Největší sportovní akce na území ČR je za námi. Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě se vydařil a za účastí na Vysočině se ohlíží komentátor Eurosportu Michal Šíma.
Do Nového Města se jako novinář vždy těším. Budete se divit, ale vlastně se tam netěším tolik kvůli atmosféře či průběhu jednotlivých závodů, ale kvůli skvělé organizaci. Nebojím se přiznat, že při pohledu na fungující akci světových parametrů v ČR pociťuji značné uspokojení. Může to znít jako otřepaná fráze, ale v tu chvíli jsem hrdý na to, co v Česku máme. Protože biatlonové Nové Město, to není otázka jednoho povedeného turnaje národního týmu nebo jednoho olympijského rekordu. Tady jsou to desítky sehraných lidí, z nichž mnoho pracuje pro úspěch akce nejen celý rok, ale několik let. I kdyby Gábina ten poslední závod nevyhrála, nic by to na mém pocitu neměnilo.
Pro nás v Eurosportu jde navíc o výjimečnou záležitost. Na stadionech nebýváme zpravidla přítomni a dění sledujeme jen skrze televizní obrazovku. S kolegy novináři se potkáme maximálně na třech tiskových konferencích v Praze. V Novém Městě jsou všichni. Konkurenční komentátoři ČT, se kterými si člověk jinde nepopovídá, kolegové z tisku, několik hodin shrbení a soustředění nad svými laptopy, aby pak o patro níž při kávě a zákusku projevili lidskou tvář, bývalí reprezentační závodníci v rolích expertů, s nimiž lze zavzpomínat na staré dobré výsledky štafet v mlze.
Eurosport si tentokrát naplánoval posílení komentátorského týmu o bývalou závodnici Barboru Tomešovou. Na naši akci, čítající kromě komentování i třicet různých video vstupů, jsem se těšil, ale měl jsem rozhodně respekt. Když jsme však s Bárou „sfoukli“ na první dobrou úvodní video, bylo rozhodnuto. Konečně jsem viděl, jak to vypadá, když se někdo cítí jako ryba v rybníce. Byť byla Bára unavená z náročnějších předcházejících dní, před objektivem zářila. Svižná, příjemná a profesionální práce. Živé video před plnou tribunou? Bez problému. Unavený Martin Fourcade po dopingové zkoušce: Ty jsi Báro v Eurosportu? Tak jo, rozhovor uděláme.
Byla to radost, i když trochu stres. V Novém Městě jako by čas běžel rychleji. Nejprve se zdá, že čtyři hodiny do startu závodu je dlouhá doba. Ale natočit upoutávku na závod, vybavit video logem, vyexportovat a odeslat ho, vyzvednout čepičky od Atexu, rozchodit wifinu v kabině a k tomu vyřešit chybějící ISDN linku pro vysílání komentáře (zde pomohla profesionální práce štábu ČT, která zajišťuje daleko víc, než divák vidí nebo tuší), najednou je do závodu necelá hodina a „tiskáč“ se startovními listinami, občerstvením a WC ve vedlejší budově se zdá dost daleko.
Závod proběhne jako ve snu a honem rychle na tiskovou konferenci, chytit nějaké ohlasy, natočit zhodnocení závodu, počíhat si v uličce mezi tribunami na někoho z dopingové zkoušky a zase kolotoč kolem postprodukce videa. V pracovní mailové schránce je naštěstí jen tucet mailů, to se dá zvládnout, indikátor SMS na mobilu je lepší na chvíli nevnímat. Bára má hlad a nemá cenu se trápit, tak stáhneme v občerstvovacím podlaží tepovou frekvenci podobně jako závodníci před střelbou. Do plánování dalšího dne už se nám moc nechce, ale ještě to kousneme. Pozdě večer naložím dva už trochu zoufalé komentátory z ČT a odvezu je na Devět Skal, sice je to menší zajížďka, ale rád jim pomůžu, vždyť mi v poledne jejich kolegyně pomohla vyřešit ty ISDN linky. Navíc se s nimi dobře povídá a co si budeme nalhávat, mít v autě bývalého mistra světa, to si taky člověk dá jednou za rok, maximálně.
Je už půlnoc, ale na ráno se kupodivu těším, ve žďárské Jehle se určitě potkám na snídani s americkým týmem a z Petra Garabíka vypadne nějaká zajímavost nebo alespoň hláška. Následuje rychlá telefonická porada s Bárou, kdy, co, kdo a kam a jedeme nanovo. Naplánovat facebook, nechat se překvapit natočeným rozhovorem s Bimbem a ostatním jazykovým verzím Eurosportu zpracovat anglicky souhrn novinek z dějiště. Při pohledu na mravenčí práci pracovníků tiskového střediska už mi vlastní únava ze včera nepřijde tak strašná a Báře to zase sluší. Uteče to všechno nakonec moc rychle a já si kladu otázku, kolik kol SP bych v takovém tempu vůbec chtěl objet. Je možná dobře, že je Nové Město jenom jednou za rok a můžu ho brát jako takový pracovní svátek.
Michal Šíma
komentátor Eurosportu
