Nebojují o nejvyšší příčky, vítězstvím je pro ně většinou samotné projetí cílem. Biatlonistům z malých zemí obvykle média nevěnují pozornost. Nyní se na ně zaměří nový seriál článků „Biatlonoví trpaslíci.“
První díl patří jediné členské zemi Mezinárodní biatlonové unie, která zároveň není uznaná Mezinárodním olympijským výborem. Podíváme se do Grónska.
Grónsko = Slettemarkovi
Vznik grónské biatlonové reprezentace by mohl být námětem pro romantický film. Norský běžec na lyžích Øystein Slettemark potkal během studií v Oslu Gróňanku Uiloq Helgessenovou. Byla svatba a novomanželé se usadili v Nuuku, hlavním městě Grónska.
Slettemark v juniorských letech závodil po boku Bjørna Dæhlieho, ale do mužské reprezentace se neprosadil. Později přijal dánské občanství (lyžařská federace Grónsko neuznává), a tak mohl závodit na nejvyšší úrovni.
To Uiloq se od roku 1994 věnovala biatlonu a v sezóně 2000/2001 dokonce nakoukla na mezinárodní scénu. O rok později se k ní přidal i manžel a Grónsko mělo rázem dvoučlennou biatlonovou reprezentaci.
Manželský pár si vzal pod taktovku Grónskou biatlonovou federaci, pod jejíž hlavičkou si začal připravovat své následovníky.
Na fotce Uiloq Slettemarková s Martinem Fourcadem:
Největší úspěchy manželů
Øystein a Uiloq v přípravě často spolupracovali s norským týmem. Byli v kontaktu třeba i s Ole Einarem Bjørndalenem. Na světoborné výsledky ale nikdy nedosáhli.
Øystein dojel ve Světovém poháru nejlépe 49. To se mu povedlo ve sprintu ve Fort Kent v roce 2004. Také pravidelně startoval na mistrovství světa, kde bylo jeho maximem 81. místo. Připsal i olympijskou účast, když ve Vancouveru startoval pod vlajkou Dánska.
Naposledy se na mezinárodní scéně ukázal ve svých 45 letech v sezóně 2012/2013. To skončila i jeho manželka, které se přeci jen vedlo trochu líp. V Lahti v roce 2003 si vyjela ve sprintu 40. příčku. Uspěla i o měsíc později, když si z Mistrovství světa v Chanty-Mansijsku odvezla 48. místo.
Další a další grónští biatlonisté
Postupem času se k manželům Slettemarkům přidávali jejich vlastní svěřenci. Své učitele ale přerůst nedokázali.
Boom přišel mezi roky 2005 až 2012, kdy na velkých akcích startovali Kristian Kristoffersen, Martin Møller, Aqqaluartaa Olsen či Miillaaraq Lennertová.
Nejvíc se dařilo asi Møllerovi, který ještě dnes, ve 37 letech, aktivně závodí ve Světovém poháru běžců. Mezi biatlonisty bylo jeho maximem 78. místo.
Nová generace v čele s dcerou Slettemarků
Poslední dvě sezóny přinesly menší obrodu grónského biatlonu. Vznikl tříčlenný tým Bjarne Hansen, Nukarleq Jeremiassenová a Ukaleq Slettemarková, dcera Øysteina a Uiloq.
Jeremiassenová startovala třikrát v IBU Cupu, ale dohromady porazila jen dvě soupeřky. To Hansen dokázal v jednom ze svých dvou startů skončit 88. ze 106. Oba dva ale s přehledem trumfla Slettemarková.
Teprve 15letá Ukaleq brala na IBU Junior Cupu v Pokljuce body za 33. místo. Svůj talent prokázala už o rok dřív, když na Artických zimních hrách v Nuuku získala mezi dorostenkami tři zlaté medaile.
V rámci her, na kterých mělo Grónsko jedinou biatlonovou zástupkyni, se mimochodem soutěžilo i v biatlonu na sněžnicích.
Na fotce rodina Slettemarků během letošního Mistrovství Grónska:
Ukaleq Slettemarková letos ovládla i Mistrovství Grónska v běhu na lyžích, když za sebou nechala svou matku. Ta se mimochodem v tomto roce vrátila mezi elitu, když v 51 letech dojela 87. v IBU Cupu v Arberu.
Na prahu padesátky si stále čas od času zazávodí i Øystein, i když už ne na nejvyšší úrovni. Na zmiňovaném grónském šampionátu v Nuuku ho pokořil jen Martin Møller.
Třeba se ještě dočkáme toho, že si na mezinárodní scéně zazávodí Øystein, Uiloq i Ukaleq. To by byla zřejmě neopakovatelná rarita.
Foto: Biatlon v Grónsku (© awg2017.org)
