Ve vrcholovém sportu rozhodují o úspěchu či neúspěchu detaily. Sportovec tak musí být do určité míry perfekcionista. A právě toto slovo dokonale vystihuje Oleho Einara Bjørndalena.
Nor je známý tím, že si všechno plánuje do nejmenších detailů, má v hlavě všechny možné scénáře a neponechává nic náhodě. Ve sportu se může pokazit spousta věcí, ale on dělá vše pro to, aby se tomu vyhnul.
Perfektně zvládnutá příprava je o to důležitější, když se zrovna jedná o olympijskou sezónu. Mohlo by se zdát, že cesta na sedmou olympiádu už bude pro Bjørndalena rutinou, ale přesto to je letos trochu jiné.
Víc flexibility
Těžko se plánuje dlouho dopředu, když máte roční dceru. Ustoupila tak nikdy nekončící rutina a Ole Einar poznal nové slovo. Flexibilita.
Byť Bjørndalenovi a Domračevové pomáhá s péčí o malou Xenii chůva, tak je program nabitý. „Trávím čas s rodinou nebo tréninkem. Na ostatní není čas, moc se nedostaneme do kontaktu s jinými lidmi,“ říká Ole.
Ale rozhodně nelituje. Jak sám říká, dosud znal jen sport, ale teď se stal také otcem a vidí svět trochu jinak. To potvrzují i reportéři norské televize NRK, kteří manželské duo navštívili v Minsku. Ole podle nich působil mnohem uvolněněji a veseleji než kdy předtím.
Už nemá všechno nalajnované jako dřív, už není vlkem samotářem.
Ví co a proč
Přestože Bjørndalenův harmonogram není tak přesně daný jako dřív, tak pořád ví, co a proč dělá. Třeba onen pobyt v Minsku. Zdejší areál je svým profilem celkem podobný tomu v Pchjongčchangu.
„Proto jsme tu,“ potvrzuje Darja Domračevová a pokračuje. „Přidali jsme Raubiči do plánu, když jsme začali s přípravou. Je hodně vysokohorských středisek, ale musíte trénovat i v nížinách. Proto je to tu perfektní.“
V Minsku se líbí i Olemu, byť je ve srovnání areálů trochu skeptický. „Nemyslím si, že existuje nějaké místo stejné jako Pchjongčchang. Ale připravujeme se na to, co se může stát. Navíc bydlíme asi jen 10 metrů od trati.“
Když se novináři Bjørndalena ptají na detaily ohledně jeho olympijské přípravy, tak mlčí. Přísně tajné.
Víme alespoň to, že s Darjou trénují společně podle invididuálních plánů, mimo národní týmy. Využívají přitom služeb norského kouče Rogera Grubbena, se kterým má Bjørndalen dobré zkušenosti.
Připraven na všechno
Biatlon je dost o přizpůsobování se různým podmínkám. A i to se dá nacvičit.
„Je těžké předpovídat, jaké budou závody. Může být vánice nebo perfektní počasí, může pršet nebo mrznout. Musíte se připravit na všechno. Často to může být i nespravedlivé,“ myslí si Bjørndalen.
A přispěchá i s příkladem z minulosti. V roce 2003 se konalo Mistrovství světa v ruském Chanty-Mansijsku. Očekávalo se větrné počasí, a tak v létě věnoval dost času střelbě v nepříznivých podmínkách. Připravoval se i na velké mrazy.
A realita? Bylo skoro bezvětří a teploty šplhaly nad nulu. „Na střelnici to pak bylo jednoduché. Střílel jsem za nula a vyhrál jsem,“ líčí Ole. A pointa? „Vyplatí se být připravený na to nejhorší.“
Rodina na cestách
Při častých cestách celé rodiny se nadmíru hodí truck, který Bjørndalen už delší dobu s oblibou využívá. „Bez něj bychom nebyli schopní cestovat, protože vozíme spoustu věcí,“ osvětluje Nor s tím, že se i tak snaží zůstat na jednom místě déle a vyhnout se častému stěhování. Letos rodina pobývala třeba na Mallorce, v Itálii či v Norsku.
Nabízí se otázka, jestli péče o dceru není pro Oleho přeci jen vyčerpávající. Třeba co se týká odpočinku. „Mám štěstí, protože spím dobře. Myslím, že Darja to máš těžší. Já bych bez pořádného spánku nemohl fungovat.“
O své ženě ostatně Bjørndalen mluví jen s obdivem. „Darja mě hodně naučila. Znám málo lidí, kteří jsou pořád pod tlakem. Ona má jako jedna z mála ve svém týmu medailové ambice, a tak na ní leží v každém závodě zodpovědnost. Je úchvatná.“
Třeba i zkušenosti běloruské biatlonistky Ole Einar Bjørndalen zužitkuje v to, čeho by chtěl směrem k Pchjongčchangu dosáhnout: „Být v nejlepší formě svého života.“
Zdroj: NRK
Foto: Ole Einar Bjørndalen (Autor: Martin Kaděrka)
