Jestliže jsme se mohli úvodním kole Světového poháru v biatlonu těšit hned z několika překvapení, Slovinská Pokljuka patřila favoritům.
Za téměř desetistupňového tepla a bezvětří zářili Martin Fourcade a Laura Dahlmeierová, když si oba připsali double za výhry ve sprintu i stíhacím závodě. Výrazná je především Fourcadova dominance. Vždyť všechny závody vyhrál s komfortním náskokem. Jeho výkon na závěrečném okruhu sprintu, kdy nadělil vyhlášenému běžci Boeovi 14 sekund, byl fantastický. A protože Francouz neminul kromě štafet ani jeden terč, vlastně to ani nemohlo dopadnout jinak než totálním triumfem. Fourcade má hned na začátku sezóny vynikající formu a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby zůstal na čele celkového žebříčku celou zimu.
Českému divákovi však zůstane ve vzpomínkách na Pokljuku jediné jméno. Eva Puskarčíková se ve stíhačce konečně dočkala svých prvních stupňů vítězů. Navázala na povzbudivé výkony ze Švédska a ve stíhacím závodě těsně uhájila třetí místo před Dorinovou-Habertovou.
Přiznám se, že ačkoliv jsem Evě úspěch ze srdce přál, mozek tento souboj vyhodnotil už dlouho dopředu jako vítězství Francouzky. Avšak ve sportu nerozhoduje pouze síla svalů, fyzická kondice či technika provedení, nýbrž i nasazení a touha zvítězit, a ty tentokrát posunuly rodačku z Harrachova do cíle o 0,1 s před Dorinovou-Habertovou. Puskarčíková byla ten den v cíli jasně nejšťastnější biatlonistkou.
Po životním úspěchu bývá závodění snadné, a tak mě ani nepřekvapil její suverénní výkon v nedělní štafetě, kdy předávala na prvním místě. Medaile z toho ale nakonec nebyla, protože cestu favorizovaných Češek na pódium zahradila dvě trestná kola Lucie Charvátové. Ta si při střelbě počínala hodně zbrkle a zdá se, že Zdeněk Vítek by si měl k trenérské licenci přidělat ještě doktorát z psychologie. Nahrazení Charvátové Markétou Davidovou, která šokovala triumfem v IBU Cupu, se může jevit jako dobrý nápad, ale Davidová je i přes svůj talent velmi mladá, potřebuje více zkušeností a podle mého názoru její čas na štafetu A-týmu ještě nepřišel. Jak zvládne tlak světového poháru násobený atmosférou Nového Města na Moravě, uvidíme už o víkendu.
Na závěr bych ještě rád vyzdvihl další dvě výrazné postavy druhého kola. Zaprvé Michaela Rösche, jenž se po poklesu formy rozhodl přejít od Němců k Belgičanům a po počáteční marné snaze se mu povedl návrat mezi elitu. V sobotní stíhačce doběhl šestý a dokázal, že to stále v sobě má. Neznám sice poměry u belgického biatlonového svazu, ale pochybuji, že tamní biatlonisté mají podmínky pro přípravu srovnatelné s Němci. O to je Röschovo umístění cennější.
Druhou význačnou osobou je Anastasia Kuzminová. Její návrat po mateřské dovolené byl málem medailový. Ve sprintu to až do posledního kola vypadalo velmi slibně, ale Slovence v závěru došla energie, takže skončila šestá. V dalších dnech Kuzminové sice odešla střelba a při štafetě dokonce musela na trestné kolo, přesto se zdá, že Slováci mají důvod k optimismu.
Na shledanou v Novém Městě na Moravě.
Béla En
komentátor Eurosportu
