Home > Doporučujeme > 11 nejlepších norských biatlonistů všech dob

11 nejlepších norských biatlonistů všech dob

Ole Einar Bjørndalen

Výkonnost biatlonistů se začíná vyrovnávat a rozdíly mezi jednotlivými týmy jsou den ode dne menší. Už to není jenom Norsko, Francie a Německo, a rozhodně se nedá určitě jedna velmoc, která by aktuálně vládla světu biatlonu. Co se však určit dá, jsou nejlepší biatlonisté každé jednotlivé země a dneska se vypravíme na sever do země fjordů – do Norska.

1) Ole Einar Bjørndalen

Legenda. Biatlonový král a fenomén. Bylo by s podivem, kdyby toto jméno nefigurovalo na první příčce. Ole Einar Bjørndalen si během své kariéry trvající neuvěřitelných dvacet šest let na své konto zapsal 13 medailí z olympijských her, 45 medailí z mistrovství světa, 108 výher ve Světovém poháru a šestkrát získal velký křišťálový glóbus. Tyto ohromné statistiky z něj dělají nejenom nejlepšího norského biatlonistu, ale i jednoho z nejlepších biatlonistů všech dob. V roce 2018 se však nedostal do nominace na olympijské hry v Pchjongčchangu a i kvůli zdravotním problémům se v dubnu téhož roku rozhodl ukončit sportovní kariéru.

2) Johannes Thingnes Bø

O šestadvacetiletém norském dobyvateli biatlonového světa už padlo slov mnoho, a je zbytečné znovu opakovat všechny jeho úspěchy, jichž za svou, zatím poměrně krátkou, kariéru dosáhl. Zaměřme se u tohoto zrzavého mladíka raději na nadcházející sezónu. Johannes by jistě rád obhájil svou pozici jedničky, avšak s manželkou Heddou čekají prvního potomka, jehož narození je pro Nora důležitější než závody Světového poháru. Kolik jich kvůli porodu vynechá je zatím ve hvězdách, obhajoba velkého křišťálového glóbu je však tím pádem v ohrožení.

3) Emil Hegle Svendsen

Krále měli Norové v Ole Einaru Bjørndalenovi, jeho nástupcem se měl stát princ Emil Hegle Svendsen. Na olympijských hrách získal osm medailí, na mistrovství světa přidal dalších 21 a ve Světovém poháru si připsal 62 výher. V sezóně 2009/2010 zvedl nad hlavu velký křišťálový glóbus a pomalu začínal staršímu kolegovi šlapat na paty. Poté se mu ale postavil do cesty francouzský velikán jménem Martin Fourcade. Svými výkony se tak norský princ na Bjørndalena nikdy nedotáhl a v roce 2018 ukončil svou sportovní kariéru. Přezdívka SuperSvendsen mu však zůstane už navždy.

Emil Hegle Svendsen
Foto: Emil Hegle Svendsen v Novém Městě na Moravě (Autor: Petr Zbranek)

4) Halvard Hanevold

Olympijský vítěz z individuálního závodu v Naganu a dvojnásobný olympijský vítěz s mužskou štafetou ze Salt Lake City a Vancouveru. Pod pěti kruhy si na krk pověsil i dvě stříbra a jeden bronz. Na mistrovství světa získal 16 medailí a ve Světovém poháru se na nejvyšší příčku dostal celkem třiadvacetkrát. Byl vzorem mnoha biatlonistů, mezi něž patřil například i Anton Šipulin.  U biatlonu zůstal i po ukončení kariéry v roce 2010, kdy se stal expertem norské televize NRK. Letos v září zcela nečekaně v pouhých 49 letech zemřel.

5) Tora Bergerová

Čtrnáct let byla součástí norského ženské reprezentace v nejvyšší soutěži. Vybojovala čtyři medaile na olympiádě, 18 na mistrovství světa a 69 v závodech Světového poháru. V sezóně 2012/2013 získala velký křišťálový glóbus a také všechny čtyři malé glóby za sprint, stíhačku, závod s hromadným startem a vytrvalostní závod. Tímhle výkonem tak usedla na ženský biatlonový trůn. Ve stejné sezóně navíc dopomohla norskému týmu i ke glóbu ze smíšených štafet, štafet žen a pořadí národů žen. V roce 2014 po domácích závodech na Holmenkollenu ukončila biatlonovou kariéru.

6) Liv Grete Skjelbreidová

Pod pěti kruhy v Naganu v roce 1998 získala bronzovou medaili v ženské štafetě a o čtyři roky později v Salt Lake City přidala dvě stříbra – jedno v individuálním závodu, druhé opět ve štafetě. Roku 2002 se tak se svým tehdejším manželem, francouzským biatlonistou, Raphaëlem Poireém stali prvním manželským párem, kdy na téže olympijských hrách vybojoval každý z nich dvě medaile pro jinou zemi. Na mistrovství světa získala 12 medailí, z toho osm zlatých. Ve světovém poháru se na stupně vítězů dostala celkem šestačtyřicetkrát. V sezóně 2003/2004 se mezi elitu vrátila po roční mateřské pauze a rovnou vyhrála velký křišťálový glóbus a přidala i malé glóby za sprint, stíhačku a závod s hromadným startem. Biatlonovou kariéru ukončila v roce 2004. 

7) Tarjei Bø

Starší bratr Johannese, který toho ve své kariéře také dokázal už mnoho. Dvakrát si na krk pověsil medaili z olympijských her ze štafetového závodu mužů, na mistrovství světa cenný kov získal devatenáctkrát a ve Světovém poháru se na stupně vítězů postavil šestašedesátkrát. Stal se i držitelem velkého křišťálového glóbu, pro který si dojel v sezóně 2010/2011, kdy nad krajanem Emilem Hegle Svendsenem zvítězil o pouhých pět bodů. Nebýt něho, mladší Bø by s biatlonem nikdy nezačal. A i když se Tarjei aktuálně nachází v jeho stínu, navzájem si vždy kryjí záda. A jako bonus často společně svými vtípky rozveselují celý biatlonový svět.

Johannes Thingnes Bø a Tarjei Bø
Foto: Johannes a Tarjei Bø v cíli závodu na Holmenkollenu (Foto: Petr Slavík)

8) Anne Elvebakková

V sezóně 1987/1988 vybojovala zlatý křišťálový glóbus pro nejlepší závodnici. Na mistrovství světa získala 12 medailí, z toho tři zlaté, pět stříbrných a čtyři bronzové. V roce 1989 obdržela za své úspěchy Porsgrunds Porselænsfabriks Ærespris, což je cena udělována Norským olympijským a paralympijským výborem a Konfederací sportu. Po ukončení kariéry působila v norském národním týmu jako trenérka mladých dívek, od roku 2009 trénuje biatlon na gymnáziu v Lillehammeru.

9) Erik Kvalfoss 

Na Zimních olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984 si dojel pro zlatou medaili ve sprintu, stříbrnou v mužské štafetě a bronzovou v individuálním závodu. Na mistrovství světa vybojoval cenných kovů celkem třináct a ve Světovém poháru na stupně vítězů vystoupal třicetkrát, z toho dvanáctkrát na nejvyšší příčku. V sezóně 1988/1989 ukončil německou nadvládu a jako první Nor v historii dosáhl velkého křišťálového glóbu pro nejlepšího biatlonistu.

10) Frode Andresen

Narodil se v Nizozemí, avšak když mu byly čtyři roky, jeho rodiče se usadili v Norsku, jež později také reprezentoval. Na olympijských hrách v Naganu vybojoval stříbro ve sprintu, v Salt Lake City dopomohl mužské štafetě k titulu olympijských vítězů a v italském Turíně získal ve sprintu bronz. Za dvacet sezón mezi elitou si na mistrovství světa připsal devět medailí a ve Světovém poháru stál na stupních vítězů sedmačtyřicetkrát. Věnoval se také běhu na lyžích a v roce 1999 si na mistrovství Norska dojel pro první místo.

11) Jon Åge Tyldum

Ačkoliv tento Nor na Zimních olympijských hrách v Albertville a Lillehammeru žádné cenné kovy nevybojoval, na mistrovství světa jich získal devět. Především se ale jedná o dvojnásobného vítěze celkového hodnocení Světového poháru a držitele velkého křišťálového glóbu ze sezón 1991/1992 a 1994/1995. 

Hlavní foto: Ole Einar Bjørndalen (Autor: Petr Slavík)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *