Medailisté ze Světového poháru, z mistrovství světa i z olympiády. Takové rodáky najdeme v malém podkrkonošském městečku Jilemnice. Jména Jaroslav Soukup nebo Veronika Vítková však nejsou jediná, která se k Jilemnici pojí. Našli bychom tu mnoho aktivních sportovců, a to především těch, kteří se věnují zimním sportům. Historii právě v nich má toto město už celkem slušnou a podpora biatlonu je zde v posledních letech na vzestupu i díky novému areálu.
Ale hezky popořádku. Brána do Krkonoš, jak se také někdy Jilemnici přezdívá, má už mnohaletou tradici v lyžování. Už hrabě Jan Nepomuk Harrach pomáhal rozvíjet lyžování v kraji, když se ze severu Evropy, konkrétně z Norska, k nám dostalo několik kusů dřev, na kterých se dalo jezdit po sněhu. To se psalo poslední desetiletí 19. století.
S městem je taktéž spojen Jan Buchar, který byl průkopníkem horské turistiky i lyžování a jízdou na lyžích byl doslova okouzlen. Už v roce 1894 si zapisuje první informace o tomto novém zimním sportu, který chce i nadále podporovat. Kromě rekreace ale lyže znamenaly pro horské obyvatele taktéž nový dopravní prostředek, díky kterému se mohli například žáci dostávat do školy i v časech závějí a vánic a dřevařům usnadnily práce v lesích. Jan Buchar prosadil výuku lyžování v rámci tělesné výuky a nechal zakoupit lyže, aby se žáci měli na čem a samozřejmě zdarma učit.
Jilemnicko bylo v přímém kontaktu se Skandinávií a Finskem, kde se lyžování velmi dařilo, a i našich závodů se reprezentanti těchto států účastnili. Nicméně první jilemnické závody se konaly na Kozinci (v části Jilemnice) 24. 2. 1895 a jsou uváděny jako první regulérní české závody. Místní František Mládek zvítězil jak na domácí půdě, tak i v prvních závodech o mistra Království českého v pražské Stromovce. Ty se datují o rok později v lednu 1896. Závody však nebyly nijak propagované a ani jejich vítěz se neobjevil v žádném tehdejším tisku. V březnu roku 1895 byly připraveny a schváleny stanovy Českého krkonošského spolku Ski v Jilemnici, který funguje už více než 120 let, a tak se lyžování mohlo dařit i nadále.
Odkaz Hanče a Vrbaty
Jedním z nejznámějších lyžařů starších let, kterého znají kvůli neslavnému konci i nelyžaři, byl Bohumil Hanč. Právě on doslova utekl ze svého domu v Hrabačově, části Jilemnice, na závody, ze kterých se bohužel nevrátil ani on, ani jeho dobrý kamarád Václav Vrbata. Válka následně zbrzdila rozvoj lyžování, ale se vznikem Československa se skiáci z Krkonoš opět zasadili o výrobu lyží i rozvoj lyžování. Počátkům přály především dobré sněhové podmínky a postupně i zapálení místních obyvatel.
Ale nahlédněme do bližší historie. Fanoušci běžeckého lyžování si určitě vzpomenou na jméno Stanislava Henycha, který získal v roce 1974 na Mistrovství světa ve švédském Falunu stříbrnou medaili v běhu na 50 km. V Jilemnici se lyžování postupně stalo součástí výuky na zdejší základní škole a místní gymnázium zde absolvovala řada známých lyžařů včetně Květy Jeriové. Sportovní zaměření těmto školám zůstalo dosud. Historii lyžování od počátků je taktéž věnovaná rozsáhlá stálá expozice ve zdejším muzeu.
Jak by se mohlo na první pohled zdát, Jilemnice není jen městem běžců, ale místem, kde začínalo mnoho biatlonových reprezentantů starší generace (když za starší považujeme dnešní čtyřicátníky), současných závodníků, ale i vycházejících hvězd. A také je zde celkem slušná základna fanoušků. Mnohdy se stačí dívat při televizních přenosech na české vlajky kolem tratě při závodech, a Jilemnice tam skoro určitě bude v českých barvách vlát.
Dnes už známe Zdeňka Vítka především jako reprezentačního trenéra, nejdřív žen a nyní mužů, ale právě on byl jedním z prvních, kteří bodovali právě v biatlonu a mezi jeho úspěchy se řadí i bronz z Mistrovství světa v Chanty-Mansijsku v roce 2003. Nejenže v Jilemnici začínal s biatlonem a vystudoval zdejší sportovní gymnázium, ale dnes zde se svou manželkou Kristýnou, sestrou Adama Václavíka, a synem Kryštofem žije nadále.
Foto: Zdeněk Vítek (Autor: Petr Slavík)
Poté přišly doby, kdy se skalní fandové radovali z každého místa našich reprezentantek do elitní 20. Rodačka z Turnova, která ale v Jilemnici bydlela s rodinou i začínala s biatlonem, je Magda Rezlerová. Zúčastnila se třech olympiád a ve Světovém poháru obsadila nejlépe 12. místo. Její vrstevnice a reprezentační kolegyně Zdenka Vejnarová startovala na stejných Olympijských hrách v letech 2002, 2006 a 2010. Tato jilemnická rodačka si jako největší úspěch připsala 8. místo, které získala v závodech hromadných štafet na Mistrovství světa 2007.
Zlato, stříbro, bronz aneb jedna medaile za druhou
I ti, co do té doby netušili, že biatlon kombinuje střelbu s během, zpozorněli především se jménem Jaroslav Soukup. Nyní už bývalý biatlonista se narodil v Jičíně, poté žil ve především skokanském městě Lomnici nad Popelkou, ale následně přesídlil do Jilemnice, které zůstal věrný dosud. S biatlonem začínal tento bronzový medailista ze Zimních olympijských her v Soči a z Mistrovství světa v roce 2012 v německém Ruhpoldingu právě v Jilemnici. Jaroslav Soukup se postaral o věhlas českého biatlonu a stal se vůbec prvním československým i českým biatlonistou, který vybojoval olympijskou medaili.
Foto: Jaroslav Soukup (Autor: Petr Slavík)
O Zdeňku Vítkovi už zmínka padla, a tak musí jednoznačně padnout i jméno jeho příbuzné – Veroniky Vítkové. Její otec je bratrancem nynějšího kouče českých mužů a její teta z matčiny strany je bývalá reprezentantka v běhu na lyžích Jana Šaldová. K zimním sportům a především k běhu na lyžích tak měla Veronika blízko, s lyžováním začala již v dětském věku. Bronzová medailistka ze sprintu z Olympijských her v Pchjongčchangu v roce 2018 v páté třídě přesedlala k biatlonu a už u něj zůstala. Úspěchů si tato sportovkyně zapsala celou řadu, ať už zlatou medaili z jednoho závodu Světového poháru, tak i několik pódiových umístění se štafetami.
I Eva Puskarčíková má k Jilemnici blízko. Nejenže vyrůstala nedaleko tohoto města ve skokanském Harrachově, ale především si Jilemnici nosí stále u sebe v občanském průkazu jako místo svého narození. Z dalších našich současných a zároveň nejmladších reprezentantů, kteří už závodí ve Světovém poháru, jmenujme i rychlého běžce a nestálého střelce Adama Václavíka.
Foto: Eva Puskarčíková (Autor: Petr Slavík)
Nástupci příštích let
Sezona 2016/17 umožnila také zazářit těm nejmladším. Turecké město Erzurum bylo šťastným především pro jilemnického závodníka Vítězslava Horniga, který zvítězil v rychlostním závodě a ve stíhačce dojel na krásném sedmém místě. Taktéž byl členem čtvrté smíšené štafety. A další úspěchy na sebe nenechaly čekat. Na Mistrovství světa juniorů v Otepää se radoval z druhé medaile – tentokrát z bronzové ze sprintu dorostenců. Z Mistrovství Evropy juniorů v Pokljuce si z vytrvalostního závodu přivezl taktéž bronz, a to především díky přesné střelbě.
V poslední době se na výsluní vyšvihla také Tereza Voborníková, která si z Mistrovství světa juniorů 2019 přivezla hned dvě stříbrné medaile. Nyní si už zkouší přestup i do dospělých kategorií, a dle dosavadních střeleckých i běžeckých výsledků má našlápnuto vysoko.
Foto: Tereza Voborníková (Autor: Jiří Zaňát)
Stejně tak na letošním juniorském světovém šampionátu zabodoval její osmnáctiletý kolega z Jilemnice Jakub Kocián, který si s jednou střeleckou chybou doběhl pro bronzovou medaili ve vytrvalostním závodě. I tento letmý výčet úspěchů prozatím nejmladší generace závodících biatlonistů ukazuje, že Jilemnice je stále líhní nadějných talentů. Jak dalece tito mladí sportovci porostou, budeme moci sledovat v nejbližších letech. Koneckonců momentálně mají v Jilemnici vylepšené podmínky pro svůj sport, tak by byla škoda jich nevyužít.
Hraběnka… a trénuje se snadněji
Další kapitolu biatlonové Jilemnice píše Areál Hraběnka, jehož běžecké tratě zde byly už od roku 1976. Asfaltové cestě, která vede mezi lesy, poli a loukami, se také přezdívá kolečkovka jednoduše proto, že byla míněna jako trasa pro kolečkové lyže. Rok 2018 byl významný především výročím 100 let naší republiky, nicméně právě v tomto roce se otevřel nový zrekonstruovaný areál primárně určený pro tréninky, ale i volnočasové aktivity na kolečkových lyžích a bruslích. A to přesně na 50. výročí od založení biatlonové základny v Jilemnici.
V roce 1968 tu Petr Janda z nedalekého Studence s Josefem Trojanem, který biatlon podpořil v posledních letech i několika knižními publikacemi, dali prostor mladým zájemcům o tento sport. V roli trenérů se zde vystřídalo mnoho významných jmen – otec biatlonistky Zdenky Vejnarové a pozdější trenér v Rakousku Zdeněk Vejnar, bývalý reprezentant Zdeněk Hák a taktéž místní Karel Soukal, otec Gabriely Koukalové, která zde měla prarodiče a dosud zde bydlí část její rodiny z otcovy strany. Jiří Holubec i Jindřich Šikola s klubem spolupracují již mnoho let.
Foto: Jiří Holubec (Autor: Petr Slavík)
Práce na novém areálu začaly v roce 2017. Stará asfaltová dráha byla přebudována a přibyla k ní ještě další, stejně tak trestné kolo, osvětlení a malorážná střelnice s 20 střeleckými stavy. K areálu se přestavěly dvě parkoviště a zázemí pro sportovce a jejich trenéry. Vedle tratě vede i přidružená asfaltová cesta pro chodce či běžce. Slavnostní otevření areálu se konalo v sobotu 26. května 2018 a pro návštěvníky byl připraven doprovodný program. V exhibičním závodě startovali tito hosté: Jaroslav Soukup, Veronika Vítková, Eva Puskarčíková, Adam Václavík, Veronika Zvařičová, Vítězslav Hornig, Tereza Voborníková, Jakub Kocián i jilemnická běžkyně na lyžích Sandra Schützová.
Otevření tohoto areálu tak dalo zelenou místním školám, tréninkům i sportovním nadšencům. Nejmladší zájemci o tento sport nemusejí dojíždět na soustředění daleko, ale stačí vyrazit trénovat za kopec. V dalších letech třeba uvidíme, které jméno z dnešních jilemnických talentů se třeba prosadí na přední místa světových závodů a historie lyžování v Podkrkonoší bude psát další kapitolu.
Tak ať to frčí i nadále!
Hlavní foto: Veronika Vítková (Autor: Petr Slavík)
…vynikající…!!!