Že bude po prvních šesti závodech druhou nejlepší ženou v hodnocení Světového poháru Dzinara Alimbekavová, to asi nikdo nečekal. Vždyť byla v minulé sezóně až 76. I proto se u některých týmů vyrojily pochybnosti.
Nutno hned na úvod říct, že Dzinara Alimbekavová slavila řadu úspěchů už v mládežnických letech. Mezi dorostenkami byla v roce 2012 v pouhých 16 letech osmá a desátá na světě. V roce 2015 pomohla Běloruskám ve štafetě k titulu dorosteneckých mistryň světa a sama byla čtvrtá.
Ještě jako juniorka šokovala v sezóně 2016/17 druhým místem v IBU Cupu. V následujícím ročníku už dostávala víc šancí ve Světovém poháru a podívala se i na olympiádu. V Pchjongčchangu jí trenéři svěřili třetí úsek štafety, kterou vytáhla z páté příčky na čtvrtou. Darja Domračevová pak dovedla Bělorusky ke zlatu.
Individuální průlom přišel o rok později. Na Mistrovství světa v Östersundu vybojovala Alimbekavová 13. příčku. V minulé sezóně přišel útlum, třeba ve sprintu v Hochfilzenu byla s nulou až 34. Teď na stejném místě a ve stejné disciplíně s nulou vyhrála svůj první závod Světového poháru.
Možnosti naznačila už v Kontiolahti, kde se ve všech čtyřech závodech vešla do elitní desítky. „Všechno je možné, když si stanovíte cíl a jdete si za ním, se silnou vírou a podporou blízkých,“ napsala běloruská kometa na svůj Instagram.
Výrazně se zlepšila ve střelbě i v běhu. Na střelnici vzrostla meziročně její úspěšnost zatím z 77 na 93 %. Na trati zaznamenala dvakrát pátý čas. Její rapidní zlepšení budí u vícero týmů podezření. Na druhou stranu Alimbekavová svou technikou vyčnívá nad ostatními biatlonistkami. Podobně jako ve své době Domračevová.
Pro své kritiky má čtyřiadvacetiletá Běloruska jasný vzkaz, který opět vyvěsila na sociální sítě. „Zatímco někteří hledají za mými výsledky podvod, my se radujeme z dalšího pódia a nezastavíme se!“
Důležité je i to my. K ženám přišel trenér Oleg Ryženkov, který předtím vytáhl běloruské muže po 11 letech na 10. příčku v Poháru národů. K němu se připojil Reinhard Gösweiner, který dlouhé roky působil jako šéftrenér rakouské reprezentace.
Tady se nabízí další paralela s Domračevovou, které pomáhal na vrchol také renomovaný zahraniční trenér, již zesnulý Němec Klaus Siebert. Jestli ale Dzinara Alimbekavová skutečně bude následovat svou slavnou krajanku, to ukáže teprve čas.
Zdroj: Instagram Dzinary Alimbekavové
Foto: Dzinara Alimbekavová (Autor: Petr Slavík)
Je to komunistka… Nedistancovala se proti režimu Lukašenka a ještě vyhrožuje, že ji nic nezastaví. Fakt nesympatická.
Ono pravděpodobně kdyby se distancovala, tak by už nemohla jezdit ani na bobech za barákem… 😀
Ocituji sám sebe z 11. 12. 2020:
Dzinara Alimbekova, narozena v Kazachstanu (jméno po kazašských předcích), národnosti (prý) ruské (po matce), závodící za Bělorusko… ale to všechno není podstatné. Podivuhodný je onen neuvěřitelný výkonnostní vzestup, jaký nemá obdoby… během léta! Hledím na to s podezřením. Antidopingoví komisaři jistě taky. Ale třeba se nějaký zázrak stal.
Údajně promarodila minulou sezonu (2019/20) – což se může stát kdekomu – ale tu předminulou (2018/18) byla ve SP 53. A teď je 2.? Komu by to nebylo podezřelé…? A ještě k tomu velkohubá prohlášení. Zlepšení ve střelbě beru, ale zároveň i v běhu a to hned o 4%? Nemám důkazy…
Že, ten vzestup je až neuvěřitelný, taky chvíli váhám. Ale pak se mi něco vybaví.
Dzinara Alimbekavová v ročníku 2019-20 jela 9 individuálních závodů a se ziskem 15 bodů vybojovala celkové 76. místo. Letos po 6 individuálních závodech má již 265 bodů a míří vysoko. Průměr na závod má zatím malinko nad 44 bodů.
Píše se sezona 2011-12. Ne moc známá Gabriela Soukalová jede 4 individuální závody a získává 5 bodů, což ji stačí na celkové 93. místo. O rok později získává neskutečných 800 bodů a na konci sezony obsazuje celkové 6. místo. V sezoně 2012-13 odjela Gábina 19 individuálních závodů. Lehce dopočteme, že to činí přibližně 42 bodů na závod.
Upřímně, také mi to přijde zvláštní, nechci ji ale obvinovat z podvodu.
U mladých biatlonistek je většinou poznat, že je pomalejší běh způsoben jejich nezralostí, ale leckdy dosahují velmi dobrých výsledků – viz. Elvira Oeberg, která v minulém roce jezdila -1% rychleji než průměr a dnes patří mezi nejrychlejší závodnice – tam se ale posun opravdu dal očekávat. Stejně tak to bylo u její starší sestry, která patřila už v mládí k relativně dobrým běžkyním s průměrem -2% v jejich začátcích.
U Alimbekové mi ale ten posun přijde opravdu zvlášní… ze stavu, kdy byla rychlost jejího běhu o 2%-1% pomalejší a nejlépe byla na 0 oproti průměru, se vytáhnout na -4 %, což je hodnota, kterou má teď právě třeba Hanna Oberg či Denise Herrmann, které obě patří mezi špičku… No, buďto je holka opravdu přirozený talent, nebo to nějak v Bělorusku vykoumali 😀