Loňská sezóna pro něj byla pohromou. Vlastně spíš část sezóny. Jakov Fak totiž vinou nemoci přišel o řadu závodů, což se projevilo i na jeho postavení v hodnocení Světového poháru.
Ročník 2014/2015 zakončil jako třetí nejlepší. Mohl tak oprávněně myslet na to, že by v další sezóně vyzval Martina Fourcada. Realita však byla naprosto jiná. Fakovi v celkovém pořadí Světového poháru patřilo až 34. místo. Nejhorší umístění do ročníku 2009/2010.
Pozitivem bylo alespoň vystoupení na Mistrovství světa, kde se ukázalo, že původem chorvatský biatlonista stále umí. Dojel pátý ve stíhacím závodě, šestý ve vytrvalostním závodě a sedmý v hromadném startu.
Nemoc a vyčerpání
Samotný Jakov Fak hodnotil své výkony jasně. Našel i příčinu. „Byla to nejhorší sezóna v mém životě. Ze závody v Oslu a hlavně z pátého místa ve stíhačce jsem měl skvělý pocit. Po šampionátu jsem ale svému trenérovi řekl, že končím sezónu. Tělo už dál nemohlo.“
Na vyčerpání se jistě podílela i nemoc z poloviny sezóny. „V Antholzi jsem se po stíhačce necítil dobře, ale musel jsem jet štafetu. Klemen byl nemocný a nikoho dalšího jsme neměli. Věděl jsem, že tělo nepracuje tak, jak by mělo, protože tepová frekvence se vyhoupla až k číslu 183. Přijel jsem domů a měl jsem teplotu 42 stupňů. Dva dny jsem jen strávil v posteli. Nemohl jsem se pohnout.“
Fak byl poté přesvědčen, aby si zašel do nemocnice na testy. Tam dokonce zkolaboval v čekárně a vyslechl si diagnózu: Chřipka. Následovalo 10 dní doma v posteli s rouškou a jídlem podávaným jen skrze dveře.
Volno a polevení
„Velké úsilí si nakonec vybralo svou daň. Poté, co jsem v Chorvatsku dva týdny lyžoval, jsem všechno na pět týdnů zastavil a nedělal nic.“ Volno se však Fakovi náramně hodilo. Jeho dlouholetá přítelkyně Matea totiž byla těhotná. „Snažil jsem se jí pomoct a ulehčit jí těhotenství. Stal se ze mě kluk, který je pořád doma.“
Z nepříjemných zkušeností si Fak zcela jistě vzal ponaučení. „Pořád se učíte. Myslím, že se budu v biatlonu učit až do konce kariéry. Minulý rok jsem v přípravě dělal přesně to, co trenéři řekli, nikdy míň. Řekli 10 opakování a já udělal 11 nebo 12. Dal jsem tomu všechno, ale s příchodem zimy jsem neměl nic. Tento rok jsem trochu polevil. Neběhám tak rychle jako minulý podzim. Ale myslím, že je to výborné. Zlepšuji se pomaleji a nebudu tak na vrcholu své výkonnosti už v září, ale až se startem sezóny.“
Dcera
Fak je známý jako biatlonista, pro kterého je sport všechno. S narozením dcery Mily se to trochu změnilo. „Byla to opravdová životní změna. Je zvláštní teď mít zodpovědnost za celou rodinu. Potřebujete se soustředit a dostat biatlon na chvíli z hlavy. A když si vezmu Milu do rukou a hraji si s ní, tak zapomenu biatlon, neslyším, nevnímám. Jsme jen my dva. To je velmi pozitivní. A nějaké menší problémy už pak nejsou vůbec důležité. Ale zase je teď těžší opouštět domov.“
Slovincovi fanoušci ale můžou zůstat v klidu. Biatlon je pro Faka stále velmi důležitou součástí života. „Všechno v mém životě je o biatlonu. Jako první jsem se přesunul z mého domovu do Lublaně, odkud jsem blíže sponzorům a Pokljuce. Druhým krokem je stavba domu nedaleko Bledu. Blízko dálnice, na dosah Lublaně a ještě blíže do Pokljuky. Stavím život kolem biatlonu. Je dobré, že mi přítelkyně a rodina rozumí.“
Dovolená
Jen těžko si lze představit Jakova Faka, jak leží někde u moře a prostě nic nedělá. K této představě však letos v létě nebylo zas tak daleko. „Na dovolenou moc nejsem, ale opravdu jsem chtěl někde k pobřeží. Toužil jsem po tom, ale zůstali jsme v blízkosti domova. Kdybychom opravdu jeli někde k pobřeží, tak bych samozřejmě po pár dnech měl chuť jít někam do lesa a trénovat.“
Jak tedy Fak odpočíval? „Sbíral jsem houby. Mám to rád, je to dobré pro koncentraci. Musíte se dívat po určité barvě v prostředí, kde je spousta podobných barev. Je to jako střelba, musíte být soustředění. Užil jsem si tak i čas s rodinou. Jednou jsem šel s Mateou a pak s tátou a bráchou.“
Trénink doma
Nemělo by se zapomínat, že Jakov Fak pochází z chorvatské vesničky Mrkopalj. Zde určitě neměl takové podmínky jako jeho konkurenti, přesto na toto místo nedá dopustit. „Rád jezdím trénovat domů do Chorvatska, protože tam nemám ideální podmínky. Je to návrat ke kořenům. Můj táta mi vždycky říkal: Když je pro tebe něco těžké, tak si vzpomeň, odkud pocházíš. Potom bude všechno mnohem jasnější a lepší, než si myslíš.“
V čem tedy jsou specifika tréninku v Mrkopalj? „Jsem tam sám. Žádné přepychové terče a větrné praporky. Jen to jen místo k trénování a k soustředění, víc nepotřebujete.“
Optimismum neschází
Můžeme si být jistí, že 27. listopadu v Östersundu uvidíme naprosto soustředěného Jakova Faka. Tak jako každý rok. Pro něj speciálně bude ale letošní ročník trochu jiný než ty ostatní. „Pro mě to bude těžká sezóna. Něco jako comeback. Chci se vrátil ke stabilní formě a být zdravý. Pak je každý závod příležitostí. Úspěch závisí hlavně na mně. Vlastně jen na mně.“
„Pokaždé, když jdu na start, tam sám sebe přesvědčuji, že můžu porazit každého. Pokud si nevěříte, tak nikdy nikoho neporazíte,“ zdůrazňuje Fak klíč k úspěchu.
A jaké jsou tedy Jakovovy vyhlídky směrem ke startu zimy? „Jsem vždycky optimistický. Někdy mám při pomyšlení na sezónu trochu strach, ale většinou ne. Loni jsem měl čtyřikrát antibiotika a chřipku, vynechal 12 závodů a i tak skončil na Mistrovství světa pátý. Stále to mám v sobě!“
Zdroj: biathlonworld.com
Foto: Jakov Fak (Autor: Martin Kaděrka)