Hledá se ženská biatlonová hvězda, která záhy nezhasne

Mezi muži řadu let dominoval Ole Einar Bjørndalen, pak ho zastoupil Martin Fourcade a k němu se postupně přidal Johannes Thingnes Bø. U žen z nejrůznějších důvodů tak suverénní postavy chybí. V posledních letech se na vrcholu držely Darja Domračevová a Kaisa Mäkäräinenová. Prvně jmenovaná už se ale s kariérou rozloučila a druhá se k ní v dohledné době přidá. Kdo převezme roli dlouholeté ikony?

Předčasný konec hvězd

Šest sezón se držela na předních pozicích, třikrát skončila v hodnocení Světového poháru dokonce na té nejvyšší. Magdalena Neunerová měla našlápnuto k překonání mnoha rekordů, ale už ve 25 letech dala biatlonu sbohem. Chyběla jí motivace.

Tu nenašly ani Gabriela Koukalová a Laura Dahlmeierová. Dvě úhlavní rivalky přilákaly k obrazovkám a k tratím spoustu fanoušků. Koukalová bavila svou roztržitostí, Dahlmeierová zabudovaným turbem a výkony až do padnutí. Obě měly potenciál na dlouhou dobu ovládnout svět biatlonu, zároveň ale dávaly najevo, že konec kariéry může přijít poměrně brzy. U české biatlonistky přišel oficiálně ve 29 letech (fakticky ve 27), u Němky ve 25.

Úspěchy v posledních letech sbírala Anastasia Kuzminová, ta ale podstatnou část kariéry obětovala (jestli se to tak dá říct) rodině. To je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč nemá ženský biatlon tolik dlouholetých ikon jako ten mužský.

Kvůli rodině před rokem skončila i v té době jednatřicetiletá Darja Domračevová. Ta se držela na vrcholu deset let s roční pauzou způsobenou mononukleózou a později těhotenstvím. Biatlonovou ikonou posledního desetiletí se vedle ní stala Kaisa Mäkäräinenová, která ve 36 letech oznámila, že bude závodit i v následujícím roce. Ta by mohla vyvrcholit příští rok na Mistrovství světa v Antholzi. A pak nastane hledání nových ikon. Pár kandidátek by tu bylo…

Budoucnost patří Italkám?

Kromě již zmíněné Kaisy Mäkäräinenové a Valj Semerenkové, jejíž kariéra se také blíží do cíle, jsou aktuálně jen dvě aktivní biatlonistky, které se v celkovém hodnocení Světového poháru někdy dostaly mezi tři nejlepší. Italské vládkyně z minulé sezóny.

Není teď zřejmě biatlonistky, která by měla větší marketingovou hodnotu než Dorothea Wiererová. Pohledná a bezprostřední Italka patřila k nejlepším už v mládežnických kategoriích (je trojnásobnou juniorskou a dvojnásobnou dorosteneckou mistryní světa) a své kvality prokázala i mezi dospělými. Letos ve 28 letech dosáhla na velký křišťálový glóbus. I u ní je ovšem otázkou, jestli spolu s manželem nedají přednost rodině. Pracovních nabídek bude mít jistě dost. A taky o sobě s nadsázkou říká, že je líná a do tréninků se jí někdy nechce.

Žezlo by od ní mohla převzít krajanka Lisa Vittozziová, se kterou Wiererová bojovala až do posledního závodu o velký křišťálový glóbus. Její hvězda jde strmě nahoru. Ve Světovém poháru začínala před pěti lety na 66. příčce, pak byla 39., 27., 6. a naposledy těsně pod vrcholem. Je úplně jiná než Wiererová. Není tak upovídaná, miluje marvelovky a užívá si každý trénink. I proto je pravděpodobné, že stále teprve čtyřiadvacetiletá biatlonistka u biatlonu vydrží dlouho.

Davidová a ty další

Jsou tu i další adeptky, které by mohly biatlonu řadu let udávat směr. Marte Olsbuová Røiselandová prožila ve 28 letech životní sezónu. Usměvavá Norka působila velmi vyzrále. Na velké úspěchy sice musela čekat déle než některé soupeřky, ale připomeňme, že i norská legenda Tora Bergerová vybojovala většinu svých triumfů po třicítce.

Velký potenciál v sobě ukrývá Hanna Öbergová. Tahle Švédka se může v pouhých 23 letech představovat jako olympijská vítězka a mistryně světa. Už jí chybí jen velký křišťálový glóbus, ke kterému v minulé sezóně neměla zase tak daleko. V celkovém hodnocení figurovala na páté příčce, i když vynechala zámořské závody. Její vztah k biatlonu umocňuje fakt, že se tomuto sportu věnují i její přítel Jesper Nelin a mladší sestra Elvira Öbergová.

Hned za Öbergovou skončila v hodnocení Světového poháru Paulína Fialková. Na velké medaile ve 26 letech stále čeká a zatím není ani tak vyrovnaná, ale svým vystupováním si získala řadu fanoušků. Otázkou je, jak dlouho bude snášet napjatou situaci ve slovenském biatlonu.

Za zmínku stojí ještě dvě dvaadvacetileté biatlonistky, které zažily průlomovou sezónu. Ingrid Tandrevoldová naznačila, že by mohla být v dalších letech tahounkou norského týmu. Zleva střílející biatlonistka šla běžecky nahoru a byla odměněna stříbrem ze sprintu na MS v Östersundu. Usměvavá blondýnka baví fanoušky při rozhovorech a trochu připomíná svou velkou kamarádku Tiril Eckhoffovou. Zatím se k jejímu štěstí zdá, že pro střelecké rady si chodí k někomu jinému.

Kometou minulého ročníku byla také Markéta Davidová, která se dočkala v Antholzi prvního vítězství. O obrovském (především běžeckém) talentu juniorské mistryně světa není sporu. Ani o tom, že si svým milým vystupováním umí získat sympatie nejen českých fanoušků. Zatím se však zdá, že svou budoucnost vidí jinde než u biatlonu. Když se jí novináři na galavečeru Biatlonista roku 2019 ptali, jak dlouho ještě plánuje závodit, tak se trochu ošívala. Soustředí se na příští olympiádu, pak by se chtěla věnovat něčemu jinému. Vystudovala zoorehabilitaci a asistenční aktivity se zvířaty, dává si přihlášku na veterinu. Nebylo by tak velkým překvapením, kdyby podobně jako Dahlmeierová ve 25 letech řekla: Končím.

O slovo se můžou samozřejmě přihlásit i další biatlonistky, jedno je ale jisté. Ženský biatlon bude v dalších letech hledat svou tvář. Vždyť během dvou let skončily tři vítězky Světového poháru a trojnásobná olympijská vítězka.

Hlavní foto: Dorothea Wiererová a Lisa Vittozziová (Autor: Petr Slavík)