Mistrovství světa v Oberhofu ovládli norští biatlonisté v čele s Johannesem Thingnesem Bøm. Spokojení ale byli i jejich rivalové ze Švédska, kteří opět překonali rekord v počtu medailí. Slavit mohli také v Itálii, naopak v Německu se zamýšlí nad budoucností. A jak hodnotily šampionát další země?
Norsko
Norský tým získal v Oberhofu 13 cenných kovů, před dvěma lety na Pokljuce jich bylo 14. Musíme ale zmínit absenci Tiril Eckhoffové a potíže Marte Olsbuové Røiselandové.
I ona ale nakonec může být spokojená. Po tom, co do sezóny naskočila až v lednu, vybojovala na mistrovství světa dvě zlata v mixech a bronz ve stíhačce. Po hromadném startu v rozhovoru pro TV2 řekla, že šlo možná o její poslední šampionát. Měla při tom slzy v očích.
Rekordních sedm medailí, a z toho pět zlatých, v Oberhofu sebral Johannes Thingnes Bø. Chvílemi už to byla trochu „nuda“, a tak se norská média snažila hledat příběhy i jinde.
Opět rezonovala rivalita Norů a Švédů. „Pro Nora je to možná ta nejotravnější věc, která se může stát,“ říkal Johannes Bø televizi NRK po tom, co ho v hromadném startu porazilo švédské duo Samuelsson a Ponsiluoma.
Sturla Lægreid si zase stěžoval, že ho Martin Ponsiluoma během masáku odmítl vystřídat na čele se slovy: „Nebudu pomáhat Norovi.“ Lægreid si podle listu Expressen myslel, že je „Ponsi“ dobrý chlap, teď se ale prý ukázal v jiném světle.
Švédové zažili nejúspěšnější šampionát v historii (o tom níže), k čemuž se chtěl vyjádřit Vetle Christiansen. „Nebudu jim brát zásluhy, ale mají víc prostoru pro to, aby dokázali vyladit formu. Kdybych měl Sebastianovu sezónu, sotva bych byl v týmu pro Světový pohár nebo mistrovství světa.“
Kritika se po nepovedených štafetách valila na Ingrid Tandrevoldovou, pro kterou tak bylo stříbro v hromadném startu trochu zadostiučiněním. Před kamerou NRK se neudržela a citovala zprávy od fanoušků: „V mixzóně jsou zlí lidé. Vyser se na ně.“ Později těchto slov litovala a slíbila, že se v rozhovorech vyhne vulgaritám.
Švédsko
Dosavadním rekordem švédských biatlonistů bylo 6 medailí z mistrovství světa na Pokljuce. Teď jich posbírali hned 11. Na takové číslo prý trenér Johannes Lukas ani nepomýšlel.
„Je to naprosto fantastické, ještě to překonalo předchozí šampionát. Musíme zároveň připomenout, že Elvira Öbergová, naše největší hvězda před mistrovstvím světa, nezískala individuální medaili,“ poznamenala expertka SVT Sport Helena Ekholmová.
S nemocí bojující Elviru Öbergovou zastoupila její sestra Hanna, která získala dvě individuální zlata. O to třetí se postaral Sebastian Samuelsson. „Je to bezpochyby nejlepší závod v mé kariéře,“ radoval se po triumfu v hromadném startu.
Švédský tým přiletěl v pondělí večer domů do Östersundu a dostalo se mu vřelého přivítání od fanoušků.
Hrdinové z Oberhofu si potřebovali hlavně odpočinout, ale Elvira Öbergová se hned v úterý pustila do tréninku s jasným cílem: Vyhrát velký křišťálový glóbus.
„Řekl bych, že má oproti ostatním holkám, které závodily na MS, menší výhodu, protože je svěží jak psychicky, tak fyzicky. Mluvil jsem na konci šampionátu s Julií (Simonovou), která mi řekla, že je unavená,“ cituje NordicMag střeleckého kouče Švédů Jeana-Marca Chabloze.
Francie
Smíšené pocity mají po skončení šampionátu ve Francii. Francouzští muži od začátku sezóny zůstávali za očekáváním a v Oberhofu nezískali ani jednu individuální medaili.
„Doufali jsme, že přivezeme medaili, ale nejsme tak zklamaní, protože jsme takový výsledek trochu očekávali. Z výsledku můžeme být zklamaní, ale ne nutně z úrovně výkonů,“ bilancoval šéf francouzského biatlonu Stéphane Bouthiaux.
Francouzští muži šampionát zachránili štafetovým zlatem. „Cítili jsme, že do toho chtějí jít a něco spolu dokázat,“ těší Bouthiauxe.
V rozhovoru pro NordicMag naopak litoval, že na medaili ve štafetě nedosáhly francouzské ženy, které se přetahují se Švédkami o vedení v Poháru národů. „Je to velké zklamání, ale vůbec to nezpochybňuje úroveň týmu, která je opravdu vynikající.“
Roli favoritky potvrdila Julia Simonová, která se konečně dočkala individuálních medailí. Zlata ze stíhacího závodu a bronzu z hromadného startu.
Německo
„Chyběly slzy radosti, ale i slzy zoufalství.“ Tak zhodnotila domácí šampionát ve své analýze německá televize ARD.
Doslovně vzato, Benedikt Doll pár slz zoufalství uronil. Jako německý lídr totálně vybuchl ve sprintu (55. místo) a kromě vytrvalostního závodu (5. místo) podával spíš rozpačité výkony.
„Prostě jsme to nezvládli,“ přiznal Doll po konci světového šampionátu, na kterém zůstali němečtí muži poprvé od roku 1969 bez medaile.
Pořadatelská země získala tři medaile. Pod všemi je ovšem podepsaná Denise Herrmannová-Wicková, pro kterou je to možná poslední sezóna.
Podle sportovního ředitele Felixe Bitterlinga potřebují Němci nutně tým doplnit o nová jména, ale to potrvá minimálně dva nebo tři roky.
Ani zájem o šampionát nebyl takový, jaký organizátoři očekávali. Na tribunách chtěli během celého šampionátu vidět 160 tisíc fanoušků, nakonec jich přišlo 152 tisíc. Šampionát v roce 2004 navštívilo přes 200 tisíc lidí, a to byl o dva soutěžní dny kratší.
Itálie
Italští biatlonisté prožili až nad očekávání úspěšný šampionát. Hlavní postavou byla znovuzrozená Lisa Vittozziová, která se podílela na všech čtyřech italských medailích včetně zlata ženské štafety.
Server Fondo Italia připomněl, že tři italští medailisté jsou narození v roce 2000 nebo později. Tím se žádná jiná země pochlubit nemůže.
Specializovaný web se také pozastavil nad urážkami nového sportovního ředitele Klause Höllrigla, který byl označován za „hrobaře italského biatlonu“. Výsledky ale mluví jinak.
Škoda, že se o nich příliš nedozvěděli čtenáři La Gazzetta dello Sport. Novináři tohoto věhlasného plátku na šampionát ani nevyrazili. Triumf italských biatlonistek odbyli přetisknutím tiskové zprávy italské federace i s překlepem ve jméně „Hannah“ Öbergové.
Česko
„Myslím si, že tohle byl jeden z nejlepších šampionátů za poslední dobu, i když to prostě nebyly medaile. Na to se vám musí sejít všechno, od lyží až po štěstí. Myslím si, že jsme měli super výsledky a i kluci ukázali, že jdou nahoru,“ hodnotila šampionát Markéta Davidová.
Český tým zapsal pět individuálních umístění v elitní desítce, nejvíc od roku 2017. K tomu čtvrté místo mužské a páté místo smíšené štafety.
„Šlo o mistrovství ve znamení české naděje,“ psal ve svém článku Tomáš Macek z iDNES.cz. Narážel tím na skutečnost, že o přední pozice už nebojovali jen Markéta Davidová a Michal Krčmář, ale i Tereza Voborníková a Tomáš Mikyska.
„Neurazí, na jásání to ale není,“ glosovala pak šampionát Romana Barboříková z Deníku Sport. K jásání chyběla ta medaile, ke které chyběla Davidové lepší běžecká forma.
Podstatné je, aby to „cinklo“ příští rok na domácím mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. „V roce 2013 jsme měli jen jednu medaili a věřím, že to určitě překonáme,“ řekl odvážně Jiří Hamza v rozhovoru pro ČT sport.
Slovensko
Zastavme se ještě na Slovensku, které kvůli nedostatku mužů a nemocným ženám nedokázalo postavit štafety. A ani další výsledky fanoušky rozhodně neuspokojily.
Vicemistryně světa Martina Halinárová-Jašicová napsala pro deník Šport poměrně ostrý komentář, ve kterém vzpomenula slova olympijského medailisty Pavola Hurajta. Prý existují dobří, náhodní a špatní střelci.
Paulínu Bátovskou-Fialkovou zařadila mezi náhodné střelkyně. V Oberhofu jí to nevyšlo podle očekávání. I když na tom byla velmi dobře běžecky, nevytěžila ze šampionát víc než 16. místo.
Ivona Fialková podle bývalé slovenské biatlonistky patří do kategorie špatných střelců. Pomoct by prý mohlo angažování střeleckého trenéra.
„Podívejme se na to, kdo pomohl ve zrychlení a zpřesnění střelby českému týmu, skvělý sportovní střelec Američan Matt Emmons, olympijský vítěz. Kdo jsou trenéři na střelnici ve světovém biatlonu? Za dalekohledy stojí olympijští vítězové, mistři světa a ne průměrní lidé,“ poznamenala štiplavě Halinárová-Jašicová.
