Home > Téma > Biatlonová loučení: Éva Tófalviová

Biatlonová loučení: Éva Tófalviová

Éva Tófalvi

Po dvě dekády byla Éva Tófalviová nedílnou součástí Světového poháru. Nyní se 38letá Rumunka rozhodla ukončit kariéru. Odchází jako autorka jediného rumunského vítězství ve Světovém poháru.

Začátky v chudém Rumunsku

Éva Tófalviová se narodila 4. prosince 1978 ve městě Miercurea Ciuc, které leží v Sedmihradsku. Začínala u alpského lyžování a až po převratu se dostala k běžkám. V roce 1992 pak přičichla k biatlonu, i když musela řešit jeden zásadní problém. V chudém Rumunsku nebyly zbraně pro levačky. Nezbývalo jí nic jiného, než se začít učit střílet na opačnou stranu.

Ve Světovém poháru debutovala v sezóně 1996/1997. Konkrétně v Ruhpoldingu, kde obsadila ve vytrvalostním závodě 75. místo. Ve stejném ročníku startovala i na Mistrovství světa juniorů ve Forni Avoltri. Ziskem čtvrtého a šestého místa ukázala, že ji zdobí velký talent.

Milovnice vytrvalostních závodů

První velký úspěch rumunské biatlonistky přišel hned během její druhé sezóny. Ještě jako juniorka oslnila 11. příčkou ve vytrvalostním závodě na Olympiádě v Naganu. Právě nejdelší distance se začala stávat její zaslíbenou disciplínou. Spoléhala totiž především na kvalitní střelbu.

Ta jí pomohla i v dalším ročníku. Ve sprintu ve Val Caltieru poprvé pronikla do elitní desítky, skončila 9. Na svém premiérovém Mistrovství světa v Oslu pak brala 12. pozici ve vytrvalostním závodě. O dva roky později na šampionátu v Pokljuce zazářila ještě víc. V oblíbeném vytrvalostním závodě byla 6., v hromadném startu pak 10. Lépe už na Mistrovství světa nikdy nezajela.

Historické vítězství

Několik sezón sbírala Tófalviová pravidelně body, ale na větší úspěchy stále čekala. Přišly až v sezóně 2008/2009, kterou můžeme označit jako její životní. Z chumelenice, která provázela vytrvalostní závod v Hochfilzenu, vylovila druhé místo. Vítězná Ruska Albina Achatovová byla ale později diskvalifikována za doping, a tak výhra spadla do klína Évy Tófalviové. Rumunský biatlon se dočkal prvního a dosud jediného vítězství ve Světovém poháru.

„Vítězství ve Světovém poháru je asi ta nejlepší vzpomínka, kterou si vždycky vybavím. Není to jen kvůli samotné výhře, ale také kvůli té práci, kterou jsem tomu obětovala. Neměla jsem za sebou skutečný tým. Lyže nebyly tak dobré, neměla jsem doktory ani trenéry, jako měly větší týmy. Vítězství v Hochfilzenu proto bylo speciální. Byla to odměna za to, že jsem musela dvakrát tak pracovat,“ vzpomínala Tófalviová na webu Biathlonworld.com.

Podobný výsledek už Rumunka nikdy nezajela, neprobojovala se ani na stupně vítězů. Nemohla tak ani navázat na skvělé 11. místo v celkovém hodnocení Světového poháru, které získala i díky 7. příčce z Mistrovství světa v Pchjongčchangu.

Jediná černá kaňka

Ještě tu bylo pár záblesků. Tófalviové se například zadařilo na Olympiádě ve Vancouveru. Třikrát se vešla do 20. místa, nejlépe skončila 11. a pomohla štafetě k výborné 10. příčce. Také zde měla tu čest nést rumunskou vlajku při zahajovacím ceremoniálu. Stejně jako předtím v Salt Lake City a potom v Soči. Sama si toho považovala o to víc, že patří do maďarské menšiny.

Dalších pár sezón bylo spíše utrápených. Menší průlom přinesl až Světový pohár v Novém Městě na Moravě v roce 2015 a konkrétně 8. pozice ve stíhačce.

Jedinou kaňkou na kariéře Evy Tófalviové byla podle jejích slov situace z loňského roku. Na zánět průdušek použila léky, které obsahovaly meldonium. To odhalila dopingová kontrola, proti které se sama biatlonistka ani neodvolávala. Nakonec byla ale očištěna. Léky si totiž vzala ještě krátce před tím, než bylo meldonium oficiálně zařazeno na seznam zakázaných látek.

Už bez biatlonu

Díky očištění mohla Tófalviová v uplynulé sezóně ještě závodit a po stíhacím závodu v Oslu definitivně uzavřít svou dlouhou a úspěšnou kariéru. Možná trochu škoda, že jí v posledním ročníku těsně unikl zisk alespoň pár bodů. Ona ale nesmutnila.

„Miluji závodění a lyžování nade vše, takže mi to bude chybět. Už ale nebudu postrádat stres a všechno to cestování. Nemůžu se dočkat, až budu chvilku doma s přítelem. Myslím si, že je ta pravá chvíle pro změnu,“ řekla ke svému konci rumunská biatlonistka.

A jaké jsou její plány do budoucna?

„Moje budoucnost je doma, v Harghita-Băi. Mám tam malý hotel, který si vede dobře. Teď otvírám také obchod se sportovními potřebami. Nemyslím si, že bych zůstala u biatlonu, je to stresující.“

Zdroje: Biathlonworld.com, Wikipedia
Foto: Éva Tófalviová (© FB stránka É. Tófalviové)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *