho zdravotní stav se zlepšoval, ale od lékařů dostal zákaz sportování.

Po roční rekonvalescenci tajně opět začal s biatlonem. Pod vedením letohradského trenéra Vlastimila Vávry sbíral v mládežnických kategoriích jeden úspěch za druhým. Získal tři stříbra a tři bronzy na světových šampionátech juniorů. Další dva bronzy přidal mezi dorostenci.

Vždycky oslňoval bleskovou střelbou, dlouho se ale potýkal s její přesností. Už v juniorských letech si občas ve Světovém poháru sáhl na body. První výraznější výsledek přišel v Chanty-Mansijsku 2008, kde Moravec ve sprintu dojel po čisté střelbě čtvrtý.

Zlomem v kariéře byl pro Moravce příchod trenéra Ondřeje Rybáře před sezónou 2009/10. Postupně ustálil svou výkonnost a v roce 2013 vyhrál v Oslu svůj první a zatím jediný závod Světového poháru. Ještě předtím pomohl na Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě smíšené štafetě k bronzu a sám skončil dvakrát čtvrtý.

Ve vrcholné formě se Moravec ukázal na Zimních olympijských hrách v Soči 2014. Z Ruska si odvezl stříbrné medaile z vytrvalostního závodu a smíšené štafety, k tomu bronz z hromadného startu.

Titulem mistra světa ve smíšené štafetě se mohl pyšnit po šampionátu v Kontiolahti 2015. Navíc tam vybojoval stříbro v hromadném startu a bronz ve vytrvalostním závodě.

Na Mistrovství světa v Hochfilzenu 2017 ve vytrvalostním závodě jen o 3,3 sekundy podlehl v bitvě o zlatu Američanovi Baileymu. Tak blízko byl životnímu triumfu.

Poslední velkou medaili získal na šampionátu v Antholzi v roce 2020, když ve svých 35 letech pomohl smíšené štafetě k bronzu.

V sezóně 2020/21 se důstojně rozloučil se svou kariérou. V úvodním vytrvalostním závodě v Östersundu se radoval z pátého místa a ve stejné disciplíně skončil na Mistrovství světa v Pokljuce jedenáctý.

Poslední závody kariéry absolvoval v Novém Městě na Moravě. Jen škoda, že u toho kvůli covidu-19 nemohli být fanoušci.