Za 4. kolem SP v biatlonu, které se konalo v Oberhofu, se ohlíží komentátor Eurosportu Michal Šíma.
Hned tři čeští zástupci se dostali v právě skončeném kole SP v biatlonu na stupně vítězů. Gabriela Koukalová dokonce ve všech závodech, jednou se to povedlo Evě Puskarčíkové a Michalu Šlesingrovi. Jde tak o velmi úspěšné, ba těžko překonatelné výsledky. I tak kvalitní tým, jakým v současnosti disponuje Česko, potřebuje trochu štěstí, aby se na bednu podívalo tolik reprezentantů. Odmysleme si pochopitelně štafety, protože tam to holky dokázaly mnohokrát ve čtyřech, ale to je jiná disciplína.
Trochu mne překvapilo, že nejde v žádném případě o unikát. Jako sportovní komentátor, který se u biatlonu pohybuje od roku 1999, mám pořád vnitřně zakódováno, že české umístění na stupních vítězů je malý zázrak. A to přesto, že už v dávném roce 2003 jsem nadšeně prožíval tři medaile Čechů z MS v Chanty-Mansijsku, o které se postarali Kateřina Jakešová (tehdy Holubcová) a současný trenér žen Zdeněk Vítek.
Od velkého biatlonového boomu v Česku od roku 2012 se toho povedlo tolik, že už se to nedá ani spočítat. I tak si ale říkám, že tři Češi na bedně v závodech jednotlivců je něco nevídaného. Stalo se to už předtím a kdy naposledy? Skvělé české výsledky na ZOH v Soči z roku 2014 se vybaví asi jako první. Soukup, Moravec a Koukalová, k tomu smíšená štafeta (a možná dojde časem i na tu ženskou). I když ZOH je delší než maximálně tři závody, které jednotlivci mohou absolvovat v pravidelném kole SP.
I v další sezóně 2014/2015 se to ale povedlo, a to hned zkraje ve Švédsku. Šlesingr, Moravec a Vítková. Započíst nakonec můžeme i Ruhpolding ve stejné sezóně, kde se ke Šlesingrovi a Vítkové přidala ženská štafeta. Sezóna loňská pak nabídla podobné představení ve stejném kole jako letos, tedy hned po Novém roce. Koukalová, Šlesingr a Moravec to ale předvedli v Ruhpoldingu, který hostil závody namísto Oberhofu. Tam se vloni nedalo závodit, ale bylo to přesně před rokem.
Letos tedy Oberhof. Když jsem se před lety ptal Veroniky Vítkové, kam si dá medaili za triumf na juniorském MS, odpověděla, že doma na poličku. Pomyslná česká polička by ale musela být z poctivého masívního dřeva, aby teď všechny medaile unesla. I za umístění mezi nejlepšími třemi v „obyčejném svěťáku“ se totiž dávají medaile. Proč ne, diplomy už dneska tolik nefrčí. Otázkou ale je, jestli si nedat pozor, abychom kolem sebe tolik neházeli zlaty, stříbry a bronzy. Mluvit o medailích, potažmo vyvažovat výsledky v cenných kovech, by se mělo pouze na vrcholných akcích sezóny. Za mě tedy Češi v Oberhofu nezískali pět medailí a neviděli jsme opět „zlatou Koukalovou“. To si schovejme pro únorové mistrovství světa v Hochfilzenu a nazývejme věci pravými jmény, ať se nám obsah nevytrácí před očima. Vždyť první místo či vítězství v závodě světového poháru zní také pěkně. A s takovou formou se nemusíme bát: pokud bude alespoň malé štěstíčko, tak to v únoru zacinká.
