Jejich jména se měla objevovat na předních místech výsledkových listin, nebo se alespoň zlepšovat. Někteří měli bojovat o medaile i křišťálové glóby. Prognózy před sezonou jsou jedna věc, výsledky druhá. Sestavili jsme pro vás seznam biatlonistů a biatlonistek, kterým uplynulá sezona nevyšla podle představ.
1) Lisa Vittozziová
Lisa Vittozziová byla jednou z nejvážnějších adeptek na zisk velkého křišťálového glóbu. Během léta vyhrála, co se dalo. Svou formu ale do sezóny nepřenesla. Získala dvě medaile, první až v lednu v Pokljuce. Bez cenného kovu z individuálního závodu odjela z domácího šampionátu. Loni sedmá nejlepší střelkyně si pohoršila na obou položkách – vestoje spadla její úspěšnost o celých 10 % (81 %). Sezonu zakončila na desátém místě.
2) Kaisa Mäkäräinenová
Svou poslední sezonu v kariéře si lépe představovala Kaisa Mäkäräinenová. Finka se na stupních vítězů objevila jen jednou, když ovládla hromadný start v Oberhofu. Rozlučka se jí nepovedla ani na mistrovství světa, kde byla nejlépe čtrnáctá. V celkovém hodnocení poprvé po deseti letech vypadla z elitní desítky. Tradičně rychlou Mäkäräinenovou k lepším umístěním nepustila střelba, ve které dosáhla na 78 %.
3) Paulína Fialková
Po odchodu Anastasie Kuzminové byla Paulína Fialková slovenskou jedničkou. A měla velké cíle – poprvé vyhrát závod SP, získat medaili na mistrovství světa a v celkovém hodnocení skončit v TOP 3. Jenže vinou zranění kolene předčasně odcestovala už z Östersundu. Vrátila se v Hochfilzenu, kde brala 4. a 5. místo. Ani jeden z cílů, který si před sezonou vytyčila, ale Fialková nenaplnila. V SP byla jen jednou druhá. K cenným kovům na šampionátu měla daleko, nejlépe byla 15. V celkovém hodnocení klesla z šesté příčky na třináctou.
4) Franziska Hildebrandová
Franziska Hildebrandová je jednou ze stálic německého týmu. V loňské sezoně dokázala vybojovat několik medailí. V té letošní přišel propad. Do řady závodů Němka nenastoupila, pokud ano, nejlépe byla 33. V Oberhofu se poprvé od roku 2012 nedostala do stíhacího závodu. Poprvé od svého debutu v SP tak chyběla v nominaci pro mistrovství světa a musela do IBU Cupu. Příležitost k návratu dostala v Novém Městě, ani tam ale zlepšení nepřišlo – ve sprintu dojela až 65. V celkovém hodnocení tak skončila nejhůře za svou kariéru – 86.
5) Nicole Gontierová
Střelecký neúspěch stále brzdí Nicole Gontierovou. Osmadvacetiletá Italka loni zaznamenala několik kvalitních výsledků (dvakrát 15. místo). Důvěru dostala i letos, jenže ve střelbě se opět zhoršila – vleže měla 68% úspěšnost, vestoje dokonce jen 63 %, jen v jednom sprintu z pěti se probojovala do stíhacího závodu. Po posledním neúspěchu v Ruhpoldingu byla přeřazena do IBU Cupu a zkusila si mistrovství Evropy – ani tam ale úspěch nepřišel, Gontierová byla nejlépe 40.
6) Lukas Hofer
Lukas Hofer patřil i letos k nejrychlejším běžcům. K lepším výsledkům ale potřeboval zlepšit střelbu především vestoje, kde měl úspěšnost 76 %. Jenže Hofer byl letos horší jak na položce ve stoje (73 %), tak na položce vleže (tam jeho úspěšnost klesla o 3 % na 82 %). Poprvé po dvou letech se tak neprobojoval do elitní desítky celkového hodnocení. Na rozdíl od předchozích dvou sezon ani jednou nestanul na individuálních stupních vítězů.
7) Sebastian Samuelsson
Od Sebastiana Samuelssona se po loňském 22. místě v SP čekal posun k první desítce, možná přímo do ní. Jenže u dvaadvacetiletého Švéda ke zlepšení nedošlo, naopak. Střelecky na tom byl sice nepatrně lépe než loni, do výsledků se to ale nepromítlo. Nejlepším výsledkem Samuelssona bylo desáté místo na Mistrovství světa v Antholzi. Nejčastěji se ale pohyboval ve druhé a třetí desítce, místo posunu dopředu tak v hodnocení klesl na 28. místo.
8) Antonin Guigonnat
Podobně jako Samuelsson na tom byl i Antonin Guigonnat. Francouz životní sezonu 2018/19, kdy vybojoval čtyři medaile včetně stříbra na MS v Östersundu, zakončil na 11. místě. Letošní výsledky ale tak uspokojivé nebyly, vzhledem k obrovské konkurenci ve francouzském týmu Guigonnat na světovém šampionátu vůbec nestartoval. Jeho sezonním maximem zůstalo 11. místo. V celkovém hodnocení si pohoršil na 27. místo.
9) Benjamin Weger
Sezonou se trápil Benjamin Weger. Třicetiletý Švýcar se zhoršil střelecky, po několika letech jeho úspěšnost klesla pod 80 procent. Wegerovi se ale podle jeho slov nedařilo ani na trati. Na Mistrovství světa v Antholzi sice dosáhl na páté místo ve vytrvalostním závodě, zbytek závodů už tak úspěšný nebyl. Weger se tak po šampionátu rozhodl sezonu ukončit, aby se mohl lépe připravit na tu následující. Svou 11. sezonu mezi elitou po předčasném konci uzavřel na 30. místě.
10) Simon Eder
Velezkušený Simon Eder se vždy spoléhal především na rychlou a přesnou střelbu. Díky 91% střelecké úspěšnosti se loni pravidelně objevoval na předních příčkách a v celkovém hodnocení byl osmý. Letos Rakušanova střelecká úspěšnost spadla na 86 %, zhoršil se na obou položkách. Jeho sezonním maximem tak jsou dvě osmá místa. Na šampionátu se poprvé od roku 2013 nenominoval do závodu s hromadným startem. Ve Světovém poháru klesl na 24. místo, což je jeho třetí nejhorší umístění za dlouhých 14 sezon.
Hlavní foto: Lisa Vittozziová (Autor: Petr Slavík)
Nesouhlasím. že by zklamala Kaisa Mäkäräinen.
Ano, svou poslední sezonu v kariéře si jistě představovala lépe – ale chápu, že když už se jí nepovedla olympijská medaile, že se chtěla rozloučit doma. Tam se jí ta “bedna” skoro povedla.
Skutečné zklamání by bylo, kdyby neměla žádný “stupínek” a kdyby celkově ve SP spadla třeba do třetí desítky.
Sklamal celý Český mužský biatlonový team… V celej sezóne ani jedno medailové umiestnenie. V pohári národov až deviaté miesto….Žiadny Čech v prvej dvadsiatke svetového pohára… To je sklamanie…
Tak pokud to berete takhle, tak zklamáním je jen Michal Krčmář. Od nikoho jiného se celkové umístění v TOP20 Světového poháru asi neočekávalo. Ale neviděl bych to vůbec černě, když se podíváme na úspěchy juniorů jako je Štvrtecký, Hornig, Karlík nebo Mikyska. K tomu snad ještě nadějnější dorostenci Mareček a Mánek. Ne, o český mužský biatlonový tým opravdu obavy nemám, to spíš o ten slovenský…