Německý biatlon se v uplynulé sezóně nerozloučil jen s Arndem Peifferem, ale i s další biatlonovou hvězdou, Simonem Schemppem. Kariéra 32letého Němce byla poznamenána častými onemocněními a zdravotními komplikacemi. I tak ale Schempp dosáhl úspěchů, o kterých si řada vrcholových sportovců může nechat jen zdát.
1) Fotofiniš tentokrát pro Schemppa
V dobách své největší slávy byl Simon Schempp známý pro svůj silný finiš, své by o tom mohli vyprávět třeba i Emil Hegle Svendsen či Martin Fourcade. V Ruhpoldingu v roce 2015 to ukázal i českým fanouškům. V cílové rovince hromadného startu se o první místo rvali hned tři biatlonisté, Quentin Fillon Maillet, Michal Šlesingr a Simon Schempp. Všichni tři projeli cílem na setinu sekundy stejně a o vítězi rozhodla cílová fotografie, tentokrát ve prospěch Schemppa. Pro Schemppa to bylo první vítězství na německé půdě a přímo ve své domovině v Ruhpoldingu. V německém prostředí slavil Schempp ještě o dva roky později v Oberhofu, tehdy si v závěrečném kole smlsnul na Martinu Fourcadovi.
2) Štafetové zlato po 11 letech
Na světový šampionát do Kontiolahti odjížděl Schempp jako jeden z největších favoritů, ve Světovém poháru sbíral pódiová umístění jak na běžícím páse a dokonce bojoval o velký křišťálový glóbus s Martinem Fourcadem. Formu ze Světového poháru však v individuální cenný kov přetavit nedokázal, do stíhacího závodu se po 7 chybách ze sprintu nekvafilikoval, v hromadném startu a individuálu skončil osmý. Náplastí mu bylo zlato z mužské štafety, na které Němci dosáhli po dlouhých 11 letech. Schempp byl tehdy německým finišmanem, na posledním úseku odvrátil tlak Svendsena a s vlajkou v ruce přivezl svému týmu do cíle zlato.
3) Schemppova Anterselva
Simon Schempp ve své kariéře ovládl celkem 12 závodů Světového poháru, pět z nich bylo v italském Antholzi. Své vůbec první individuální vítězství oslavil v roce 2014 právě v Itálii, když na nejvyšší stupínek vystoupal po sprintu společně s Lukasem Hoferem. Narozdíl od domácího Hofera dokázal na svůj výkon navázat i ve stíhačce a připsal si tak své druhé prvenství. Tak se v Antholzi zrodila dvouletá Schemppova nadvláda. V následujícím roce zde Němec suverénně triumfoval ve sprintu, záda všem svým soupeřům ukázal i ve stíhačce, když si v závěrečném kole poradil se Simonem Ederem, Jevgenijem Garaničevem a Olem Einarem Bjørndalenem. V roce 2016 pak do třetice Schempp ve sprintu nechyboval a popáté v řadě v Südtirol areně zvítězil. Až v následující stíhačce našel po dvou letech v Antholzi přemožitele a stal se jím jeho velký rival Anton Šipulin, Schempp si tentokrát dojel pro druhé místo.
4) Konečně Schemppionem!
Dlouho se zdálo, že individuální úspěch na světovém šampionátu není Schemppovi souzený. Ani Mistrovství světa v Hochfilzenu v roce 2017 se nevyvíjelo dle Schemppových představ. Rodák z Mutlangenu si na svou příležitost musel počkat až do závěrečného závodu s hromadným startem. To dlouhé čekání však rozhodně stálo za to. Schempp byl tehdy jedním ze tří biatlonistů, kteří odstříleli všechny čtyři položky čistě a do posledního kola odjížděl na druhém místě za domácím Rakušanem Simonem Ederem. V závěrečném stoupání se Němec Rakušanům pomstil za svůj nezdařilý souboj o bronz s Dominikem Landertingerem z předchozího dne a bez problémů si s Ederem poradil. V cíli se tak Schempp mohl konečně radovat z tolik vytouženého individuálního zlata. Asi jen málokoho by tehdy napadlo, že to byl vůbec poslední Schemppův závod na světových šampionátech, za dva roky už totiž nedostal příležitost.
5) Špičkou boty od olympijského zlata
Posledním vrcholem Schemppovy bohaté kariéry byly Zimní olympijské hry v Pchjongčchangu. V roce 2018 neprožíval německý biatlonista povedenou sezónu, závody Světového poháru před olympiádou musel kvůli problémům se zády vynechat. Na olympiádu se však připravit dokázal, ve sprintu i stíhačce vybojoval umístění v první desítce, vše mělo vyvrcholit v hromadném startu. Po čtvrté střelbě bylo jasné, že se Schempp dočká i individuální olympijské medaile. Otázkou však bylo zda v závěrečném kole dokáže Schempp Martinu Fourcadovi uloupit zlato stejně jako Emil Hegle Svendsen v Soči. Závod vyvrcholil dramatickým soubojem v cílové rovince, o vítězi nebylo rozhodnuto ani po dojezdu do cíle a již poněkolikáté v Schemppově kariéře následoval fotofiniš. Tentokrát byl ale o špičku bot v cíli dříve Francouz. Pro Schemppa však měla i stříbrná medaile hodnotu zlata a z konečného výsledku tak rozhodně nebyl zklamaný. Z Pchjongčchangu si pak kromě stříbra odvezl ještě bronz z mužské štafety.
