Proč bude Martin Fourcade tak moc chybět biatlonovému světu?

Sedm let Martin Fourcade vládl světovému biatlonu, překonal řadu rekordů. Všechno ale není jen o číslech. Proč bude Francouz biatlonovému světu tak moc chybět?

Závody jako show

K Martinu Fourcadovi vždycky patřily výrazné projevy emocí. Někoho tím možná iritoval, jiní pobaveně tleskali. Nechyběla vítězná gesta po poslední střelbě či tradiční výskoky na stupních vítězů.

Jednou Fourcade na stavu setrval o chvíli déle a teatrálně sledoval počínání svých soupeřů. Ne proto, že by mu scházel respekt a pokora. Chtěl fanoušky pobavit a ano, možná i trochu poškádlit soupeře. Právě tím však dodával závodům ještě větší atraktivitu.

V tomhle Fourcade neměl konkurenci. Na tiskových konferencích můžeme sledovat vtípky Johannese Thingnese Bøho nebo Tiril Eckhoffové, během závodů ale na rozdíl od Francouze své emoce povětšinou drží na uzdě.

Velká rivalita

Deníku L’Equipe Martin Fourcade řekl, že jeho největším rivalem byl Emil Hegle Svendsen. Pak následují Johannes Thingnes Bø a Anton Šipulin. Martin Fourcade uměl tyto souboje vyostřit na trati i mimo ni, proto byly pro fanoušky tak lákavé. 

Svendsen, přezdívaný korunní princ biatlonu, měl navázat na vládu Oleho Einara Bjørndalena. K jeho smůle se jeho životní roky protnuly s těmi Fourcadovými. Pro nestranné fanoušky to ale byly žně. Třikrát v řadě Svendsen stanul v hodnocení Světového poháru na druhém místě za Fourcadem, několikrát spolu bojovali až do posledních metrů.

Podobně zajímavé byly souboje se Šipulinem, které ještě vyhrotil konflikt s Alexandrem Loginovem na Mistrovství světa v roce 2017.

Základ pro velkou rivalitu s norským týmem zase položil Fourcadům dlouholetý trenér Siegfried Mazet, který prchl právě na sever. I díky němu Johannes Thingnes Bø ustálil střelbu a ukončil Francouzovo sedmileté panování.

Spojoval svět

Martin Fourcade spojoval biatlonový svět. Měl spoustu fanoušků v Česku, v Německu i v Rusku. Kamkoliv přijel, tam mu byly tribuny nakloněny.

S jeho popularitou v Rusku výrazně nezatřásl ani jeho rezolutní postoj k dopingu či konflikt s Alexandrem Loginovem. Ostatně sám Loginov vyjádřil v Kontiolahti respekt k Fourcadově kariéře, slova obdivu našel i nynější poslanec Státní dumy Anton Šipulin.

Když na sociálních sítích oznamoval konec kariéry, tak byla v komentářích po francouzštině a angličtině nejvíc vidět právě ruština. Mimochodem, Fourcade má jako jeden z mála biatlonistů mimo postsovětské země profil na ruské sociální síti VKontakte.

Blízko fanouškům

Byl největší biatlonovou hvězdou a přesto si na něj fanoušci mohli doslova sáhnout. Rozdával podpisy a dokonce i medaile, neúnavně se fotil. Sympatie si získával také tím, že často reagoval na komentáře fanoušků na sociálních sítích. 

Na těch byl celkově hodně aktivní, a dával tak fanouškům možnost nahlédnout do života nejlepšího biatlonisty světa. Ještě blíž pustil fanoušky ve své knižní prvotině s podtitulem Můj sen o zlatě a sněhu. Teď chystá druhou knihu, kterou popisuje jako velmi intimní deník ze své poslední sezóny.

Biatlonový mluvčí

Asi nikdo neudělal biatlonu takovou reklamu jako Martin Fourcade. Při vší úctě k hvězdám minulých let to byl právě Francouz, kdo v médiích a na sociálních sítích neustále poukazoval na krásy biatlonu a zapojoval se do diskuzí napříč sporty.

Biatlonisté na něm oceňovali, že jim vždycky naslouchal a hájil jejich zájmy v komisi sportovců. Byl si také vědom své silné pozice, a tak byl významným hybatelem v boji proti dopingu či bývalému vedení IBU, které ztratilo důvěru sportovců. I díky němu si biatlon jako sport zachoval tvář v očích veřejnosti.

Hlavní foto: Martin Fourcade (Autor: Petr Slavík)