Foto: Jakov Fak (© IBU/Jerry Kokesh)
Prožil velmi úspěšnou sezónu 2014/2015, v níž obsadil ve Světovém poháru celkové třetí místo a získal zlato na Mistrovství světa v Kontiolahti. S blížícím se startem nové sezóny vyhlíží slovinský lídr Jakov Fak podobný či ještě větší úspěch.
Když se ohlédneme zpět za minulou sezónou, šlo to podle očekávání? Byl jste třetí celkově, stal jste se mistrem světa v hromadném startu a vyhrál jste poslední závod.
Byl jsem velmi šťastný, protože když se vám v sezóně daří a pak vyhrajete poslední závod, tak to je něco velmi speciálního, jako třešnička na dortu. Stále se vždycky sám sebe ptáte, jestli jste mohl udělat něco lépe, trefit víc terčů, běžet někdy rychleji. Na konci jsem byl se sezónou spokojen, ale pro tu další mám velké cíle.
Překvapilo Vás, že jste konečně absolvoval kompletní sezónu?
To bylo tento rok hlavní. Myslím, že to byl největší problém v posledních letech. Vždycky jsem měl nějaké zdravotní problémy. Tato sezóna probíhala velmi dobře bez nějakých vážných narušení. Nestartoval jsem ve štafetě v Oberhofu, ale jinak všude. Byl jsem zdravý a pak je to mnohem jednodušší pro vaši hlavu a tělo. Největší tragédií je trénovat celý rok a pak onemocnět.
Co jste dělal v létě kromě lenošení na pláži a trochy tréninku?
Ve skutečnosti jsem se pustil do tréninku dřív než v minulých letech. Na konci sezóny jsem začal přemýšlet o tom, že bych potřeboval být lepší. Tento rok jsem započal dřív silový trénink. Kromě toho jsem letos nedělal nic speciálního. Trochu se změnil tým, ale doufám, že do prvních závodů bude všechno v pořádku. Se změnami to není jednoduché, s věcmi jako jsou noví trenéři, ale zase je tu nová energie. Trénoval jsem hodně doma a nemůžu se dočkat, až se tam po kempu vrátím. Jsem tam více odpočatý a trénuje se mi lépe než kdekoliv jinde.
Když jste doma, máte nějaké speciální místo mimo střelnici, kde rád trénujete?
Doma se mi líbí příroda. Opravdu nemám rád místa, kde to neznám. Doma vím, kde si můžu jít na půl hodiny zaběhat v několika různých prostředích, nemám furt tu stejnou trasu. Rozhodnu se, že poběžím tam či tam a skončím trénink na nějakém místě s pěkným výhledem a podobně.
Letní příprava je skoro u konce. Našel se nějaký den, kdy jste si říkal „skvěle jsem se bavil“ nebo „cítil jsem se skvěle“?
Nemůžu říct, že jsem se tak některý den cítil. Vždy něco schází. Například se mi nedařila střelba. Je zábavné, když některé tréninky, jako třeba silový a vytrvalostní, nejdou vždycky k sobě a je to docela obtížné. Pak máte smíšené pocity, že jste dost silný, ale ne tak rychlý, jak vám mozek říká, že byste měl být. Přemýšlím o trénování a koučinku. Nejlepším koučem je ten, který najde ten nejlepší mix všech činností, které děláte. Takže doufám, že to najdeme.
Co vidíte jako svou vlastní slabinu a co děláte kromě normálního tréninku pro to, abyste to zlepšil?
Je to určitě střelba. Když se podíváte na statistiky, můžete mezi mnou a nejlepšími střelci vidět celkem mezeru. Chci to dohnat, co nejrychleji to půjde. Někdy je to velmi těžké, protože na sebe vyvíjíte hodně tlaku, ztrácíte drajv. Vím, že je to profesionální sport, ale věřím, že je mnohem jednodušší učit se hravým způsobem. Často na tu hravost zapomínám a podle toho pak vypadají výsledky.
Zdroj: Biathlonworld.com
