Štafety jsou jednou z divácky nejoblíbenějších, ne-li nejoblíbenější biatlonovou disciplínou. Jsou rychlé, napínavé, přehledné a plné zvratů. U žádné jiné disciplíny není vidět tolik slz.
Není na ně přesný recept, i nejlepší střelci se v nich vydávají na trestná kola, ale i s několika okruhy se dají vyhrát. Jsou jedinou disciplínou, ze které chybí Martinovi Fourcadovi zlato z olympijských her a mistrovství světa.
Toto klání 4 žen či 4 mužů na 6, resp. 7,5 km s možností 3 dobití u položky vleže i ve stoje je v biatlonovém programu od nepaměti. Pravidla se lety upravovala, se vzrůstající kvalitou závodníků se zavedlo i pravidlo stažení štafet po dojetí o kolo. Umí v nich úplně „vybouchnout“ favorité a zazářit závodníci průměrní. Jsou veledůležitou součástí hodnocení národů a umístění v nich ho téměř kopírují.
Malé křišťálové globy si v posledním desetiletí rozdělily vesměs velmocí – Norsko, Rusko, Německo a Francie. Jednou i Rakousko a Česká republika.
| Pořadí v hodnocení štafet | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | |||||||
| Sezóna | 1. | 2. | 3. |  |
1. | 2. | 3. | |
| 2008/09 |  |
 |
 |
9. | |
 |
 |
10. |
| 2009/10 | |
|
 |
9. | |
|
|
10. |
| 2010/11 | |
|
|
10. | |
 |
|
12. |
| 2011/12 | |
|
|
10. | |
|
|
11. |
| 2012/13 | |
|
|
6. | |
|
|
9. |
| 2013/14 | |
|
|
6. | |
|
|
9. |
| 2014/15 | |
|
|
8. | |
|
|
1. |
| 2015/16 | |
|
|
14. | |
|
|
3. |
| 2016/17 | |
|
|
7. | |
|
|
5. |
| 2017/18 | |
|
|
12. | |
|
 |
10. |
Tuto emotivní disciplínu chce mít v kalendáři každé středisko. Ale ne každé má tu čest i přesto, že v posledních letech jeden závod přibyl (vidíme je na 5 zastávkách včetně MS či OH). Tradičními hostiteli jsou Oberhof, Ruhpolding a především rakouský Hochfilzen, ve kterém za poslední dekádu nechybělo klání 4 mužů a 4 žen ani jednou, v sezóně 2008/2009 se zde štafety jely hned dvakrát.
Nejvíce se v Rakousku dařilo norskému mužskému týmu (5 výher), v závěsu jsou Rusové se 4 výhrami a domácí prostředí vyneslo 2x prvenství Rakušanům (2008/2009 a 2009/2010). Toť vše.
V ženském podání úvodní štafety v rakouském prostředí nejvíce chutnají Němkám (5 výher) a v počátcích této dekády i Norkám (3 zlata). Jedenkrát se prosadily Ukrajinky, Italky a Rusky.
Foto: Německá štafeta žen (Autor: Petr Slavík)
Pro český mužský tým se jedná o zastávku nikterak úspěšnou, jak napovídá pohled na umístění ve štafetách: 13., 8., 7., 7., 7., 5. (12/13), 7. (s nejlepší střelbou – 3 chybami), 7., 16., 10. (MS), 18.
V žádné štafetě od roku 2008 nechyběl Ondřej Moravec, Michal Šlesingr jen dvakrát. Zbytek týmu se i v důsledku odchodu pravidelných opor stále obměňoval. A téměř všichni její členové si v Rakousku měli možnost okusit trestné kolo (Vítek, Holubec, Soukup, Krčmář hned 4x, Šlesingr, Václavík, Krupčík).
Ženský tým v Hochfilzenu víceméně až do sezóny 14/15 opisoval nevalné výsledky ze středisek ostatních – 13., 12., 12., 13., 10., 10., 12., 3., 6., 4. (MS), 6. Stálicí byla Veronika Vítková, neabsentující od sezóny 2008/9 ani jednou. Jen se z prvních úseků stěhovala na ten poslední či předposlední. Zbytek týmu se obměňoval až do ani jednou nezměněné křišťálové sezóny 2014/15. I ženy si trať prodlužovaly nepopulárním kolečkem (Tryznová, Tomešová v roce 2010 hned 6x, Landová, Koukalová, Charvátová, Jislová).
Štafety v českém podání jsou úspěšné od 60. let. Máme ženské mistryně světa, držitelky křišťálového glóbu. Za poslední dekádu vystoupali muži ve Světovém poháru na stupně v ročníku 2010/11 v Oberhofu, kde všechny štafety objížděly aspoň 2 trestná kola. Kvarteto Vítek, Soukup, Moravec a Šlesingr tehdy se 4 trestnými koly bralo stříbro. V předolympijském „zkušebním“ Soči pak Šlesingr, Jánov, Soukup a Moravec vyjeli neočekávaný bronz.
Ženy jsou co se týče výčtu pódií výrazně úspěšnější (4x zlato, 2x stříbro, 5x bronz), především díky Gabriele Koukalové, stabilně pomáhala k dobrým výsledkům i Jitka Landová. Obě už druhý ročník chybí a štafeta se hledá. Nikoliv neúspěšně, ale bez medailí.
První štafety v běžecky rychlém a střelecky dojezdově náročnejším Hochfilzenu půjdou v neděli na start.
První vystartují ženy. Bude ukončena absolutní pohárová nadvláda těch německých s ne úplně uspokojivými individuálními výkony ve Slovinsku i v hochfilzenském sprintu a bez Dahlmeierové? Třeba štafetou aktuální vládkyně Světového poháru z Itálie? Nebo výrazně obměněným a individuálně úspěšným ruským týmem? Navážou Francouzky na uplynulá léta i bez Dorinové Habertové? Prosadí se dle prvních slušných výsledků historicky úspěšné Ukrajinky i bez ve sprintu nestartující Džimové? Procitnou Švédky? Co Bělorusky bez Domračevové? A podaří se rozjet Češkám a vyvarovat se nepopulárních koleček? Překonáme Slovenky s vynikající Paulínou Fialkovou i stále rychlou, ale chybující Kuzminovou?
A muži? Můžeme v nich očekávat pokračování norské či ruské nadvlády? Úspěch dobře rozjetých domácích Rakušanů? Zúročení předních umístění francouzských borců? Návrat na příčky nejvyšší zatím se hledajících Němců? Klidnou sílu přesných Ukrajinců? A konečně – přinese ne úplně oblíbené Rakousko konečně radost i Čechům?
Uvidíme. Štafety jsou plné překvapení.
Hlavní foto: Česká štafeta žen (Autor: Petr Slavík)
