Norský biatlon zasáhla tragická zpráva. V pouhých 49 letech zemřel olympijský vítěz Halvard Hanevold. Zprávu přinesly noviny Budstikka, podle kterých Hanevold skonal v úterý ráno ve svém domě v Askeru.
Naprostý šok
Halvard Hanevold patřil v Norsku k nejúspěšnějším a také nejznámějším biatlonistům. Po tom, co v roce 2010 ukončil kariéru, se stal expertem norské televize NRK.
„Byl to pro mě naprostý šok. Před pár dny jsem ho viděl, jak dával rozhovor v televizi. Vypadal svěže. Je to neuvěřitelně tragické pro jeho malé děti a celou rodinu,“ řekl pro NRK Hanevoldův kolega Ola Lunde.
Odchod legendy norského biatlonu byl zcela nečekaný. „Potkal jsem tě pár dní zpátky a usmíval ses jako vždycky… Je těžké tomu věřit. Budeš nám chybět, Halvarde. Hodně síly Sandře a celé tvé rodině,“ napsal na sociální sítě Simon Fourcade.
Hanevold po sobě zanechal manželku, bývalou kanadskou biatlonistku Sandru Keithovou, a dvě děti.
Gjelland zůstal beze slov
Na Hanevolda vzpomínají jeho bývalí kolegové z týmu. „Z celého srdce můžu říct, že jsem nepotkala osobu, která by byla důslednější než Halvard. Na oběd často přišel o dvě nebo tři hodiny později než ostatní, protože byl tak důsledný v tréninku,“ citovala NRK Liv Grete Skjelbreidovou.
Na soustředění v italském Antholzi zasáhla tragická zpráva trenéra českých žen Egila Gjellanda. „Je to naprostý šok. Devětačtyřicetiletý muž takhle náhle odejde… Je tu kruté, nevím, co k tomu říct. Teď se snažím jen dýchat,“ těžko hledal slova muž, který spolu s Hanevoldem sdílel štafetové úspěchy. „Mám na Halvarda jen pozitivní vzpomínky, bude mi moc chybět,“ dodal Gjelland v telefonickém rozhovoru pro NRK.
Na Hanevolda vzpomíná i Anton Šipulin. „Byl jedním z mých vzorů, když jsem byl mladý a bylo mi ctí s ním závodit na olympiádě ve Vancouveru.“
Martin Fourcade zase prostřednictvím sociálních sítí napsal: „Byl první hvězdou, kterou jsem poznal na svém prvním Světovém poháru. Neuvěřitelný sportovec s brilantní mentalitou.“
Olympijský vítěz
Halvard Hanevold byl jedním z nejlepších biatlonistů přelomu tisíciletí. Jeho nepochybně největším úspěchem je zlatá medaile z vytrvalostního závodu na Zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998. Další dvě zlata se štafetou přidal v Salt Lake City 2002 a ve Vancouveru 2010, kdy mu bylo už 40 let. V Turíně 2006 zase zkompletoval svou sbírku individuálních medailí.
Mezi další velké úspěchy patří pět zlatých medailí ze světových šampionátů. Čtyři zlaté získal s norskými týmy a štafetami, v Chanty-Mansijsku se pak v roce 2003 stal mistrem světa ve vytrvalostním závodě.
Během své kariéry vyhrál 33 závodů Světového poháru, z toho 9 individuálních. Dvakrát také zvedl nad svou hlavu malý křišťálový glóbus za vytrvalostní závody.
Zdroje: Budstikka, NRK,
Foto: Halvard Hanevold (zdroj: skiskyting.no)
