Některé legendy se loučily, jiné se rodily. Závodilo se koronaviru navzdory. Biatlonový rok 2020 nabídl spoustu příběhů a my vám teď připomeneme ty největší.
Stylové loučení legendy
Před posledním závodem sezóny 2019/20 šokoval Martin Fourcade svět. Oznámil konec kariéry.
Sedminásobný vítěz Světového poháru uvažoval o konci už v roce 2018, kdy se stal trojnásobným olympijským vítězem. Vyhrál, co se vyhrát dalo, a doma na něj čekaly dvě dcery. Cítil však, že ještě nepřišel ten správný čas.
Po protrápené sezóně 2018/19 se Fourcade vyšplhal zpět na vrchol. V roce 2020 se v Antholzi stal mistrem světa ve vytrvalostním závodě a se svými krajany vybojoval zlato v mužské štafetě. Na tento úspěch čekala Francie 19 let.
„Vrátit se zpět a zažít tyhle pocity sdíleného štěstí, to byla největší výzva mé kariéry. Věřím, že má mise bude splněna, ať to zítra dopadne jakkoliv,“ napsal Fourcade před svým posledním závodě v kariéře. Stíhačku v Kontiolahti vyhrál. Mistrovské dílo bylo dokonáno.
Nejlepší sportovkyně světa
„Je skvělé, že biatlon obdržel mezinárodně uznávané ocenění.“ Tuhle větu pronesla Marte Olsbuová Røiselandová po tom, co ji renomovaný francouzský deník L’Équipe vyhlásil sportovkyní roku 2020.
Anketa „Champions des champions Monde“ se koná už od roku 1975. Za celou dobu v ní vyhráli jen dva zástupci zimních sportů, Olsbuová Røiselandová je třetí. Zároveň první z biatlonistů. Co ji k tomuto ocenění dovedlo?
Na Mistrovství světa v Antholzi získala jako první v historii 7 ze 7 možných medailí. Z toho 5 zlatých a 2 bronzové. Úspěchu na šampionátu podřídila vše, dokonce vynechala několik závodů Světového poháru. Přišla tak o šanci na zisk velkého křišťálového glóbu. Toho se může dočkat v roce 2021, vánoční pauzu strávila ve žlutém.
Král Johannes
Johannes Thingnes Bø si nemohl rok 2020 naplánovat lépe. V lednu se stal otcem syna Gustava. Kvůli jeho narození vynechal čtyři závody a stejně obhájil velký křišťálový glóbus. Na konci sezóny byly mezi ním a Martinem Fourcadem pouze dva body rozdílu.
Povedl se mu i vrchol sezóny. V Antholzi se stal trojnásobným mistrem světa a k tomu přidal tři stříbra.
V přípravě na další sezónu měl víc volna, věnoval čas rodině. Proto měl trochu obavy, jak na tom bude v porovnání se soupeři. Výsledek? I na konci roku 2020 je Johannes Bø ve žlutém. Na druhého krajana Sturlu Lægreida má k dobru 55 bodů.
Doro ukázala svou velikost
Ziskem velkého křišťálového glóbu v sezóně 2018/19 na sebe vytvořila Dorothea Wiererová velký tlak. Fanoušci od ní čekali úspěch na domácím Mistrovství světa v Antholzi. Atmosféra ještě zhoustla po mediální roztržce s krajankou Lisou Vittozziovou těsně před startem šampionátu.
Během pár dní v Südtirol Areně se ale ukázalo, jak velkou biatlonistkou Wiererová je. Nejprve přispěla ke stříbru smíšené štafety a pak sama triumfovala ve stíhačce a ve vytrvalostním závodě. Na závěr vybojovala stříbro v hromadném startu.
A pak zvládla ještě jednu bitvu. V Kontiolahti těsně, s náskokem 7 bodů, uhájila druhý velký křišťálový glóbus. „O oba glóby jsem bojovala až do posledního závodu, letos to bylo s Eckhoffovou velmi obtížné. Vždy je těžší titul obhájit,“ myslí si Italka.
Teď je před ní poslední cíl: Zisk olympijského zlata v Pekingu.
Kiitos, Kaisa!
Nejen na očích finských fanoušků se objevily slzy, když v březnu v Kontiolahti sledovali poslední závod Kaisy Mäkäräinenové. S legendou se bohužel nemohli rozloučit osobně. „Na tomhle stadionu jsem v roce 2003 absolvovala první biatlonové tréninky a teď tu má mezinárodní kariéra skončí. Ne tak, jak jsem to plánovala, bez diváků, ale nebylo zbytí,“ napsala Mäkäräinenová na sociální sítě před svým posledním startem.
Sedmatřicetiletá biatlonistka předvedla ve svém posledním závodě heroický výkon. Z 18. příčky ve stíhačce vyšplhala až těsně pod stupně vítězů. Nerozšířila tak svou velkolepou sbírku 85 medailí ve Světovém poháru, to už ji ale tolik nemrzelo.
Svět si ji bude pamatovat jako jednu z nejlepších biatlonistek historie, která oslnila svou dlouhověkostí i laskavostí.
Konec českých hvězd
Svět biatlonu opustily i dvě české hvězdy.
Michal Šlesingr dopředu avizoval, že sezóna 2019/20 pro něj bude tou poslední. I v 37 letech byl oporou mužské štafety a právě v téhle disciplíně se rozloučil s kariérou. Jen škoda, že u toho v Novém Městě na Moravě nemohli být fanoušci. Držitel kompletní medailové sady z mistrovství světa by si zasloužil rozlučku před vyprodanou Vysočina Arenou.
To platí i pro trojnásobnou olympijskou medailistu a mistryni světa Veroniku Vítkovou. Ta se v posledních dvou sezónách potýkala se zdravotními problémy. Přemýšlela, co dál. Řešení nakonec přišlo samo. Vítková ukončila kariéru s tím, že čeká miminko. V listopadu se jí a trenérovi Marku Lejskovi narodila dcera Eliška.
Proti soupeřům i koronaviru
Možná největším soupeřem biatlonistů v roce 2020 byl koronavirus. V březnu se kvůli němu jely Světové poháry v Novém Městě na Moravě a v Kontiolahti před prázdnými tribunami. V Oslu se dokonce nezávodilo vůbec.
Sezóna 2020/21 začala v Kontiolahti už za přísných bezpečnostních opatření. Takzvaná biatlonová bublina ale zafungovala a po sérii několika pozitivních vzorků v prvních kolech testování probíhalo vše podle plánu. Pokud si tedy odmyslíme prázdné tribuny a absenci čínských biatlonistů, které tamní vláda nepustila do Evropy.
Nejpřekvapivější mistr světa
Emilien Jacquelin. To je jméno nejpřekvapivějšího mistra světa roku 2020. Ne že by se nevědělo, jaký talent ve francouzském biatlonistovi dřímá. Před šampionátem v Antholzi měl na svém kontě tři individuální medaile ve Světovém poháru. Přesto se nečekalo, že se už ve 24 letech může dotknout biatlonového nebe.
Ve stíhacím závodě přijížděl na závěrečnou střelbu s Johannesem Thingnesem Bøm. Do té doby vedoucí Alexandr Loginov udělal jednu chybu a otevřel svým soupeřům cestu ke zlatu. Francouz i Nor odstříleli čistě a o mistrovi světa se mělo rozhodnout na trati. Poslední kolo se proměnilo v taktickou bitvu, na jejímž konci zvedal ruce nad hlavu Jacquelin.
Nechtěný šampion
Získal titul mistra světa, ale moc se neusmíval. Alexandr Loginov vyhrál v Antholzi sprint před Quentinem Fillonem Mailletem a Martinem Fourcadem. Čtvrtý skončil Tarjei Bø. „Je těžké vyrovnat se se čtvrtým místem na mistrovství světa, když zlato bere ten, který dopoval,“ narážel Nor na Rusovu minulost.
Loginova kritizoval i Fourcade. Za to, že dostatečně nevysvětlil svůj dopingový prohřešek a neomluvil se. Johannes Bø se zase podivoval nad nárůstem formy před světovým šampionátem.
Další ránu Loginov schytal, když ho v ranních hodinách na pokoji přepadla policie. Podezření na něj vrhl osobní trenér Alexandr Kasperovič, který se pohyboval v biatlonovém areálu s cizí akreditací. „Zjevně se opravdu snaží urychlit proces zakončení mé kariéry. Pokud pak bude všem lépe, tak to bude zřejmě brzy nutné,“ reagoval Rus.
Příchod běžecké hvězdy
K přestupům na trase běh na lyžích – biatlon dochází poměrně často. Že by ale sport změnila olympijská vítězka a mistryně světa? To se stalo v březnu, když přestup ohlásila Stina Nilssonová.
„Můj prvotní nápad byl zůstat u běhu na lyžích do olympiády v roce 2022 a pak změnit sport. Ale díky zranění jsem měla dost času přemýšlet a taky vyzkoušet střelbu. Cítila jsem, že už nechci čekat,“ řekla k tomu tehdy šestadvacetiletá Švédka.
Na svém biatlonovém startu měla hned dvakrát smůlu. Jednak se teď švédským biatlonistkám hodně daří a pak byly zrušené prosincové závody IBU Cupu. Mezinárodní premiéru si tak Nilssonová užije až v lednu, kdy se rozjede druholigový seriál.