Rakouský biatlon toho má a měl hodně společného s tím českým. Střídavé úspěchy, silnou generaci mužů, dlouhou krizi u žen či stále přetrvávající čekání na olympijské zlato. Ale také je tu řada odlišností. V Rakousku se biatlon netěší zdaleka takové popularitě jako u nás. Možná za to částečně může i velký dopingový skandál z roku 2006, který Rakušanům hodně pošramotil pověst.
Osobnost Alfreda Edera
Když Michal Šlesingr dojel letos ve sprintu v Oberhofu druhý, tak to byla v českých médiích jedna z hlavních zpráv dne. To na rakouských serverech jste museli pořádně pootočit kolečkem myši, aby jste se dočetli o vítězi tohoto závodu Julianu Eberhardovi.
To nejlíp ukazuje na pozici biatlonu v Rakousku. Popularity alpského lyžování či skoků na lyžích nedosahuje ani zdaleka, byť se může opřít o výborné výsledky Juliana Eberharda, Simona Edera či Dominika Landertingera. Ale úspěchy začali Rakušané sbírat mnohem dřív.
Průkopníkem byl v tomto směru Alfred Eder, současný trenér části rakouské reprezentace a otec Simona Edera. V roce 1983 vybojoval vůbec první rakouskou medaili na Mistrovství světa. To zopakoval i o tři roky později. Osmdesátá léta přinesla cenné kovy i Franzi Schulerovi a Andree Grosseggerové. Maminka současného reprezentanta Svena Grosseggera je dosud jedinou Rakušanou, která vybojovala medaili na Mistrovství světa.
Ale ještě zpět k Alfredu Ederovi. Kromě skvělých výsledků se může pyšnit 6 účastmi na zimních olympijských hrách. Víc, 7, jich nasbírali pouze nestárnoucí japonský skokan Noriaki Kasai a ruský sáňkař Albert Demčenko. Mimochodem, 6 účastí mají na svém kontě i stále aktivní biatlonisté Ole Einar Bjørndalen a Ilmārs Bricis.
Rakousko = muži
Rakousko čekalo na další výraznější úspěchy až téměř do konce druhého tisíciletí. A opět hráli prim muži, kteří měli v Rakousku vždycky navrch nad ženami a platí to dodnes. Těžko říct proč.
Rok 2000 přinesl premiérové světové zlato. Mistra světa z vytrvalostního závodu Wolfganga Rottmanna navíc podpořil ziskem stříbra Ludwig Gredler. Další šťastná premiéra přišla o dva roky později, kdy se Wolfgang Perner radoval na Olympiádě v Salt Lake City z bronzu.
Rakušané uspěli také na domácím šampionátu v Hochfilzenu v roce 2005, kdy si pro bronz dojela mužská štafeta. Úspěšné období však nemělo trvat moc dlouho.
Dopingový skandál
Psal se únor 2006 a v rakouském olympijském domě zrovna slavili zlatou medaili skokana na lyžích Thomase Morgensterna. Oslavu ovšem přerušil vpád policejního komanda. „Je to jako z grotesky. Nevím, co se v domě děje, sedím v pokoji a nesmím ho opustit,“ říkal tehdejší trenér Alfred Eder.
Později pochopil. Jednalo se o zátah proti dopingu u běžců a biatlonistů. Ti byli ještě v noci odvezeni na testy, které ukázaly užití dopingu i u dvou biatlonistů. Těmi byli Wolfgang Rottmann a Wolfgang Perner. Ještě v ten den byli vyloučeni z her a odcestovali domů do Rakouska. Byla to velká rána, z které se rakouský sport ještě dlouho vzpamatovával.
Zlatá generace
Po chvílích studu se začalo u Rakušanů opět blýskat na lepší časy. Objevil se mimořádný talent Dominik Landertinger, který doplnil zřejmě nejsilnější rakouský tým v dějinách. Jména jako Christoph Sumann, Daniel Mesotitsch nebo Simon Eder se stala ve světě biatlonu pojmem.
Rakouským biatlonistům vyšlo zejména Mistrovství světa v Pchjongčchangu v roce 2009. V hromadném startu zvítězil Landertinger před Sumannem, štafeta se pak radovala ze stříbra.
Na následujících dvou olympiádách získali Rakušané vždy dvě medaile. Ve Vancouveru vybojoval stříbro Sumann, v Soči ho napodobil Landertinger. Společně s Ederem a Mesotitschem pak byli součástí stříbrné a bronzové štafety. Sumann se pak rozloučil s kariérou.
A když jsme u těch štafet, tak si nejde nevšimnout jedné zajímavosti. Ani na letošním Mistrovství světa v Hochfilzenu nebude chybět 40letý Daniel Mesotitsch, který byl zatím u všech medailí rakouské štafety.
Vedle Mesotitsche budou v Hochfilzenu samozřejmě startovat i Dominik Landertinger se Simonem Ederem, kteří zazářili na posledním šampionátu. V Oslu si odnesli z vytrvalostního závodu stříbro a bronz. Pro Edera to byla vůbec první velká individuální medaile.
Aktuální situace
V celém článku zmiňujeme zejména rakouské muže, ale co ženy? U nich se v posledních letech konečně blýská na lepší časy. Výrazný progres naznačilo vítězství Kathariny Innerhoferové ve sprintu v Pokljuce před třemi lety. Šlo vůbec o první triumf rakouské biatlonistky ve Světovém poháru.
Od té doby jdou Rakušanky v čele s talentovanou Lisou Hauserovou nahoru a dokonce se stávají celkem konkurenceschopné i ve štafetě. A zde se už poněkolikáté dostáváme ke jménu Alfreda Edera, který spolu se Sandrou Flungerovou trénuje právě Hauserovou, Dunju Zdoucovou, Juliu Schwaigerovou, ale také svého syna Simona a Polku Krystynu Guzikovou.
Zlepšená výkonnost Rakušanek by měla vyvrcholit právě letos. I proto rakouský šéftrenér Reinhard Gösweiner před startem šampionátu trochu odvážně pronesl tato slova: „Medaile by byla super. Mistrovství světa není písničkou na přání, ale v každém závodě máme potenciál na to ji získat.“
A jaké tedy budou šance domácích? Začněme pohledem na nominaci.
Nominace Rakouska na MS v Hochfilzenu
Ženy: Fabienne Hartwegerová, Lisa Hauserová, Katharina Innerhoferová, Christina Riederová, Julia Schwaigerová, Dunja Zdoucová.
Muži: Julian Eberhard, Simon Eder, Sven Grossegger, David Komatz, Dominik Landertinger, Daniel Mesotitsch, Lorenz Wäger
Z rakouské nominace bohužel krátce před začátkem Mistrovství světa vypadl mladý Felix Leitner, kterého postihl silný zánět na ukazováčku pravé ruky. To ovšem nic nemění na tom, že by měli trenéři spoléhat hlavně na kvarteto Eberhard, Eder, Landertinger a Mesotitsch.
Maximálně spokojený ale letos může být jen Julian Eberhard. Velmi rychlý běžec se zlepšil ve střelbě, díky čemuž drží ve Světovém poháru 10. místo a má na svém kontě výhru a jedno druhé místo. Landertingera s Ederem trápily zdravotní problémy, což se projevilo i na výsledcích. Na velké akce se ale oba připravit umí.
Ženská jednička Lisa Hauserová by si zase přála, aby se v Hochfilzenu závodilo už na konci roku 2016. To byla v životní formě a pravidelně jezdila v elitní desítce. Špatně si však nevedla ani v Antholzi a třeba ve vytrvalostním závodě by ji tradičně dobrá střelba mohla posunout vysoko. Další ženy budou zatím spíše sbírat z kušenosti, i když třeba Dunja Zdoucová či Christina Riederová už letos ukázaly slibný potenciál.
Foto: Dominik Landertinger (Autor: Sean Rowe, pod licencí BY-NC-ND)
