Biatlonová loučení: Daniel Böhm

Zpráva z půle prosince překvapila biatlonový svět. Německý biatlonista Daniel Böhm se v pouhých 30 letech rozhodl odejít do sportovního důchodu. Jednu dobu byl přitom stabilním členem německého áčka a po boku Simona Schemppa či Arnda Peiffera sbíral velké úspěchy.

Hvězdné časy mezi juniory

Rodák z města Clausthal-Zellerfeld v Dolním Sasku patřil v mládežnickém věku mezi největší biatlonové hvězdy. Na mezinárodní scéně debutoval v roce 2005 a o rok později už exceloval na Mistrovství světa juniorů v Presque Isle. Ve stíhácím závodě si dojel pro 6. místo a štafetě pak pomohl k bronzu.

Ještě větší úspěchy slavil na šampionátu v Martellu o rok později. Ve sprintu a ve stíhačce bral stříbro, v obou případech za zlatým krajanem Christophem Stephanem. Kompletní německé pódium dotvořil ve stíhacím závodě Simon Schempp. Společně pak byli ještě se Sebastianem Bertholdem členy zlaté štafety.

Skvělý nástup mezi elitu

Böhmovi se podařil i přechod mezi dospělé. Hned ve čtvrtém závodě IBU Cupu si dojel pro druhé místo. Krátce nato se dočkal také prvního vítězství. Dobrých výsledků si všimli i němeční trenéři, kteří talentovanému biatlonistovi dali v lednu roku 2009 první šanci ve Světovém poháru. A Böhm ji využil, když dojel ve sprintu v Oberhofu 29. Pak se poprvé v kariéře stal mistrem Evropy.

Druhá šance mezi elitou přišla ve Vancouveru, kde se testovaly olympijské tratě. Daniel Böhm se zde v úvodním vytrvalostním závodě postaral o naprostou senzaci, když nestačil pouze na Vincenta Jaye a skončil druhý. K tomu přidal třetí místo se štafetou.

Výhry po boku legend

V olympijské sezóně Böhm zářil v IBU Cupu, ale rozhodující dvě zkoušky ve Světovém poháru nezvládl. Do Vancouveru tak neletěl. Dostal ale šanci na Mistrovství Evropy v Otepää, kde získal dvě zlaté medaile.

Celkově posbíral Böhm na evropských šampionátech pět zlatých, jednu stříbrou a jednu bronzovou medaili. Žádný Němec dosud neposbíral víc cenných kovů.

Prvořadý už ale byl Světový pohár. V něm slavil v sezóně 2010/2011 dvě štafetová vítězství. S muži v Antholzi a s mixem v Presque Isle. Böhm tak mohl vystoupat na nejvyšší stupínek po boku legend, jakými jsou Michael Greis či Magdalena Neunerová.

Olympijské stříbro

Sezónu 2011/2012 prozářily dva tituly mistra Evropy z Osrblie. Ve Světovém poháru se ale výraznější úspěchy nedostavily. A to ani v dalším ročníku. Průlom přinesla až olympijská sezóna.

Böhm se díky pátému místu z úvodu sezóny usadil v německém áčku. Udržel se v něm i pro Olympiádu v Soči, byť jeho výsledky na začátku roku 2014 nebyly optimální. Důvěra se však trenérům vyplatila.

Ve vytrvalostním závodě si Daniel Böhm vystřílel velmi dobrou 10. příčku. Tím si zajistil místo ve štafetě. Spolu s Lesserem, Peifferem a Schemppem se pak radoval ze stříbra.

Mistr světa

Snem většiny biatlonistů je získat medaili na mistrovství světa i na olympijských hrách. Danielu Böhmovi se to povedlo. Po olympijském úspěchu se v roce 2015 dočkal i světové medaile. A dokonce té nejcennější. Opět to bylo ve štafetě a opět u toho byli Lesser, Peiffer a Schempp.

Sezóna 2014/2015 byla pro Böhma asi tou životní, o čemž svědčí i nejlepší umístění v celkovém hodnocení Světového poháru – 18. místo. Druhého individuálního pódia se ale nedočkal. A už ani nedočká.

Překvapivý konec

Po skvělé sezóně přišlo těžké vystřízlivění. Böhm sice na úvod v Östersundu vybojoval spolu s Maren Hammerschmidtovou třetí místo ve dvojicích, ale pak spíš paběrkoval. Náladu mu zlepšila až štafeta mužů v Presque Isle, ze které si odnesl rovněž třetí příčku.

V té době netušil, že to byl jeho poslední závod ve Světovém poháru. I vinou zdravotních problémů se mu nevedlo podle představ a v uplynulém ročníku absolvoval jen čtyři starty v IBU Cupu. Po 17. místě ve stíhacím závodě v Ridnaun překvapivě oznámil konec kariéry.

„Všechno v životě jednou končí a zároveň se otevírají nové možnosti. Po dlouho době u biatlonu jsem se rozhodl ukončit kariéru a přijmout novou výzvu v podobě práce u policie,“ loučil se mistr světa a olympijský medailista.