Francouzský unikát: Tři biatlonoví bratři

V biatlonovém světě se pohybuje řada sourozenců, ale ve Francii mají opravdový unikát – bratrskou trojici Claudeů. Tomu snad můžou konkurovat jen švýcarské sestry Gasparinovy.

Sportovní rodina

Bratři Claudeovi vyrostli ve sportovní rodině. Jejich maminka úspěšně reprezentovala Francii v běhu na lyžích. Není tedy divu, že už odmalička stáli na lyžích. Florentovi je 24 let, Fabienovi 21 a Emilienovi 17. Celkově vybojovali na světových akcí 18 medailí.

Nejstarší Florent začal s biatlonem v 10 letech. Kromě lásky k lyžování a ke střelbě ho u tohoto sportu udržela ještě jedna věc. „Byla to doba Raphaëla Poiréeho a když jsem byl menší, tak jsem chtěl být jako on. Samozřejmě jsem zkusil i jiné sporty, jako je fotbal nebo cyklistika, ale lepší to bylo na lyžích.“

Podobné to bylo i u Fabiena, který do 15 let kombinoval běh na lyžích i biatlon. Pak se rozhodl pro biatlon. „Chtěl jsem být s Florentem, nemluvě o tom, že mě bavila střelba.“

Také Emilien chtěl být sportovcem, ale v trochu jiném odvětví. Snil o kariéře boxera po vzoru Rockyho Balboa. Nakonec však převážila rodinná tendence k lyžování a k biatlonu. Emilien vyloví i jednu úsměvnou vzpomínku na své začátky. „Pamatuji si, že mi jednou máma vyměnila terč. Dala tam terč bratrů, kde bylo více dobrých zásahů. Teď chápu, že mě chtěla potěšit.“

Vzájemná pomoc

Velkou výhodou bratrů je fakt, že spolu můžou sdílet výhry, porážky a také rady. Emilien uznává, že jeho dosavadní úspěchy jsou zásluhou bratrů. To platí i pro Fabiena směrem k Florentovi. „Florent mě všechno naučil a jsem za to velmi rád. Když někdo z nás přijde na něco nového, co pomáhá, tak se s ostatními podělí. Minulou sezónu jsem s ním byl na pokoji a bylo skvělé si promluvit o problémech, sebedůvěře a podobně. Bratrská pomoc je důležitá a je mnohem snažší uspět, když jsme tři.“

I když je Florent nejstarší, tak poslouchá i rady svých bratrů. „Něco řeknu já jim, něco oni mně. Můžu jim dát nějaké rady ohledně střelby, běhu nebo přípravy na závody. Pro mě je důležité, že děláme stejný sport, sdílíme naše zkušenosti a navzájem si důvěřujeme.“

Bratrské souboje

Bratři spolu rádi doma trénují a také mají možnost poměřit si síly, hlavně ve střelbě. Dojde však i na jiné věci. „Hrajeme třeba poker a ten, který prohraje, rozhází všechny žetony po podlaze,“ směje se Florent. Emilien dodává: „Soupeříme také na PlayStationu, nejčastěji hrajeme FIFU. V tom jsem nejlepší!“

Když dojde na závody, tak se sourozenci přirozeně snaží sledovat se navzájem. Někdy to ale není možné, jako když Emilien vyhrál sprint na Zimních olympijských hrách mládeže v Lillehammeru. „Bohužel jsme s Fabienem zrovna závodili. Ale když jsme se dozvěděli, že vyhrál s 10 trefami z 10, tak jsme byli opravdu šťastní. Vždy je těžké předvést to nejlepší ve vašem nejdůležitějším závodě sezóny a on to dokázal,“ vzpomíná Florent.

Velká změna

Nyní se bratři Claudeovi připravují na další sezónu, ale je tu jedna velká změna. Florent se rozhodl reprezentovat Belgii. „Samozřejmě to bylo těžké rozhodnutí, ale teď jsem za to rád. Francii bych chtěl poděkovat za ty všechny roky, Belgii zase za krásné přijetí. V dalších letech bych chtěl startovat ve Světovém poháru, na Mistrovství světa a na Olympijských hrách.“ Ve Světovém poháru se chce objevit i Fabien a má k tomu veškeré předpoklady. Byl totiž zařazen do A týmu po boku Martina Fourcada a spol. To Emilien se soustředí hlavně na Mistrovství světa juniorů.