Na jejich jména by si v souvislosti s nějakým výrazným úspěchem na začátku sezony zřejmě mnoho lidí nevsadilo. Důvody k tomu byly různé – slabé výkony z předchozích sezon, úspěšnější lidé v týmu, nezkušenost. Jenže přísloví „nikdy neříkej nikdy“ platí v biatlonu dvojnásobně. Přinášíme seznam deseti závodníků a závodnic, kteří se v letošní sezoně výrazně prosadili navzdory všem tipům a prognózám.
1) Markéta Davidová
To, že Markéta Davidová směřuje k velkým úspěchům, by tak překvapivé nebylo. Co se jí ale letos povedlo, čekal málokdo. O svém talentu přesvědčila v minulé sezoně. Účastnila se první olympiády, kde se blýskla 15. místem ve sprintu. Následoval juniorský šampionát, tam brala zlato a stříbro. Ve Světovém poháru se loni teprve rozkoukávala, v tom letošním tomu mělo být podobně.
Jenže Davidová zazářila už v Pokljuce, kde ve vytrvalostním závodě dojela třetí. Pak přišel výsledkový útlum, až do Ruhpoldingu, kde pomohla štafetě na třetí místo. Největší senzaci Makula zařídila v Antholzi. Ve sprintu zastínila všechny favoritky a ve dvaadvaceti letech vyhrála svůj první závod. Životní víkend pak korunovala ještě stříbrem v hromadném startu. Forma Davidovou neopustila ani v zámoří – ve zkráceném vytrvalostním závodě dojela znovu na stupních vítězů. tentokrát druhá. Na šampionát do Švédska tak odjížděla jako vedoucí disciplíny a byla jen krůček od zisku malého křišťálového glóbu.
Očekávání a nervozita na ni ale přeci jen dolehly a glóbus nezískala. Se svou premiérou na seniorském šampionátu může být Davidová spokojená – právě jí patří nejlepší český výsledek, 7. místo. V průběhu celé sezony česká jednička patřila pokaždé k nejrychlejším biatlonistkám. Markéta Davidová zkrátka vlétla mezi elitu jako uragán.
Foto: Markéta Davidová slaví své první vítězství ve Světovém poháru (Autor: Petr Slavík)
2) Ingrid Tandrevoldová
Příběh Ingrid Tandrevoldové se v mnohém podobá příběhu Markéty Davidové. Rovněž dvaadvacetiletá Norka se medailově prosadila na juniorském MS už rok před Davidovou. Tandrevoldová dostala loni ve Světovém poháru více příležitostí, přesto zůstávala ve stínu úspěšnějších norských kolegyň Tiril Eckhoffové nebo Marte Olsbuové Røiselandové. K tomu, aby se spolu s nimi zařadila mezi favoritky, stačil Tandrevoldové rok.
Střelecká nevyrovnanost mladé Norce bránila posunout se na lepší než 6. místo. Pak přišel hromadný start v Ruhpoldingu, střelecky čistý závod a Tandrevoldová dojela druhá. Další bezchybná střelba se jí vyhýbala. Až do její premiéry na světovém šampionátu, kde jí čistý střelecký štít pomohl ke stříbrné medaili. Úspěsný debut pak završila ještě titutem s ženskou štafetou. V celkovém hodnocení skončila Tandrevoldová 11., byla druhou nejlepší Norkou. Stejně jako Davidová patří k rychlým běžkyním. Když do příštího roku zlepší střelbu, dá se u ní očekávát výrazný posun.
Foto: Ingrid Tandrevoldová a Tiril Eckhoffová (Autor: Petr Slavík)
3) Monika Hojniszová
Monika Hojniszová má se Světovým pohárem zkušenosti už od roku 2010. Jenže loňskou sezonou se doslova protrápila. Na body dosáhla málokdy, často kvůli neúspěchům zkoušela raději IBU Cup. Výsledkem bylo až 82. místo v celkovém hodnocení, zdaleka nejhorší umístění sedmadvacetileté Polky. Hojniszová se ale nevzdala, zkusila udělat v tréninku nějaké změny. A ty se vyplatily. Hned v úvodním závodě v Pokljuce byla druhá. Ačkoli stupně vítězů v průběhu sezony už nezopakovala, několikrát vybojovala alespoň malé pódium. Často figurovala v první desítce nebo v její blízkosti. V žádném ze závodů neskončila bez bodů. V celkovém hodnocení Světového poháru to bylo hned znát. Z 82. místa se Hojniszová dokázala posunout na skvělou 10. příčku.
Foto: Monika Hojniszová (Autor: Petr Slavík)
4) Clare Eganová
Po loňské sezoně chtěla s biatlonem skončit a jít dělat servírku. To na tiskové konferenci potvrdila Clare Eganová, americká biatlonistka, která stejně jako Hojniszová zaznamenala v celkovém hodnocení obrovský skok, konkrétně z 63. místa na 18. Přestože v sezoně nezajela ani jeden střelecky bezchybný závod, s minimem chyb se pohybovala na dobrých příčkách. Třeba už v Pokljuce dojela ve stíhacím závodě šestá. První desítku pak zopakovala až v Oslu, opět ve stíhačce byla devátá. Ještě více se jí povedl závěrečný hromadný start, kde vybojovala první medaili, bronz. Je tak jasné, že z kariéry čísnice sešlo a Clare Eganová se pokusí v zlepšování pokračovat i v příští sezoně.
Foto: Clare Eganová a její první medailový závod (Autor: Petr Slavík)
5) Jevgenija Pavlovová
Jevgenija Pavlovová si po své premiérové sezoně ve Světovém poháru vysloužila ocenění Nováček roku. A zcela zaslouženě. Startovala ve třinácti závodech, až na jediný pokaždé dojela na bodech, třikrát se objevila v první desítce. Skvěle debutovala i na šampionátu, kde ve stíhacím závodě vybojovala 9. místo. Svou první sezonu Světového poháru zakončila na 33. místě, z ruských debutantek tak byla nejlepší.
Foto: Jevgenija Pavlovová (Autor: Petr Slavík)
6) Vetle Christiansen
Vetle Christiansen po juniorských úspěších, zdravotních problémech a odchodu Bjørndalena a Svendsena konečně dostal příležitost prosadit se v norském A týmu. Šanci využil už v Hochfilzenu, kde slavil první pódiové umístění, třetí místo. Ještě více uspěl v zámoří. V Canmore zvítězil s mužskou štafetou, sám byl druhý ve vytrvalostním závodě. V Soldier Hollow slavil úplně první vítězství ve Světovém poháru, když ovládl sprint. Medaili udržel ve stíhacím závodě, dojel druhý. I poslední zámořský závod byl pro Christiansena úspěšný, se smíšenou štafetou byl třetí. Na svém prvním šampionátu se sám neprosadil, se štafetami se stal dvakrát mistrem světa. Domácí fanoušky v Oslu potěšil ještě dvěma pátými místy. Vetle Christiansen se tak po odchodu norských hvězd stal více než dostatečnou náhradou jak v závodech štafet, tak v závodech jednotlivců.
Foto: Vetle Christiansen a jeho vítězný sprint v Soldier Hollow (Autor: Petr Slavík)
7) Dmytro Pidručnyj
Dmytro Pidručnyj je ve svých 27 letech poměrně zkušeným biatlonistou. Ve Světovém poháru debutoval v sezoně 2013/14, první šampionát zažil v roce 2015 v Kontiolahti. Občas dokázal vybojovat umístění v první desítce. Na zmiňovaných mistrovstvích se mu nedařilo, jeho maximem bylo 14. místo, neprosadil se ani na olympijských hrách. V Östersundu ale Ukrajinec všem vytřel zrak. Ve sprintu mu bezchybná střelba vynesla čtvrté místo, za bronzem zaostal jen o 0,3 vteřiny. A zatímco první tři muži sprintu ve stíhacím závodě postupně zaznamenali hodně střeleckých omylů, Pidručnyj se mýlil jen dvakrát. Naprosto nečekaně se tak stal mistrem světa.
Foto: Dmytro Pidručnyj (Autor: Petr Slavík)
8) Vladimir Iliev
Bulharský reprezentant Vladimir Iliev se v kolotoči Světového poháru objevil už v sezoně 2008/09, velké úspěchy mu však dlouho scházely. Ve Světovém poháru byl nejlépe pátý, na mistrovství světa šestý. Zlom přišel letos v Östersundu. S Ilievem, který byl v letošní sezoně nejlépe 25., jako s favoritem rozhodně nikdo nepočítal. Jenže ve vytrvalostním závodě plném chyb obstál velmi dobře, zaznamenal jedinou trestnou minutu a poprvé v kariéře si dojel pro cenný kov, nestačil jen na bezchybného Arnda Peiffera. Pro Ilieva to byl jediný výrazný výsledek sezony, kterým ale pro Bulharsko zařídil první mužskou medaili v historii.
Foto: Simon Desthieux a Vladimir Iliev (Autor: Petr Slavík)
9) Tomáš Krupčík
Český reprezentant Tomáš Krupčík prožil životní sezonu. V celkovém hodnocení se posunul z 87. místa na 41. Vylepšil své životní maximum. Povedlo se mu to v Canmore, kde v individuálu dojel 12., za první desítkou zaostal jen o necelé tři vteřiny. Na stejné zastávce se stal hrdinou mužské štafety, do které nastupoval netradičně jako finišman. Jako jediný z Čechů nepotřeboval náhradní náboj a štafetě pomohl na konečné 6. místo. Stejně se mu povedla i štafeta na MS, kde na svém třetím úseku opět nedobíjel a z 13. příčky se posunul na 6. Michal Krčmář pak umístění ještě vylepšil na historické 4. místo. Na životní výsledek útočil Krupčík ještě v hromadném startu, po dvou bezchybných střelbách mu patřila 8. příčka. Nepřiznivé podmínky si ale vybraly svou daň na poslední střelbě. Krupčík střílel o medaili, musel ale na tři trestná kola a v cíli byl nakonec 20.
Foto: Tomáš Krupčík (Autor: Petr Slavík)
10) Johannes Dale
Spolu s Ruskou Pavlovovou se Nováčkem roku stal Johannes Dale. Jednadvacetiletý biatlonista na začátku sezóny šokoval dvěma výhrami při premiéře v IBU Cupu, čímž si vysloužil pozvánku do Světového poháru. Příležitost dostal v šesti závodech, ve kterých ukázal velký potenciál. Hned v tom prvním, ve sprintu v Novém Městě na Moravě, obsadil 15. místo. V Soldier Hollow si dojel ve sprintu dokonce pro 10. pozici, ve stíhačce si pohoršil jen o jednu příčku. Norský biatlon se tak rozhodně nemusí obávat úbytku talentů.
Foto: Johannes Dale (Autor: Petr Slavík)
Hlavní foto: Markéta Davidová (Autor: Petr Slavík)
