Vrcholem biatlonového roku 2022 byly olympiáda v Pekingu, ale událo se toho mnohem víc. Co nejvíc zaujalo redaktory webu BiatlonMag?
Tereza Papoušková
Splněný olympijský sen. Několik skvělých biatlonistů odjíždělo do Pekingu s vědomím, že další šance na individuální olympijský cenný kov už nepřijde. Mezi nimi vyčníval Tarjei Bø, který se touhou po placce nijak netajil. Tím spíš, že příležitostí na její zisk měl v minulosti již několik a pokaždé v klíčovém okamžiku selhal. Tarjei Bø však vytrval, nepřestával sám v sebe věřit a za svou tvrdou práci byl odměněn. Ve sprintu se dočkal tolik vytouženého bronzu. Úspěch rodiny Bøových pak podtrhl Johannes, který vyhrál zlato a dva bratři tak poprvé v historii stanuli na olympijských stupních vítězů. Třešničkou na dortu pro Tarjeiho byl stíhací závod, ve kterém si dokázal polepšit a vybojoval stříbro. Bronz a stříbro z Pekingu jsou o všechny nezdary, zpackané příležitosti a zdravotní komplikace cennější a blyštivější. V mnoha ohledech září více než všechna ta Johannesova zlata.
Jak Anamarija Lampičová zaskočila biatlonový svět. Na to, že výborné běžkyně na lyžích přechází k biatlonu, jsme si už zvykli. Na jaře učinila toto rozhodnutí Slovinka Anamarija Lampičová a všichni byli zvědaví, jak se se svou novou rolí popasuje. Svým debutem ve Světovém poháru pak převálcovala biatlonové začátky Denise Herrmannové-Wickové i Stiny Nilssonové. Dalo se čekat, že v běhu bude mít navrch, že své soupeřky ale naprosto rozdrtí a i se třemi omyly obsadí páté místo, bylo šokující. Už teď se můžeme těšit, co si pro nás Lampičová připraví v příštím roce. Třeba hned v jeho úvodu, kdy Světový pohár zavítá na její domácí Pokljuku.
Christiansenův biatlonový zázrak. Mužská olympijská štafeta je jedním z těch závodů, při jejichž zhlédnutí ještě teď běhá mráz po zádech. Vetle Christiansen se tehdy nesmazatelně zapsal do biatlonové historie. Vystřílel pro Norsko zlato, ve které po předchozím průběhu už nikdo nedoufal. Když Eduard Latypov na závěrečné položce selhal, byl to právě Christiansen, kdo jako jediný udržel nervy na uzdě a s ledovým klidem čistě odstřílel. Dojemným okamžikem byl jeho dojezd do cíle, kde ho v slzách vítal Sturla Lægreid a děkoval mu za olympijské zlato. Když si závěrečnou střelbu tohoto závodu pustíme s komentáři v různých jazycích, poznáme, jak výjimečnému okamžiku jsme byli 15. února 2022 svědky.
Karel Halberštádt
Velkolepé loučení Erika Lessera. Rodák z Durynska zůstává možná trochu nedoceněnou postavou světového biatlonu. Celou dekádu byl přitom nedílnou součástí německého týmu. Stal se mistrem světa, na olympiádě získal stříbro. V biatlonové komunitě byl velmi oblíbený, zároveň se nebál velkých slov a gest. Nejen mě určitě potěšilo (a také překvapilo), jak velkolepě se Erik Lesser rozloučil s kariérou. Jeho vítězství ve stíhacím závodě na Holmenkollenu je mým největším biatlonovým zážitkem roku 2022.
Probuzení českých mužů. Desetkrát v řadě nedokázali zajet čeští biatlonisté štafetu bez trestného kola. Podařilo se jim to až letos v Kontiolahti, kde vybojovali pátou příčku. Bylo moc příjemné sledovat, s jakou bravurou se jednadvacetiletý Jonáš Mareček zhostil role finišmana a jak ho jeho parťáci hnali do posledních metrů. Pro mladý tým, kterému nechybí potenciál, by to mohl být zlomový závod.
Jak Francie objevila novou hvězdu. I letos vytvořili fanoušci v Le Grand-Bornand fenomenální atmosféru, kterou si dosyta užila Sophie Chauveauová. Třiadvacetiletá Francouzka jela na domácí půdě teprve svůj pátý závod ve Světovém poháru, ale bouřlivé kulisy se nezalekla. Naopak, ve sprintu zastřílela čistě a bojovala o stupně vítězů. I když se před jejím jménem zobrazilo číslo 4, spustily tribuny sborově: „Sophie, Sophie, Sophie!“ Stál jsem pár metrů od cílové rovinky a přiznám se, že mi ukápla i slzička.
Vendula Holková
Tarjei Bø a jeho vytoužená medaile. Pro norského veterána to byly letos už čtvrté olympijské hry, individuální medaile z největší sportovní akce na světě mu však stále unikala. V paměti měl jistě čtyři roky staré vzpomínky na Pchjongčchang, kde si cenný kov z vytrvalostního závodu odstřelil na poslední položce a ve stíhacím závodě skončil těsně pod stupni vítězů. Bylo 12. února 2022, když si konečně splnil sen a dosáhl v Pekingu na bronz ze sprintu. Pódium navíc sdílel se svým bratrem Johannesem a o den později přidal ještě stříbro ze stíhačky.
Sprint žen na olympijských hrách v Pekingu. V Pekingu ještě zůstaneme, a dokonce i u stejné disciplíny. O den dříve vybojovala ve sprintu žen bronz Dorothea Wiererová. Italka se účastnila svých třetích her, na těch předešlých dvou získala shodně bronz ve smíšené štafetě. Dvojnásobná vítězka Světového poháru a trojnásobná mistryně světa ale jistě toužila i po individuálním úspěchu. Dočkala se na poslední chvíli. Pokud si tedy neprodlouží kariéru do domácí olympiády v roce 2026…
Malý křišťálový glóbus pro Davidovou. Rok 2022 začal pro Markétu Davidovou skvěle – ziskem malého křišťálového glóbu za vytrvalostní závody. Ty se jely v uplynulé sezóně dva. Hned v úvodním závodě v Östersundu česká biatlonistka triumfovala a oblékla si žlutý trikot. V Anterselvě, kde šlo o všechno, skončila šestá a hodnocení disciplíny ovládla s náskokem 12 bodů na Rakušanku Hauserovou.
A jaký je váš největší moment biatlonového roku 2022? Podělte se o něj v komentářích pod článkem.
Za mě je to individuální závod na Olympiádě. Mikuláš Karlík určitě všechny překvapil a na poslední položce to byly obrovské nervy. I když to nakonec úplně nevyšlo, určitě to pro něj byla velká zkušenost.
Můj největší biatlonový moment roku 2022 byl když moje oblíbená Francouzka Justine Braisazová-Bouchetová poprvé v kariéře vyhrála na olympiádě v Pekingu hromadný start a to byla její první olympijská zlatá medaile v kariéře a její největší úspěch v její kariéře. Protože z Francie ženy fandím nejvíc právě Justine Braisazové-Bouchetové a to mě udělalo největší radost že vyhrála právě ona protože fandím teprve 4 roky.
Můj největší biatlonový moment roku 2022 byl když moje oblíbená Francouzka Justine Braisazová-Bouchetová poprvé v kariéře vyhrála na olympiádě v Pekingu hromadný start a to byla její první olympijská zlatá medaile v kariéře a její největší úspěch v její kariéře. Protože z Francie ženy fandím nejvíc právě Justine Braisazové-Bouchetové a to mě udělalo největší radost že vyhrála právě ona protože ji fandím teprve 4 roky.
Můj největší moment/zážitek za televizní obrazovkou je určitě bronz a zlato Tarjeie a Johannese z olympijského sprintu, to jsem obrečela a pak ještě smíšená štafeta na olympiádě, kde Norsko také vyhrálo a potom pořád nemůžu pochopit, jak skvěle obrátil olympijskou mužskou štafetu ze ztráty 1:52 ve vítězství!
…Vetle Christiansen