Foto: Lukas Hofer (Autor: Sean Rowe, pod licencí BY-NC-ND)
Loňskou přípravu mu znepříjemnilo zranění ramene, během zimy se pak Lukas Hofer trápil se střelbou. Nyní je však italský biatlonista zdravý a na střelnici úspěšný.
Právě teď trénujete v Rakousku na ledovci Dachsteinu. Jaký jste měl pocit, když jste poprvé na podzim stoupl na sníh?
Byl to skvělý pocit. Oproti některým z minulých let to byla změna. Ale zatím je to těžké, protože sníh není moc čistý. Minulý týden napadl nějaký sníh. Vítr měl dnes rychlost přes 30 km za hodinu a když se k tomu přidala teplota minus 7, tak se v tom těžko trénovalo. Hodně se věnujeme objemovému tréninku. I přes tvrdé podmínky je super, že jsme opět na sněhu. Je na čase odložit kolečkové lyže.
Minulou sezónu jste bojoval se svou zbraní, netrefoval jste terče moc konzistentně. Kdo odešel z letní přípravy jako vítěz? Vy nebo vaše zbraň?
(smích) Vyhrál jsem já. Udělal jsem malé změny se zbraní a zásobníkem, nic velkého. Teď mi jde střelba dobře, terče padají.
Jaká je nyní vaše střelecká filozofie? Práce na rychlosti nebo přesnosti?
Vlastně jsem změnil způsob střelby. Teď přijíždím na střelnici a soustředím se na každý terč zvlášť. Nehraje roli, jestli je vpravo, vlevo nebo uprostřed. Soustředím se jen na terč a jeho sestřelení bez nějakého nastaveného vzorce. Rychlost pro mě není tak důležitá, jde hlavně o sestřelení.
Je to třeba výsledkem toho, že s podobnou strategií slaví úspěch Martin Fourcade?
Ano, protože ve Světovém poháru máte 20 nebo 30 vyrovnaných borců, takže musíte střílet přesně. Martin není nikdy na střelnici nejrychlejší, ale dožene to na trati a vítězí. Myslím, že v tuto chvíli přesnost střelby vytláčí předešlý důraz na rychlost.
Jak dlouho jste teď na tréninkovém kempu? Na co se soustředíte?
Přijeli jsme 27. září a odjíždíme 16. října. Na ledovci absolvujeme objemové tréninky na lyžích. Po chvíli oddechu je to poslední kemp, kde je možno trénovat objemy. Dvě hodiny v řídkém vzduchu každý den. Odpoledne jsme pak dole v údolí na střelnici. Děláme rychlejší intervaly a trénujeme v kombinaci se střelbou. Myslím, že září a říjen jsou nejdůležitější měsíce pro přípravu na sezónu. Příští týden náš sponzor Rossignol přiveze nové lyže na finální testování. Nebudeme je moc užívat, protože je ve sněhu hodně kamenů. Nechci je zničit ještě před sezónou. Později v říjnu už jen vyladíme pár věcí před prvními závody.
Jak se v tuto chvíli cítíte? Zdráv, připraven?
Cítím se velmi dobře. Na Mistrovství Itálie ve Forni Avoltri jsem měl nějaké problémy, byl jsem unavený a necítil jsem se zrovna nejlíp. Ale v dalším týdnu jsme mohli poměřit s Němci v Ruhpoldingu. Cítil jsem se, jako bych mohl létat. Nebylo jednoduché držet se se Schemppem, Birnbacherem a Peifferem. Byl to dobrý test po dlouhém létu. Nikdy nevíte, jak na tom jste, dokud nemáte možnost srovnání s biatlonisty mimo váš tým. Pro mou sebedůvěru to bylo opravdu dobré.
Po těchto dvou týdnech závodů jste měl volno. Jak jste ho strávil?
Nejdřív jsem byl doma a tři dny jsem odpočíval. Byl jsem po těžkém tréninku a následných těžkých závodech velmi unavený. Cítím jsem se jako auto, kterému došel benzín! Bylo skvělé strávit pár dní jen tak s rodinou a biatlon pustit z hlavy. Pak jsem trochu létat a chodil po túrách. Není pro mě lepší způsob relaxu.
Co vám kromě těchto dnů odpočinku během léta nejvíce uvízlo v paměti?
Těžko říct, protože jsem toho zažil hodně. Vlastně jsme ale strávili několik dní na túrách a jednou v noci jsme tábořili na jednom z vrcholů. Na obloze byl zrovna velký meteorický roj. Jen ležet a sledovat to všechno bylo úžasné. To byl nejlepší okamžik léta!
Zdroj: Biathlonworld.com