Biatlonová loučení: Fanny Birkelandová

Byla stabilní členkou norského áčka a určitě by nechyběla v olympijské nominaci. Čerstvě 29letá Fanny Birkelandová ovšem v poslední den Mistrovství světa v Hochfilzenu oznámila, že s biatlonem končí.

Juniorské souboje s Vítkovou a Koukalovou

Fanny Birkelandová (za svobodna Hornová) začala nejprve v 9 letech s během na lyžích. K biatlonu se dostala ve 12. V mládežnických letech se zároveň úspěšně věnovala orientačnímu běhu. V biatlonu se na mezinárodní scéně se ukázala poprvé v roce 2007, ale významnější zkouška ji čekala až o rok později.

Na Mistrovství světa juniorů v Ruhpoldingu byla 9. ve sprintu a 10. ve stíhačce. Štafetě pak pomohla ke čtvrtému místu. Byl to šampionát, kterému vládla Magdalena Neunerová a na kterém se radovala ze stříbra i Veronika Vítková.

Další čtyři mezinárodní starty přidala v následujícím roce na Mistrovství Evropy v Ufě. Nejlépe skončila 8. ve sprintu a mimo jiné získala dva skalpy Gabriely Koukalové.

Poprvé ve Světovém poháru

V sezóně 2009/2010 se Birkelandová již dočkala startu ve Světovém poháru. Při svém debutu obsadila 62. místo ve vytrvalostním závodě v Östersundu. Prvních bodů se ale ani ve zbývajících startech nedočkala. Víc se jí vedlo v IBU Cupu, kde byla jednou čtvrtá.

Členkou áčka se vším všudy se Birkelandová stala až během ročníku 2010/2011. Absolvovala kompletní sezónu, během níž pomohla norské štafetě v Hochfilzenu ke třetímu místu. Sama pak excelovala na konci sezóny, kdy si doma v Oslu dojela ve sprintu pro 9. příčku.

Úspěchy se štafetou

Štafetové úspěchy se začínaly hromadit. V sezóně 2011/2012 Birkelandová získala spolu se svými krajankami kompletní medailovou sadu, z toho bronz na Mistrovství světa v Ruhpoldingu. Méně už ji mohly těšit individuální výsledky.

V dalším ročníku už se jí vedlo líp. Pravidelně bodovala, jednou byla 9. a celkově vyšplhala ve Světovém poháru na 33. příčku. K tomu přidala další štafetový triumf.

Mnohem větší lesk měl ale bronz z Olympiády v Soči. Paradoxně to byl její jediný olympijský start, ale trenéři udělali dobře, že ji postavily po bok Eckhoffové, Flatlandové a Bergerové. Birkelandová prožila celkově dobrou sezónu, možná nejlepší v kariéře. Celkově byla 27., čímž si vytvořila své maximum.

První a poslední vítězství

Jedinkrát v kariéře vystoupala Fanny Birkelandová na stupně vítězů a rovnou na ten nejvyšší stupínek. V sezóně 2014/2015 díky čisté střelbě ovládla sprint v Ruhpoldingu, když jen o 3,4 sekundy zdolala Darju Domračevovou. Z vítězství se radovala i v Novém Městě na Moravě, to už ovšem se smíšenou štafetou. Krátce poté vybojovala s mixem bronz na Mistrovství světa v Kontiolahti.

Po sezóně si vzala norského biatlonistu Larse Birkelanda. Pod novým příjmením začala vítězně, opět se radovala v Östersundu se smíšenou štafetou. A přišel ještě jeden triumf, možná nejcennější v kariéře. Na domácím Mistrovství světa v Oslu utvořila se Solemdalovou, Eckhoffovou a Olsbuovou zlatou štafetu.

Poslední velký úspěch slavila Birkelandová v uplynulé sezóně, konkrétně na samotném začátku. Spolu se smíšenou štafetou totiž v Östersundu obhájila vítězství. V dalším průběhu sezóny byla nejlépe 9. v Novém Městě na Moravě.

Na Mistrovství světa v Hochfizenu skončila 72. a 63. A po jeho skončení se rozloučila s kariérou. Konkrétní důvody sice neuvedla, ale podle všeho už byla ze sportovního života unavená. Nyní je šťastná a těší se na další životní etapu.