Už v pátek 23. srpna v běloruském Raubiči odstartuje 24. Mistrovství světa v letním biatlonu. Jaké zajímavosti se vážou k akci, která si v posledních letech získává na popularitě?
1) U zrodu byl ole
Premiérové Mistrovství světa v letním biatlonu v roce 1996 ozdobil svou účastí Ole Einar Bjørndalen, který se v rakouském Hochfilzenu radoval ze stříbra ve sprintu. O rok později v polském Krakově získal zlato se štafetou, jejíž součástí byl i Egil Gjelland.
2) Nejprve bez lyží
Dnešní podoba letního mistrovství světa je zcela jiná než na samotném začátku. To se závodilo v kros biatlonu, běhalo se tedy bez lyží. Až v roce 2006 v Ufě byly do programu zařazeny i závody na kolečkových lyžích, které od roku 2010 zcela nahradily kros.
3) Uzbecká vychytralost
K zavedení kolečkových lyžích možná trochu přispěli i uzbečtí biatlonisté. Nebo spíš atleti, protože obvykle moc terčů netrefovali, ale zato byli pekelně rychlí. Jeden příklad: V roce 2005 Ondřej Moravec vyhrál se dvěma trestnými okruhy sprint juniorů. Do elitní desítky se vešli i Murod Hodjibajev a Ruslan Nasirov, kteří na něj ztratili minutu a čtvrt, resp. minutu a půl. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nemuseli na osm trestných kol. Uzbeci posbírali v krosových závodech celkem 11 medailí.
4) Losování koleček
Že se kolečkové lyže nemažou a všichni tak mají stejné podmínky? Omyl. Tedy lyže se skutečně nemažou, ale losují. Před každým závodem jsou ke startovním číslům přiřazena čísla na první pohled totožných lyžích, mezi kterými však někdy bývají velké rozdíly. Na opravdu špatném páru může biatlonista ve sprintu schytat i minutu na víc.
5) Rekordman Moravec
Letní šampionáty si vždycky užíval Ondřej Moravec. V kategoriích juniorů a dospělých získal dohromady 7 zlatých, 8 stříbrných a 2 bronzové medaile. To z něj dělá rekordmana mezi muži, víc medailí (20) už má jen Běloruska Olga Nazarovová.
6) Dominance Ruska
Hegemonem letních světových šampionátů je Rusko. Biatlonisté z této země vybojovali neuvěřitelných 110 zlatých, 90 stříbrných a 87 bronzových medailí. Celkem tedy 287 cenných kovů. S velkým odstupem se na Rusko dívají Ukrajina (102), Bělorusko (85) a Česko (67), které přitom 13 medailí získalo na posledním šampionátu v Novém Městě na Moravě.
7) Světový Jablonec
Dnes je hlavním městem českého biatlonu Nové Město na Moravě, ale dříve to tak nebylo. V roce 2002 hostil letní MS Jablonec nad Nisou, kde ziskem tří stříbrných medailí potěšil fanoušky Ondřej Moravec. NMNM se pořadatelství dočkalo v roce 2011, následně v roce 2018 a opět se ho dočká v roce 2021.
8) Velký krok pro hvězdy
Na letních světových šampionátech sbírají biatlonisté často první mezinárodní zkušenosti i úspěchy. Za všechny můžeme jmenovat Martina Fourcada a Kaisu Mäkäräinenovou. Francouz se stal v roce 2008 doma v Haute Maurienne poprvé mistrem světa, když vyhrál sprint juniorů. Pro Finky byla dvě zlata v Otepää v roce 2007 premiérovými cennými kovy v závodech pod hlavičkou IBU.
9) Síla domácího prostředí
Během 23 šampionátů se jen třikrát stalo, že domácí reprezentace zůstala bez medaile. Bylo to hned na premiérovém mistrovství v Hochfilzenu, pak v Novém Městě na Moravě v roce 2011 a v estonském Otepää v roce 2016. Zmíněný novoměstský šampionát byl pro české barvy hodně smolný, Veronika Vítková na něm posbírala tři bramborové medaile. Naštěstí si vše vynahradila o 7 let později.
10) Mistři v létě i v zimě
Letního světového šampionátu v ruské Ťumeni v roce 2014 se účastnily i největší české hvězdy, a tak nebylo překvapením, že smíšenou štafetu vyhrálo kvarteto Veronika Vítková, Gabriela Koukalová, Ondřej Moravec a Michal Šlesingr. Tehdy ale asi nikdo netušil, že úplně stejná sestava (s prohozením úseků u mužů) o sedm měsíců později zopakuje triumf i na „zimním“ Mistrovství světa v Kontiolahti.
Hlavní foto: Ondřej Moravec (Autor: Petr Slavík)
