V mládežnických letech platil za velký talent, podobně jako o rok mladší Johannes Thingnes Bø. Ale zatímco Bø kráčel výš a výš, tak Vetle Sjåstad Christiansen se mezi dospělými dlouho nemohl prosadit. Zlom přišel až v této sezóně. Christiansen v Hochfilzenu poprvé v kariéře ve Světovém poháru vybojoval cenný kov a pak v Soldier Hollow zvítězil.
Sběratel mládežnických medailí
Vraťme se na začátek příběhu 26letého Vetleho Christiansena. Rodák z Geila začal s biatlonem, když mu bylo šest. V 17 letech poprvé startoval na Mistrovství světa juniorů ve švédském Torsby a jako dorostenec se radoval ze tří bronzových medailí.
O rok později v Novém Městě na Moravě už získal čtyři cenné kovy, dva stříbrné a dva bronzové. To nejlepší ale mělo teprve přijít.
V sezóně 2011/12 se nejprve v Osrblie stal dvojnásobným juniorským mistrem Evropy a následně v Kontiolahti po boku Johannese Thingnese Bøho získal i světové zlato se štafetou. Další medaili, stříbrnou, přidal ve stíhacím závodě. Za jeho zády tehdy zůstali Alexandr Loginov, Simon Desthieux, Antonin Guigonnat nebo Michal Krčmář.
Nemoc ho (ne)zlomila
Následovala pozvánka do Světového poháru. Hned při svém debutu na sklonku roku 2012 získal v Östersundu body za 27. místo, následně v Hochfilzenu bezchybným výkonem pomohl norské štafetě k vítězství. Na konci sezóny si vylepšil v Chanty-Mansijsku 10. příčkou své maximum a zdálo se, že získává pevnou pozici v norské reprezentaci.
Jenže v dalších dvou letech na slibné výsledky nedokázal navázat. V lednu roku 2015, po 67. místě v Oberhofu, přišel na to, proč jeho výkonnost není taková, jakou by si přál. Jeho tělo napadl rhinovirus. Kvůli tomuto onemocnění vypadl na půl roku z tréninku.
Šplhat na vrchol znovu začal v druholigovém IBU Cupu. V něm se opakovaně pohyboval na nejvyšších příčkách, a tak v sezóně 2016/17 dostal více příležitostí ve Světovém poháru. Byl u štafetového triumfu v Ruhpoldingu a v Kontiolahti si 8. příčkou zajel do té doby životní výsledek. Těžil hlavně z přesné střelby, běžecky na tom tak dobře nebyl.
Foto: Vetle Christiansen (Autor: Jiří Zaňát)
Problémem pro Christiansena byla velká konkurence v norském týmu. Skoro celý olympijský ročník 2017/18 strávil v IBU Cupu, ve kterém slavil celkové vítězství. Odměnou mu byl start na finálovém Světovém poháru v Ťumeni, kde obsadil ve stíhacím závodě 10. pozici. Po běžecké stránce však za úplnou elitou stále zaostával. Například ve sprintu měl tehdy v Ťumeni až 40. běžecký čas.
Zlomový moment
Zlom přišel až s právě probíhající sezónou. Norové se před jejím začátkem rozloučili s dvojicí Ole Einar Bjørndalen a Emil Hegle Svendsen, a tak se dalším biatlonistům naskytla šance prosadit se do áčka. Christiansen se jí chytil výborně.
Hned v Hochfilzenu se poprvé v kariéře probojoval na stupně vítězů, ve stíhacím závodě dojel třetí. Pak trochu stagnoval, ale v zámoří jeho forma vyvrcholila. Všech pět startů proměnil v medaili. Ve zkráceném vytrvalostním závodě v Canmore skončil druhý, a to i díky druhému nejrychlejšímu běžeckému času. Pak se radoval ze zlata ve štafetě a v Soldier Hollow konečně vyhrál i svůj první individuální závod – sprint.
Foto: Pódium stíhacího závodu mužů v Hochfilzenu (Autor: Petr Slavík)
Po závodě plakal štěstím, za což se omlouval reportérům norské televize. „Jsem velmi šťastný. Je za tím hodně tvrdé práce a trpělivosti,“ říkal tehdy Christiansen.
Velmi skromně vystupující biatlonista využil skvělé výchozí pozice i ve stíhačce, tentokrát si pověsil na krk stříbro. Povedený víkend zakončil bronzem se smíšenou štafetou.
Johannesův parťák
Co stojí za jeho zlepšením? Roli může hrát spolupráce s Johannesem Bøm, se kterým sdílí Christiansen jeden pokoj a evidentně si velmi dobře rozumí. Ostatně Bø měl z výhry svého spolubydlícího obrovskou radost. „Opravdu si to zaslouží. Strávil u biatlonu hodně času a je jedním z největších talentů, které jsme kdy měli. Pracuje tvrdě každý den a teď se mu to vrací. Dnes patří mezi nejlepší na světě,“ poklonil se vedoucí muž Světového poháru Christiansenovi.
K výkonnostnímu vzestupu jistě přispěla i příprava s nabitým norským áčkem. Bývalý běžec na lyžích a nyní trenér Norů Egil Kristiansen má své know-how, podobně jako uznávaný střelecký trenér Siegfried Mazet.
Foto: Vetle Christiansen v Ruhpoldingu 2017 (Autor: Petr Slavík)
A pak tu jsou samozřejmě Christiansenovy vlastnosti: Poctivost, trpělivost, pokora, skromnost. Právě díky nim si získává sympatie norských fanoušků. Už to není jen bratr Tiril Christiansenová, která vyhrála prestižní Winter X Games v lyžařském slopestylu.
Nyní je Vetle Christiansen sám horkým kandidátem na to, aby zabojoval na Mistrovství světa ve švédském Östersundu o cenné kovy. Ve 26 letech půjde o jeho premiéru na velké akci a rovnou v roli jednoho z favoritů. Je možné, že na něj trochu dolehne tíha okamžiku. Jedno je ale jisté. Ani po případném neúspěchu se nevzdá.
Zdroj: NRK
Hlavní foto: Vetle Christiansen (Autor: Petr Slavík)
