Botn v Östersundu (ne)překvapil. A kdo je nejžádanější trenér současnosti?

Norská dominance po odchodu bratrů Bøových rozhodně nekončí. To ukázal úvodní Světový pohár v Östersundu, po němž se oblékl do žlutého trikotu Johan-Olav Botn. Ženám zatím vládne Suvi Minkkinenová, která už se může začít obávat o budoucnost svého kouče. Co dalšího se v úvodu sezóny událo?

Johan-Olav Botn (ne)překvapil dvěma výhrami. Vědělo se totiž, že je skvělým běžcem. Pravděpodobně žádný biatlonista na světě netrénuje tak tvrdě jako on. Nad 1200 hodinami fyzického tréninku za rok kroutí hlavou i norské legendy. Vetle Christiansen o něm říká, že je to norský Frankenstein. V Östersundu navíc ukázal i střelecký progres, když na 12 položkách minul jen 2 terče. V jednom dokonce překonal Johannese Thingnese Bøho. Ten potřeboval na první dvě výhry ve Světovém Poháru 10 závodů. Botn jenom 9.

Finsko na vzestupu. V sezóně 2017/18 naposledy Kaisa Mäkäräinenová oblékla žlutý trikot a také získala velký křišťálový glóbus. Po jejím odchodu nastala ve Finsku doba temna. Když v roce 2022 tamní federace angažovala Erika Kulstada, někteří si možná ťukali na čelo. Sedmadvacetiletý Nor předtím jen asistoval Olemu Einaru Bjørndalenovi u čínského týmu. Suvi Minkkinenová ale udělala pod vedením Kulstada velký progres. Dočkala se prvního vítězství ve Světovém poháru a oblékla žlutý trikot. K tomu měla navíc blízko i bývalá běžkyně na lyžích Sonja Leinamová, která skončila v individuálu těsně druhá.

Nejžádanější trenér současnosti? Výsledky Erika Kulstada u finského týmu samozřejmě sleduje i sportovní ředitel Norské biatlonové federace Per Arne Botnan. Po olympiádě totiž vyprší smlouvy všem trenérům a Siegfried Mazet už avizoval, že v Norsku skončí. „Erik Kulstad je na poměrně úzkém seznamu, ze kterého vybíráme budoucí trenéry národního týmu. Je to vynikající trenér a byli jsme s ním v kontaktu ohledně možné spolupráce,“ přiznal Botnan bez okolků finské televizi YLE. Roli při rozhodování by mohla sehrát i rodina. Kulstad žije v Oslu s manželkou Eline, která trénuje norské fotbalistky do 17 let. Mimochodem, dalším kandidátem na pozici trenéra norského áčka je Anders Øverby, z jehož rezervního týmu se do Světového poháru propracoval Johan-Olav Botn.

Dorothea Wiererová oblékla po pěti letech žlutý trikot. A asi naposled, jak sama pronesla po vítězství ve vytrvalostním závodě. Na svou poslední sezónu je každopádně skvěle připravená, což ukázala třeba 9. běžeckým časem ve sprintu. Také pomohla ke stříbru ženské i smíšené štafetě. Loni čekal italský tým na první pódium 33 závodů, teď má hned z úvodní zastávky Světového poháru tři placky.

Německo je zatím bez medaile. A fanoušci jsou netrpěliví. Vyčítají sportovnímu řediteli Felixu Bitterlingovi, že opět mluví o povedené přípravě a dobrých základech, výsledky ovšem nepřicházejí. Ale buďme fér. Philipp Horn nebo Julia Tannheimerová ukázali velmi dobrou běžeckou formu, jenom ji zatím nedoprovodili čistou střelbou. A Franzisku Preußovou zase skolil covid. Proto jsou zatím nejlepšími německými výsledky v individuálních závodech pouze dvě 8. místa.

Hanna Öbergová překonala světový rekord. Asi by byla radši, kdyby se jí povedl sprintu a nemusela se prokousávat dopředu z 59. místa. Ve stíhacím závodě ale Hanna Öbergová potvrdila slova svého trenéra a ukázala, že je to na tom opravdu dobře. Zajela nejlepší izolovaný čas a poskočila až na 9. příčku. Žádná biatlonistka nikdy neudělala větší posun. Švédské fanoušky hodně potěšila i Anna Magnussonová, která se po 33 měsících podívala na pódium.

Lisa Hauserová slavila vítězství, ale… Není tajemstvím, že nemá ideální vztahy s rakouskou federací. V posledních sezónách se Lisa Hauserová připravuje se švýcarským týmem a po svém vítězství ve stíhacím závodě v Östersundu děkovala trenérce Sandře Flungerové. Tahle výhra pro ni hodně znamenala. Čekala na ni tři roky a navíc završila grandslam. Teď už dokázala vyhrát ve všech čtyřech disciplínách. A teď z opačného pólu: Rakouští muži v Östersundu 19. místem vyrovnali historicky nejhorší výsledek ve štafetě. Finišman Patrick Jakob musel hned na pět trestných kol.

Nová francouzská hvězda? Camille Benedová ovládla loňský ročník IBU Cupu. Francie díky ní získala pro první dva podniky Světového poháru sedmé místo, o které ale ona sama musela zabojovat. Kvalifikační závody vyhrála a v Östersundu byla ze všech Francouzek nejúspěšnější. V individuálu si zajela životní třetí příčku a stejná pozice jí patří i v celkovém pořadí.

Zářily české ženy v čele s Lucií Charvátovou. Dlouhých sedm let čekaly české ženy na medaili ve štafetě. V Östersundu se dočkaly i díky výbornému výkonu Lucie Charvátové na druhém úseku. Dvaatřicetiletá biatlonistka z Vrchlabí odstartovala sezónu ve velkém stylu, když si ve stíhacím závodě dojela pro 6. příčku. Na květinový ceremoniál se podívala po 6 letech.

Historický výsledek pro Belgii. Francouzská rodačka Maya Cloetensová obsadila ve vytrvalostním závodě v Östersundu 6. místo. Žádná belgická reprezentantka nebyla nikdy výš. Třiadvacetiletá biatlonistka dokonce vyrovnala absolutní maximum, které drží legendární Němec a na sklonku kariéry Belgičan Michael Rösch.

Kdo si ještě v Östersundu zajel maximum? Kromě už zmíněných žen třeba 6. Joanna Jakiełová, 12. Inka Hämäläinenová, 16. Lena Repincová, 23. Estere Volfaová, 26. Marit Øygardová, 31. Shilo Rousseauová nebo 38. Amandine Menginová. Mezi muži na sebe výrazně upozornili 10. Malte Stefansson, 11. Maxime Germain, 12. Jakob Kulbin, 17. Jan Guńka, 20. Maxim Fomin nebo 34. Mark-Markos Kehva

Biatlonista porazil běžce na lyžích. Stalo se to poprvé od roku 2008. Tehdy ovládl závod Světového poháru v běhu na lyžích Nor Ronny Hafsaas. O dva roky dřív to dokázal i Ole Einar Bjørndalen, v roce 2007 se zase překvapivým mistrem světa stal Lars Berger. Teď uspěl v Trondheimu Einar Hedegart, který se přitom nedokázal prosadit do norské biatlonové reprezentace. Jak by si asi mezi hlaďaři vedli další elitní biatlonisté?

Zázračný Lotyš. To je šestnáctiletý Rihards Lozbers. Na IBU Cupu v Obertilliachu šokoval třetími běžeckými časy v obou sprintech. Na střelnici to tak slavné nebylo, a proto skončil „jen“ 17. a 19. Teď ho uvidíme na Světovém poháru v Hochfilzenu.

První africký biatlonista na scéně. Maročan Paul Mehdi Benhayoun se chce stát prvním africkým biatlonistou, který se kvalifikuje na olympijské hry. Snaha je to sympatická, ale minimálně pro rok 2026 nereálná. Dvaatřicetiletý rodák z Francie, který má marockého otce, skončil v úvodních závodech IBU Cupu 127. a 128. ze 140 startujících.

Hlavní foto: Johan-Olav Botn (© Danielsson/IBU)