Na pozadí válečného konfliktu probíhají dramatické události v ukrajinském biatlonu. Po 24 letech skončí ve funkci prezident Ukrajinské biatlonové federace Volodymyr Brynzak, který lhal ohledně přesunu naturalizovaných Rusek do jejich vlasti. Některé z těchto biatlonistek už byly vyloučeny z ukrajinského týmu, ale třeba za Olgu Abramovovou se postavily její ukrajinské kolegyně. Vedle toho se řeší, kdy začne příprava na novou sezónu a kdo se do ní zapojí.
Co bude s ukrajinským biatlonem?
„Nyní, v těžkém období života země, je těžké myslet na něco jiného než na vítězství a rychlý návrat do normálního života. Biatlonový kalendář se ale nezastavil, a proto je třeba už dnes pracovat na tom, jak bude v příští sezóně vypadat reprezentace Ukrajiny na mezinárodní scéně.“
Tak uvádí ukrajinský web biathlon.com.ua rozhovor se státním trenérem Jevhenem Kopulajevem. Zatím ho nikdo z ukrajinských biatlonistů neinformoval o konci kariéry. Dost nejistá je situace šestatřicetiletých sester Semerenkových, které sice uhájily pozici v reprezentaci, už ale ne placená místa od ministerstva. Pětatřicetiletá Olena Bilosjuková i čtyřiatřicetiletý Artěm Pryma chtějí pokračovat.
Složitější je situace u ruských rodaček, které reprezentovaly Ukrajinu. „Vyhodili jsme všechny sportovce, kteří odjeli do Ruska. Mluvíme o Jekatěrině Bechové, Oksaně Moskalenkové a Olze Abramovové. Na základě výsledků uplynulé sezóny nesplnily podmínky pro pobírání platu ani pro vstup do národního týmu. Na výplatní pásce a v národním týmu přitom zůstávají Nadija Bjelkinová a Anastasija Rasskazovová,“ sdělil Kolupajev.
Ukrajinský biatlon se bude muset podle Kolupajeva v nadcházejících letech trochu uskromnit, byť má rezervu díky nevyužitým penězům z posledního trimestru Světového poháru a také může očekávat finanční podporu ze strany Mezinárodní biatlonové unie.
Ukrajinské áčko by mělo tvořit zhruba 6 mužů a 6 žen. Touhu pokračovat už vyjádřil i slovenský trenér ukrajinských mužů Juraj Sanitra. Příprava by měla začít koncem května. Ukrajinská biatlonová federace bude žádat pro vybrané reprezentanty uvolnění ze služby v armádě.
Poslední lež prezidenta Brynzaka
Jisté je, že skončí prezident Volodymyr Brynzak, který stál v čele ukrajinského biatlonu od roku 1998. V pondělí prostřednictvím webu biathlon.com.ua stroze oznámil, že na zpravodajské a volební konferenci, která se má konat online 18. května, už nebude usilovat o obhajobu své funkce.
Zřejmě to souvisí s tím, že se proti současnému prezidentovi postavila velká část ukrajinských biatlonistů. Brynzak totiž lhal ohledně přesunu již zmíněných naturalizovaných Rusek do jejich vlasti. Ty podle něj v době začátku invaze už byly doma v Rusku, kde uvízly a samy pokračovaly v tréninku. Později se ovšem ukázalo, že Brynzak osobně zajistil přesun Rusek až po začátku invaze.
Dmytro Pidručnyj to označil za „poslední lež“ Brynzaka. „Co se týká naturalizovaných sportovců, kteří v posledních letech závodili pod naší vlajkou, ale od začátku válku neukázali svou pozici, doufám, že už je nikdy neuvidíme na soustředěních ani závodech. Utekli jste do Ruska, tak tam zůstaňte. A vám, sportovci, kteří jste měli ruské nebo běloruské občanství a teď stojíte při nás, pomáháte a vyjadřujete své postoje, děkujeme,“ prohlásil Pidručnyj.
„Někteří pečou koláčky a učí se vařit, jiní slouží v kasárnách,“ napsala zase mladá ukrajinská biatlonistka Chrystyna Dmytrenková na sociálních sítích v narážce na svou kolegyni Jekatěrinu Bechovou, která si po úprku z Ukrajiny užívá kurz pečení v Moskvě a randí s ruským biatlonistou a vojákem Sajdem Chalilim.
Rusky na straně Ukrajiny
Na Ukrajině naopak zůstaly další dvě Rusky. Anastasija Rasskazovová se nejprve přihlásila jako dobrovolnice v Ternopilu a pak se připojila k dalším mladým ukrajinským biatlonistům, kteří našli azyl na Pokljuce. Tam je i běloruská rodačka Darja Blašková, která vyjádřila podporu Ukrajině a odsoudila ruskou invazi. Nadija Bjelkinová zase momentálně slouží v ukrajinských ozbrojených silách.
A pak je tu Olga Abramovová, která byla mezi trojicí Rusek, které se v den invaze vrátily do své vlasti. Měla k tomu zásadní důvod, v Rusku totiž zůstala její rok a půl stará dcera, kterou má s Timofejem Lapšinem, Rusem závodícím za Jižní Koreu. I z Ruska zveřejňovala na sociální sítě příspěvky na podporu Ukrajiny a proti válce, čímž dost riskovala. Ani to ji ovšem nezachránilo před vyhazovem z ukrajinského týmu.
„Deset let mé sportovní kariéry uplynulo pod ukrajinskou vlajkou, 10 let jsem občankou Ukrajiny a jsem na to hrdá! A teď mě bolí srdce za všechny trpící lidi, za všechny nevinné oběti a miliony zničených osudů. S hrůzou sleduji, co se děje s mým rodným Charkovem a Černihivem, jak byla úplně zničena lyžařská základna, která se stala mým druhým domovem, jak byly desítky dalších měst po celé Ukrajině vymazány z povrchu zemského,“ napsala Abramovová na sociální sítě.
V reakci na to zveřejnil web biathlon.com.ua otevřený dopis ministru mládeže a sportu Ukrajiny, ve kterém žádá o přehodnocení postoje k Olze Abramovové. Pod dopisem jsou podepsané i některé ukrajinské biatlonistky. Lidskost by podle nich měla zvítězit nad formalitou.
Zdroje: biathlon.com.ua (I, II, III, IV, V), suspilne.media (I, II), storyua.com
odvážné ale pravdivé