Foto: Logo MS 2016 (© oslo2016.no)
Do Mistrovství světa v Oslu zbývá už jen 7 dní. Ode dneška vám budeme až do začátku šampionátu každý den servírovat důležité informace a zajímavosti k vrcholu sezóny. Začínáme pohledem do historie.
Mistrovství světa v čase
Za více než 50 let prodělalo biatlonové mistrovství světa mnoho změn. Většina se týkala programové stránky, přicházely však i úpravy technické. Ta nejzásadnější v roce 1978, kdy se zkrátila střelecká vzdálenost ze 150 metrů na 50 a začalo se střílet z malorážky. Další podstatné události si můžeme shrnout na časové ose.
1958 – V rakouském Saafeldenu se konalo první Mistrovství světa. Oficiálně byl na programu pouze vytrvalostní závod mužů.
1966 – Jako oficiální disciplína v Garmisch-Partenkirchenu přibyla štafeta mužů.
1974 – Biatlonisté si na šampionátu v Minsku premiérově rozdělovali medaile ve sprintu.
1984 – Poprvé jely v rámci Mistrovství světa i ženy. Jejich šampionát v Chamonix byl ovšem od mužů oddělen.
1989 – Rakouský Feistritz konečně sdružil muže a ženy do jednoho šampionátu. Premiéru měla rovněž nová disciplína. Takzvané hlídky vydržely v programu do roku 1998.
1997 – Fanoušci si ve slovenském Osrblie mohli premiérově užít atraktivní stíhací závody.
1999 – Do akce se v Oslu dostaly závody s hromadným startem.
2005 – Pod označením Mistrovství světa se nově jela smíšená štafeta. Zatím však samostatně na jiném místě a v jiný čas.
2007 – Smíšená štafeta se stala právoplatnou disciplínou.
Nejúspěšnější medailisté
Nikoho nepřekvapí, že nejúspěšnějším biatlonistou co do počtu medailí z MS je neúnavný Nor Ole Einar Bjørndalen. Jeho bilance je ovšem opravdu pozoruhodná. Od roku 1997 do roku 2013 získal neskutečných 40 medailí, což je dvakrát více než kdokoliv jiný. Hned 19 cenných kovů mělo zlatý lesk, 12 stříbrný a 9 bronzový. Druhým nejúspěšnějším sběratelem medailí je Bjørndalenův krajan Emil Hegle Svendsen (11-6-2). Na 11 zlatých medailí dosáhli ještě dvě legendy biatlonu, Němec Frank Luck (11-5-4) a sovětský reprezentant Alexander Tichonov (11-4-2). Z aktivních závodníků mají větší sbírku cenných kovů Tarjei Bø (7-1-6) či Martin Fourcade (6-7-2).
Mezi nejúspěšnějšími biatlonistkami jsou ty, které již zakončily svou kariéru. Magdaleně Neunerové stačilo k pozici jedničky absolvovat pouhých 6 šampionátů. Na nich 29letá Němka získala 12 zlatých, 4 stříbrné a 1 bronzovou medaili. Druhou a třetí pozici okupují biatlonistky, jež závodily v minulém tisíciletí, Jelena Golovinová (10-1-1) ze Sovětského svazu a Petra Behleová (9-2-2) z Německa. Další z Němek, Uschi Dislová (8-8-3), zase drží rekord v počtu medailí bez ohledu na cenný kov. Pověsila si jich na krk 19.
Složitější je určit pořadí zemí. Na první příčce by mohlo být Německo (74-55-46), pokud bychom mu připočítali i medaile Německé demokratické republiky. Druhé místo by pak obsazovalo Rusko (71-70-46), ale tady je zase přičten Sovětský svaz. Objektivnější by tedy bylo jako nejlepší zemi označit Norsko (62-58-55) se 175 medailemi.
Čeští medailisté
Na dosavadních 47 světových šampionátech dosáhla Česká (předtím Československá) republika na 18 cenných kovů, z toho na 4 zlaté, 5 stříbrných a 9 bronzových. V tomto směru je naše země 10. na světě.
S bilancí jednoho zlata, jednoho stříbra a dvou bronzů je nejlepším Čechem Ondřej Moravec. Janu Matoušovi už zase nikdo neodpáře, že byl prvním českým (československým) medailistou. V roce 1987 dojel třetí ve vytrvalostním závodě v Lake Placid.
Přehled všech českých a československých medailí z MS:
1. místo – Česká republika – smíšená štafeta – Kontiolahti 2015
1. místo – Roman Dostál – vytrvalostní závod – Hochfilzen 2005
1. místo – Kateřina Holubcová – vytrvalostní závod – Chanty-Mansijsk 2003
1. místo – Česká republika – štafeta žen – Borovec 1993
2. místo – Ondřej Moravec – závod s hromadným startem – Kontiolahti 2015
2. místo – Gabriela Soukalová – vytrvalostní závod – Kontiolahti 2015
2. místo – Michal Šlesingr – sprint – Antholz 2007
2. místo – Česká republika – hlídky mužů – Antholz 1995
2. místo – Česká republika – hlídky mužů – Oslo 1990
3. místo – Ondřej Moravec – vytrvalostní závod – Kontiolahti 2015
3. místo – Česká republika – smíšená štafeta – Nové Město na Moravě 2013
3. místo – Jaroslav Soukup – vytrvalostní závod – Ruhpolding 2012
3. místo – Michal Šlesingr – vytrvalostní závod – Antholz 2007
3. místo – Kateřina Holubcová – sprint – Chanty-Mansijsk 2003
3. místo – Zdeněk Vítek – sprint – Chanty-Mansijsk 2003
2. místo – Česká republika – hlídky žen – Novosibirsk 1992
3. místo – Česká republika – štafeta žen – Feistritz 1989
3. místo – Jan Matouš – vytrvalostní závod – Lake Placid 1987
Snad se tento 18členný seznam po šampionátu v Oslu rozšíří.
