Kdybyste dělali mezi biatlonisty průzkum oblíbenosti středisek, dost možná by vyhrál italský Antholz. Vždy prosluněné údolí bude hostit světový šampionát už pošesté, v čemž mu může konkurovat jen norské Oslo.
Antholz, nebo Anterselva?
Na úvod si vysvětleme, proč se někdy hovoří o Antholzi a jindy o Anterselvě. Antholz totiž leží v Jižním Tyrolsku, kde většina obyvatel mluví německy. Názvy jsou tu tedy dvojjazyčné, v němčině řeknete, že jedete do Antholze, v italštině zase do Anterselvy. Ve zbytku článku budeme užívat německou variantu, která je například i v logu šampionátu na prvním místě a tučně zvýrazněná.
Biatlonový areál leží v Antholzském údolí, spadá pod obec Rasen-Antholz. V těsné blízkosti se nachází Antholzské jezero.
Antholz je specifický pro svou velkou nadmořskou výšku, samotný areál je v 1634 metrech. To by ovšem nijak nemělo ovlivňovat výkony sportovců, kteří se před šampionátem aklimatizovali na tréninkových kempem ve vysokých výškách.
Biatlonové údolí
Historie biatlonu v Antholzi se začala psát už před 50 lety. To Paul Zingerle přišel s nápadem, že by v nádherném údolí mohl vyrůst biatlonový areál. Jeho stavba začala v roce 1969, o dva roky později se tu jely první závody a v letech 1975 a 1976 světové šampionáty.
Mistrovství světa se tu konalo i v letech 1983, 1995 a nyní se vrátí pošesté. Tak často se o tituly mistrů světa bojovalo jen v norském Oslu, byť tady se ve dvou případech jednalo o přeložení závodů z jiného střediska.
Antholz je zároveň nejčastějším hostitelem závodů Světového poháru. Závodilo se tu už v premiérové sezóně 1977/1978 a od té doby chybělo italské středisko v kalendáři jen dvakrát. V sezóně 2000/2001 se tu jely dokonce čtyři podniky elitního seriálu, když jinde chyběl sníh. Celkově má Antholz za sebou 45 podniků Světového poháru.
V Antholzi také vyrostla řada známých biatlonistů, jmenujme například Andrease Zingerleho, Dominika Windische nebo první italskou vítězku velkého křišťálového glóbu Dorotheu Wiererovou. Není divu, že se Antholzskému údolí přezdívá biatlonové údolí.
Šlesingrovo symbolické loučení
Světový šampionát se do Antholze vrací pošesté a čeští biatlonisté mají na co navazovat. V roce 1995 tu v týmové soutěži vybojovalo stříbro kvarteto Petr Garabík, Roman Dostál, Jiří Holubec a Ivan Masařík.
Poslední šampionát v roce 2007 zase skvěle vyšel Michalu Šlesingrovi, završil takřka dokonalou postupku: Získal stříbro ve sprintu, bronz ve vytrvalostním závodě, čtvrtou příčku ve stíhačce a pátou příčku se štafetou. Na místě, kde se dočkal svých největších úspěchů, symbolicky absolvuje poslední světový šampionát.
Hlavní foto: Südtirol Arena v Antholzi (Autor: Petr Slavík)
