Mezinárodní biatlonová unie dnes zveřejnila závěrečnou zprávu nezávislé externí komise, která měla vyšetřit působení bývalého prezidenta IBU Anderse Besseberga a bývalé generální sekretářky Nicole Reschové. Závěry komise jsou jasné: Besseberg i Reschová hájili ruské zájmy, zejména co se týká dopingu.
Šokovaná IBU
Vraťme se do dubna 2018. Bývalý ředitel ruské antidopingové agentury RUSADA Grigorij Rodčenkov prozradil norské televizi NRK, že se IBU před olympiádou v Soči podílela na manipulaci s krevními vzorky, ignorovala abnormální hodnoty a pomáhala zakrývat stopy.
Rakouská policie krátce nato zasahovala v sídle IBU v Salcburku. O případ se začala zajímat i norská policie (Besseberg je Nor).
Zareagovalo i nové vedení IBU. V listopadu 2018 jmenovalo nezávislou komisi, která měla počínání bývalého vedení vyšetřit. Výsledky šetření dnes zveřejnila na svých stránkách Mezinárodní biatlonová unie. Její prezident Olle Dahlin to doprovodil těmito slovy: „Jsme šokováni proviněními, která jsou popsána ve zprávě nezávislé komise. Zároveň jsme ale komisi vděční za to, že přišla s důkazy.“
Komise pod vedením Jonathana Taylora prošla 70 000 dokumentů a elektronických souborů a mluvila se 60 lidmi. Mezi nimi byli ruští whistlebloweři, trenéři, bývalí pracovníky Ruské biatlonové unie či biatlonisté. Besseberg a Reschová odmítli vypovídat, ale komise měla k dispozici jejich výpovědi od policie.
Jeden ze závěrů komise je takový: „Podle našeho názoru důkazy svědčí o tom, že Anders Besseberg konzistentně preferoval a chránil ruské zájmy téměř ve všem, co dělal. Tento muž, podle našeho názoru, neměl žádné etické zásady a zájem chránit čistotu sportu.“
Komise zároveň upozornila, že k Bessebergovi i Reschové je třeba přistupovat jako k nevinným. Úkolem komise nebylo zjistit, jestli jsou dotyční vinní, ale poukázat na porušení vnitřních pravidel IBU a biatlonu jako sportu. To ostatní je na policii.
Televize NRK se pokusila kontaktovat Besseberga, ten ji ale odkázal na své právníky. „Chtěl bych zdůraznit, že stále probíhá policejní vyšetřování a ze strany policie nepřišlo žádné obvinění. Besseberg zároveň popírá veškerá obvinění od autorit a vyšetřovací komise Mezinárodní biatlonové unie,“ poznamenal Norův právník Norbert Wess.
Co se tedy objevilo na více než 200 stránkách závěrečné zprávy?
Prostitutky, drahé hodinky a lovy
Vyšetřovací komise se na různých příkladech snažila ukázat, jak Anders Besseberg a Nicole Reschová porušovali pravidla. Zpráva je k dispozici na webu IBU (ke stažení zde), ale některé pasáže jsou z právních důvodů začerněny.
Vášnivý lovec Besseberg při policejních výsleších přiznal, že byl v Rusku pětkrát až sedmkrát pozván na lov a nikdy za něj neplatil.
Na ruských zastávkách Světového poháru byl také vždy vybaven mladými tlumočnicemi, které mu měl zařídit tamní svaz. „Podle toho, jak se k nim Anders Besseberg choval, jsem nabyla dojmu, že šlo o intimní vztah,“ prozradila vyšetřovatelům Reschová. Sám Besseberg pak přiznal jedno setkání s prostitutkou. Na otázku, kdo ji zaplatil, odpověděl, že „asi někdo z organizačního týmu“.
Policisté také zjistili, že mezi roky 2012 a 2016 přibylo na bankovních účtech Besseberga podezřelé množství peněz. Nor to vysvětloval tím, že dědil. Při domovní prohlídce zase vyšetřovatelé objevili 13 luxusních hodinek. Jedny hodinky v hodnotě půl milionu korun Besseberg dostal v Chanty-Mansijsku. Prý jako dárek k 65. narozeninám.
I o Reschovou měli podle zprávy Rusové „pečovat“. Většinou se jednalo o menší dary, mezi kterými byly květiny, víno či večeře. Větším darem byl výlet do New Yorku.
Co za to?
Těmito dary si Rusové podle komise kupovali přízeň vedení IBU. To pak jednalo v jejich prospěch.
Třeba když byl tehdejší první viceprezident IBU Alexandr Tichonov v Rusku stíhán kvůli vážnému trestnému činu a odsouzen na tři roky. Díky amnestii nakonec do vězení nešel a prezident Anders Besseberg ho podržel ve funkci. To i po té, co se pokusil uplatit Nicole Reschovou. V roce 2009 po ní chtěl, aby zametla pod koberec tři dopingové případy ruských biatlonistů. Reschová odmítla a nahlásila to Bessebergovi. Ten ji ujistil, že se zachovala správně, ale dál věc neřešil.
Grigorij Rodčenkov popsal, jak v létě 2013 prezident Ruské biatlonové unie Alexandr Kravcov s Tichonovem diskutoval výši úplatku pro Besseberga, který měl na kongresu hájit ruské zájmy. Rusové měli uplácet i jednotlivé delegáty. Třeba před kongresem IBU v roce 2014 slibovali balkánským státům v případě poslušnosti zaplacení soustředění v Rusku, koupi zbraní či střeliva.
Reschovou komise obviňuje z toho, že na olympiádě v Soči nereagovala na zvýšené krevní hodnoty Sergeje Usťjugova, který posléze pomohl ruské štafetě ke zlatu. Rusové o medaili přišli až loni. Reschová měla i v jiných případech zametat dopingové případy pod koberec, záměrně je zdržovat a dokonce sama Rusům radit, jak postupovat.
V roce 2015 byla během Světového poháru v Antholzi na trati nalezena ampule s hormonem EPO, kvůli kterému byli v nedávné době potrestáni ruští biatlonisté. Reschová na setkání s biatlonisty tvrdila, že záležitost předala policii. To se ale nikdy nestalo. Podle výpovědi tehdejší generální sekretářky se IBU na základě zkušeností z minula bála, že by se policie nedobrala výsledku. IBU tedy případ „vyšetřila“ sama. Švýcarská laboratoř zjistila DNA a stačilo poslat vzorky všech biatlonistů pro porovnání. Ani to Reschová neudělala.
Další její lež dokládá komise na e-mailech s Jimem Carrabrem. Předseda lékařské komise IBU se chtěl vydat na inspekci na Světový pohár v Soči v roce 2013. Reschová mu psala, že už pro něj bohužel není volný pokoj. Následně poslala Rusům e-mail s tím, že Carrabre musel svou účast odříct a pokoj pro něj už nebude třeba.
Kanadský lékař si stěžoval na to, že Reschová chtěla mít vše, co se týká dopingu, pod svou kontrolou. Na její návrh se například lékařská komise již neúčastnila krevních testů na závodech pod hlavičkou IBU.
Ruský lobbista Besseberg
Zpět k Bessebergovi. Ten na kongresu v roce 2016 otevřeně podporoval ruskou Ťumeň v boji o pořadatelství Mistrovství světa v roce 2021. Bylo to v době, kdy už se hovořilo o organizovaném dopingu během her v Soči a Světová antidopingová agentura doporučila nepořádat v Rusku vrcholné akce.
Komise ve své zprávě cituje svědka, který viděl na kongresu u některých delegátů tlusté bílé obálky. Reschová později veřejně řekla, že Ťumeň podle ní vyhrála díky korupci. Korupční jednání ze strany Rusů připustil i Besseberg.
Ten opět lobboval za Ťumeň, když se řešilo odebrání finálového podniku Světového poháru 2017/18. Svým dvojitým hlasem ve výkonném výboru rozhodl o tom, že závody v Rusku zůstanou. Kolegy tehdy upozornil na to, že by za své hlasování proti Ťumeni mohli nést osobní důsledky.
Ze závěrečné zprávy mimo jiné vyplývá i to, že nezávislá komise nepochybuje o existenci organizovaného dopingu v ruském biatlonu. Cituje ruské trenéry, kteří hovoří třeba o dopingovém koktejlu, který si museli biatlonisté dát před domácím Mistrovství světa v roce 2011. Popsáno je i hromadné užívání hormonu EPO.
„Mezi roky 2002 a 2014 byste mohli spočítat čisté sportovce na prstech jedné ruky,“ řekl třeba bývalý šéftrenér ruské reprezentace Anatolij Chovancev.
Zprávou se momentálně zabývá „Biathlon Integrity Unit“ (BIU), která má jako nezávislý orgán dohlížet na etické fungování Mezinárodní biatlonové unie. Právě na BIU bude, zda na základě zprávy podnikne nějaké kroky v rámci biatlonové unie. Zbytek bude na rakouské a norské policii, které zatím nevznesly žádná obvinění.