Martin Fourcade a Kaisa Mäkäräinenová, dnes už legendy v biatlonovém světě. A také obhájci velkého křišťálového glóbu. S oběma se počítalo do bojů o vedení v celkovém hodnocení i letos, přesto zůstávají daleko za očekáváním. Fourcade je sice třetí, na první místo ale ztrácí přes 200 bodů. Mäkäräinenovou dělilo od žlutého trikotu pouhých 7 bodů, po výsledkovém propadu je to už 183.
Fourcade: Fyzická síla je v pořádku, problémy jsou v hlavě
Martin Fourcade od sezony 2011/2012 nenašel přemožitele. Loni si domů odvezl už svůj sedmý křišťálový glóbus za celkové vítězství, téměř ovládl i všechny disciplíny. Téměř, protože v individuálním závodě měl stejně bodů jako jeho největší soupeř, Nor Johannes Thingnes Bø. Jejich bitva o první místa měla pokračovat i v této sezoně. Scénář je ale úplně jiný. Zatímco Bø zatím drtí všechny soupeře, Fourcade zažívá nejhorší sezonu za celé roky. Medaile má tři, jeden závod dojel bez bodů, jeden nedojel vůbec. Další pochybnosti o jeho formě přinesl také poslední závod s hromadným startem v Ruhpoldingu, kde vzdal boj o medaili nejen s Bøem, ale i Julianem Eberhardem a Quentinem Fillonem Mailletem. Fourcade se po závodě k situaci vyjádřil: „Během závodu jsem se cítil dobře, ale ke konci mi došly síly. Potřebuju pauzu. Problémy nejsou ve fyzické kondici, ale v hlavě.“
Francouzský biatlonista zároveň přiznal, že možná vynechá některé zastávky Světového poháru, aby byl dobře připraven na březnové Mistrovství světa v Östersundu. „Vím, že je v mých silách bojovat o vítězství na mistrovství, ale zřejmě budu muset obětovat některou ze zastávek Světového poháru. Bude mě to možná stát i celkové umístění. Pro mě je teď ale největší výzvou to, abych se vrátil na svou úroveň,“ dodal Francouz s tím, že vynechání zastávek bude teprve konzultovat s týmem. Zatím potvrdil, že v italské Anterselvě závodit bude. Nejistá tedy zůstává jeho účast v zámořských střediscích v Canmore a Soldier Hollow v průběhu února. Zda v nich bude závodit, oznámí Fourcade později.
Foto: Martin Fourcade (Autor: Petr Slavík)
Tým Mäkäräinenové už snad ví, kde je problém
Kaisa Mäkäräinenová, která loni získala svůj třetí velký glóbus, vtrhla do této sezony jako uragán. Nepřekvapivě nejen běžecky, ale především střelecky. V prvním závodu dojela sice až 30., pak si ale připsala první a druhé místo ve sprintech, následné stíhací závody ovládla oba. Do Nového Města na Moravě přijížděla jako hlavní soupeřka Dorothey Wiererové, která vedla jen o 7 bodů. V Novém Městě ale přišel obrovský výsledkový propad – 58. místo ze sprintu, 36. ze stíhačky, 22. z hromadného startu. Mäkäräinenová se střelecky trápila i na zastávkách v Německu, kde byla nejlépe 21. Následoval „pád“ až na 10. místo celkového hodnocení. Střelecky se zhoršila na ležce (z 87,5 % na 73 %) i stojce (z 92,5 % na 65 %).
Foto: Kaisa Mäkäräinenová (Autor: Petr Slavík)
Finka svou střelbu konzultovala i s trenéry jiného týmu, konkrétně v Oberhofu s ruským trenérem Anatolijem Chovancevem. V Ruhpoldingu zlepšení nepřišlo, hned po této zastávce se ale ve finských médiích objevilo vyjádření hlavního finského trenéra Jonneho Kähkönena. A to bylo pozitivní. Podle Kähkönena konečně přišli na to, co způsobilo náhlé zhoršení střelby. Kähkönen víc sdílný nebyl, záhadně vše popsal jako komplexní problém, ve kterém roli hrálo třeba postavení při střelbě. Mäkäräinenová každou střelbu s trenérem probírala, postupně se tak dostali k jádru všech potíží. „Všechno špatné, na co jsme přišli, se nyní snažíme eliminovat. Poslední den před závody v Itálii věnujeme pouze střelbě, tam se uvidí, zda jsme se problému dokázali zbavit,“ řekl Kähkönen. Finský kouč věří, že už v Anterselvě se jeho nejlepší svěřenkyně vrátí na přední příčky. Sama Mäkäräinenová je prý z průběhu posledních závodů rozčarovaná. „Nejlepší závodník je vždycky zklamaný, když výsledky nejsou tak dobré, jako byly. Kaisa se ale umí podívat zpátky a zjistit, co se stalo,“ uzavřel rozhovor Kähkönen.
Zdroje: lequipe.fr, is.fi
Hlavní foto: Kaisa Mäkäräinenová (Autor: Petr Slavík)
Špatná zpráva pro Martina Fourcada a další bojovníky za sport bez dopingu 🙂 :
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) neuspěl u švýcarského soudu s odvoláním proti verdiktu Arbitrážního soudu pro sport (CAS), jenž kvůli nedostatku důkazů loni zrušil tresty za doping pro běžce na lyžích Alexandra Legkova a dalších 27 ruských sportovců. Ti byli původně potrestáni za podvody na olympiádě v Soči v roce 2014 a přišli o výsledky dosažené na těchto hrách. Arbitráž, na kterou se obrátilo 42 z 43 potrestaných Rusů, však před rokem v 28 případech rozhodla o zrušení doživotních trestů a o navrácení ruských reprezentantů do výsledkových listin. Rusku tak zůstaly zlaté medaile, které v Soči získali Legkov v běhu na 50 km a skeletonista Alexandr Treťjakov. CAS argumentoval tím, že důkazy předložené MOV neměly v individuálních případech stejnou váhu a v 28 případech nestačily k potrestání za doping. S tím ale MOV nesouhlasil a obrátil se na švýcarský federální soud, jenž podle dnešního vyjádření olympijského výboru jeho odvolání zamítl.
Nechápu na tom 2 věci: 1.) proč se MOV vůbec obrací na švýcarský federální soud?
2.) jaké ještě chce CAS důkazy??
Každopádně je to špatná zpráva; jen pro advokáty ne – ti z toho dobře profitují.
1) Ke švýcarskému soudu se MOV odvolává, protože tak to předepisuje legislativa. Pokut účastník arbitráže u CAS nesouhlasí, nemá jinou možnost odvolání než k švýcarskému federálnímu soudu. Navíc možné důvody odvolání jsou striktně vymezeny.
2) Doporučuji pročíst rozhodnutí CAS. Tam je vysvětleno, proč bylo rozhodnuto, tak jak bylo rozhodnuto. Každopádně zatímco WADA často razí politiku trestu bez důkazu (radši potrestat 10 nevinných, než aby jeden vinný proklouznul), CAS se drží právní zásady id dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obžalovaného) tedy radši pustít 10 vinných, než abych potrestal jednoho nevinného, jak je obvyklé v každém právním státě.
Osobně si proto myslím, že rozhodnutí soudu a CAS je mnohem lepší, než rozhodnutí WADA a MOV. Existuje totiž případů, kdy sportovec, který nic nebral, měl pozitivní test A i B jen kvůli nesprávné manipulaci se vzorkem, nevhodné analytické metodě či nesprávné interpretaci výsledku analýzy.
Takže když se např. při manipulaci se vzorky nepodaří nikoho přímo chytit za ruku, tak je vlastně všechno v pořádku 🙁
Chápu, že CAS drží “právní fazonu” – však je to soud; myslel jsem to tak, že nechápu PROČ se MOV odvolává, když nemá šanci na výhru a že se nemá civilní soud tahat do sportovních sporů. Rozhodnutí CAS je psáno “právničtinou” a v ní neprávník tápe; ale opravdu nechápu JAKÉ důkazy jsou jim dost relevantní. Čouhá z toho snaha advokátů vydělat a vydělat…