Na současné úspěchy českého biatlonu se bude za pár let vzpomínat jako na slavnou éru. Podobně úspěšná období prožívají a prožívaly i další země. Ty nejzajímavější slavné éry si připomeneme v novém seriálu.
Začínáme Norskem, které na přelomu tisíciletí válcovalo svět. Hlavně díky Olemu Einarovi Bjørndalenovi.
Norská éra v letech 1997 až 2005
V hlavních rolích: Ole Einar Bjørndalen, Halvard Hanevold, Frode Andresen, Egil Gjelland, Stian Eckhoff, Lars Berger
Tahoun Bjørndalen
Když na Mistrovství světa juniorů v Ruhpoldingu 1993 získal Ole Einar Bjørndalen tři zlaté medaile, tak bylo jasné, že se v Norsku rodí výjimečná osobnost. Mezi světovou špičku se zařadil o dva roky později. V sezóně 1997/98 už vyhrál velký křišťálový glóbus. A zhruba v této době se na jeho úspěchy začaly nabalovat i skvělé výsledky jeho kolegů.
Na prahu třicítky dozrával Halvard Hanevold. Při Bjørndalenově prvním zisku velkého křišťálového glóbu byl čtvrtým nejlepším mužem sezóny. Navíc získal na olympiádě v Naganu šokující zlato ve vytrvalostním závodě. Rozhodně menší šok způsobilo vítězství Bjørndalena ve sprintu, kde bral stříbro jeho krajan Frode Andresen.
Pro Andresena to tehdy ve 24 letech byla první velká medaile. O pár měsíců mladšího Bjørndalena už zdobily dva cenné kovy z mistrovství světa. Starší z dvojice měl díky fantastickému běhu možná ještě větší potenciál a mohl být tím mužem, co bude v dalších letech vládnout světovému biatlonu. Jen na střelba…
Silná čtyřka
Bjørndalen nadále patřil mezi nejlepší, byť mu v následujících čtyř sezónách vyfoukli celkové triumfy Sven Fischer a především Raphaël Poirée. Prosazovali se i Andresen s Hanevoldem.
Povedl se poslední ročník ve druhém tisíciletí, ve kterém Norové třikrát obsadili kompletní pódium, nasbírali 13 výher a Frode Andresen se stal poprvé a naposled mistrem světa mezi jednotlivci.
Sezóna 2000/01 dokonce viděla čtyři Nory v elitní sedmičce Světového poháru. Druhého Bjørndalena následovali třetí Andresen, šestý Hanevold a sedmý Gjelland. Podobně na tom byli Norové i v dalším ročníku, i když ten zůstane v paměti především kvůli olympijským hrám.
Salt Lake City se v klidu mohlo přejmenovat na Bjørndalen City. Ole totiž posbíral všechny tři individuální zlata a k tomu přidal vítězství i se štafetou. V ní ho doplnili právě Andresen, Hanevold a Gjelland.
Tým se rozrůstá
V sezóně 2002/03 získal Ole Einar konečně druhý velký křišťálový glóbus. Vzhledem k tomu, že se nadmíru dařilo i jeho krajanům, tak Norsko po roční přestávce ovládlo Pohár národů. Už k tomu přispěl i Stian Eckhoff, 11. nejlepší muž a 4. nejlepší Nor v sezóně. A také mistr světa Halvard Hanevold.
Do zlaté party se záhy přidalo ještě jedno velké jméno. Lars Berger obsadil v ročníku 2003/04 skvělou 5. příčku, přitom ale nestačil na dva své krajany, druhého Bjørndalena a čtvrtého Hanevolda.
Celý norský tým byl v laufu, z prvních 12 příček Světového poháru zabral plnou polovinu. K tomu třikrát kompletně obsazené pódium ve Světovém poháru. Výsledkem byl další triumf v Poháru národů. Zlatý hattrick dokonali Norové v další sezóně.
K třetí výhře v Poháru národů přispělo rekordních 14 individuálních triumfů. Pravda, 12 jich zařídil Ole Einar Bjørndalen (3 na MS), po jedné Stian Eckhoff a Egil Gjelland. Pro oba to byl velký úspěch.
Foto: Lars Berger (© Miceman/Wikipedia.org pod licencí BY-SA)
Zůstává už jen Bjørndalen
Eckhoff přidal ještě o rok později další výhru, Gjelland vyhrál poprvé a naposledy. Oba spojuje ještě jedna věc – dali se na trenéřinu. Bratr Tiril Eckhoffové stále vede norské ženy, Gjelland je trénoval před ním a posléze přešel i k mužům.
Konec této dvojice znamenal i konec zlaté generace norského biatlonu, i když citelnější byl odchod Hanevolda, Andresena a Bergera. Ten to táhl s Bjørndalenem nejdéle, ale v roce 2015 to krátce před 36. narozeninami zabalil.
Jako poslední sezónu téhle slavné éry norského biatlonu můžeme považovat ročník 2005/06. To Ole Einar Bjørndalen počtvrté v kariéře ovládl Světový pohár a spolu s Andresenem a Hanevoldem zařídil na olympiádě v Turíně 6 norských medailí.
Pak přišel Emil Hegle Svendsen, Tarjei Bø, po něm mladší bratr Johannes… Ale o nich zase někdy jindy.
Éra v číslech
- 4 velké křišťálové glóby
- 90 individuálních výher ve SP (59 Bjørndalen, 15 Andresen, 9 Hanevold, 3 Berger, 2 Eckhoff, 1 Gjelland, 1 Glimsdal)
- 16 štafetových výher ve SP
- 5 triumfů v Poháru národů
- 14 medailí z OH, z toho 6 zlatých
- 25 medailí z MS, z toho 8 zlatých
Hlavní foto: Ole Einar Bjørndalen (© Sean Rowe, pod licencí BY-NC-ND)
